Tatérů jsme se zeptali, jak vnímají současnou situaci, zda pro ně může být likvidační a jak jim může pomoci vláda.
I někteří tatéři v současnosti řeší existenční problémy. Všichni do jednoho museli zavřít studia a sedí doma, kde nemohou vykonávat výdělečnou činnost. Minimálně ne legálním způsobem. „Každý si musí uvědomit, jaké riziko podstupuje. Ale popravdě, účty se samy nezaplatí, děti se samy nenakrmí, takže se nedivím,“ komentuje situaci tatér Mišo Sokol.
Najdou se i tací, kteří považují tetování načerno za nezodpovědné a sobecké. „Pro mě je moje zdraví a zdraví mých klientů prvořadé, takže u mě to nepřipadá v úvahu,“ říká Patrik Stellar.
Téměř všichni elitní tatéři, které jsme do ankety oslovili, se shodují, že situace bude pro mnohá studia likvidační. Zároveň hovoří také o způsobech, jak krizi přežít a zároveň vydělávat legálně. Na pomoc vlády se většina nespoléhá, někteří dokonce vidí pandemii jako skvělou příležitost odpočinout si, případně začít úplně znovu s promyšleným plánem.
Oslovili jsme tatéry z různých studií, včetně těch největších, aby nám odpověděli, jak krizi zvládají. Na naše otázky odpověděli Samuel Potuček, Erich Rabel, Patrik Stellar a Pavel Salva patřící pod Inkfamous Gallery.
Dalším osloveným tatérem je Mišo Sokol, odpovědělo nám i Wolftown Tattoo Studio.
Jakým způsobem se vás dotkla aktuální pandemie?
Samuel Potuček: Mě se ta situace dotkla svým způsobem pozitivně, protože x let jsem neměl čas na věci, na které mám čas teď. Rozvoj sama sebe, více být klidný, více tvořit, malovat, věnovat se více sobě a blízkým lidem. Po této stránce se mě to dotklo dost pozitivní, co jsem dost překvapen. Na druhé straně, finančně to nebude snadné. Ale nyní podle mě lidé zjišťují, že to, jak se hnali za penězi předtím a jak si nevěděli udělat týden volno, neboť to jejich podnik nepřežije, bylo zbytečné, neboť to i tak bude muset přežít. Svým způsobem je to okej, všichni máme více času na sebe.
Erich Rabel: Dotkla se mě tak, jako každého, kdo přišel o svůj příjem. Na druhé straně, jsem vděčný za to, že mohu tento čas trávit se svou rodinou.
Wolftown Tattoo: Protože patříme mezi provozovny, které musí být zavřené, tak jsme vlastně ze dne na den přišli o hlavní příjem.
Patrik Stellar: Dotkla se mě po pracovní stránce, protože nemohu tetovat, ale beru to i z pozitivní stránky a využívám to na svůj osobní rozvoj, malování, kreslení, dělání návrhů.
Mišo Sokol: V první řadě, dotkla se mě tak, jako každého jednoho, který pracuje v této sféře. Zda jsou to maséři, tatéři, kadeřnictví, kosmetičky. Ze dne na den bez příjmu, bez práce, bez vidiny budoucnosti, kdy se znovu začne normálně pracovat, tvořit.
Pavel Salva: Dotklo se mě to samozřejmě asi jako většiny lidí, kteří pracují sami na sebe, a to znamená, že z finanční stránky určitě. Ale všechno zlé je pro něco dobré a mohu se věnovat věcem, na které jsem neměl dosud čas, jako například kreslení.
Někteří tatéři pokračují v práci a klienty tetují doma. Co si o tom myslíte?
Samuel Potuček: Neslyšel jsem o nikom, že by takto tetovali, ale určitě jsou nějací podomní tatéři, kteří stejně kérují i nyní. Myslím, že to lidé dělají, protože potřebují peníze. Ale když člověk něco bere oficiálně a má na starosti studio, lidi a jejich zdraví, tak si pravděpodobně v této nelehké době ani nepředstaví, že by to začal dělat.
Erich Rabel: Považuji to za sobecké a vrcholně nezodpovědné.
Wolftown Tattoo: To je asi na každého svědomí. My momentálně dodržujeme nařízení vlády a sedíme doma, i když nám chybí naše práce a „normální“ život. Taková situace je ale z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Časem asi začne pracovat „načerno“ doma více a více kadeřnic, pedikérek, masérek, tatérů atd. Vše záleží na tom, jak dlouho současná situace potrvá.
Patrik Stellar: Je to možné, ale já to nedělám, pro mě je moje zdraví a zdraví mých klientů prvořadé, takže u mě to nepřipadá v úvahu.
Mišo Sokol: Každý si musí uvědomit, jaké riziko podstupuje, je to na každém tatérovi/tatérce, zvlášť, jestli to chce dělat nebo dělá. Ale popravdě, účty se samy nezaplatí, děti se samy nenakrmí, takže se nedivím, když někdo jde na hranu. Každý se snaží přežít tak, jak umí v této nap*ču době.
Pavel Salva: To, že někteří tatéři pracují z domu, považuji za nezodpovědně a sobecké a zvyšují riziko šíření nákazy, ovšem, určitě je mnoho takových, jejichž finanční situace je kritická. Ale existují i jiné způsoby, jak si vydělat, kromě tetování. Například prodejem obrazů, printů atd.
Vnímáte, že může být vynucené zavření studií pro některá z nich likvidační?
Samuel Potuček: Já si myslím, že to bude pro některá likvidační, ale jde spíše o to, že nic není jako začít od nuly. Každý z nás nyní bude začínat od nuly. A nejen tatéři, ale i ostatní lidé. Znovu je naděje na to, aby to člověk dělal lépe. Každý má dostatek času na to, aby si rozmyslel, jak se zlepšit. Odpověď zákazníků bude to, zda budou ochotni dát za to ty peníze znovu. Všichni můžeme po tomto všem vkročit správnou nohou do dalšího profesního života.
Erich Rabel: Tak, jak momentálně v každé sféře. Silnější přežije, ale slabší ne. Bohužel. Na druhé straně si myslím, že pokud děláš to, co máš opravdu rád, uděláš všechno pro to, abys mohl pokračovat dál.
Wolftown Tattoo: Samozřejmě. Pro každého je to jen otázka času. Když neděláme, nemáme příjem a žijeme z úspor. Rovněž je možné, že o příjem přijde hodně našich klientů. Očekáváme tedy, že dojde i k rušení termínů.
Patrik Stellar: Nemyslím si, že zrovna likvidační, ale určitě podobné scénáře nastanou.
Mišo Sokol: Samozřejmě i pro ostřílená studia, ale i pro ty nově otevřená. Nikdo neví, jak dlouho to potrvá, zbývá nám jen čekat.
Pavel Salva: Myslím, že se to může stát některým studiím.
Jaké jsou provozní náklady na takové studio? Jak moc se můžete dostat „do mínusu“?
Samuel Potuček: Nekonkretizoval bych peníze, zaprvé se to nemá a zadruhé je to každého soukromá věc. Odvíjí se to v každém podniku od toho, co do toho zpět dáváš. Když se rozhodneš, že chceš dělat pouze kérky a nedávat do toho zpět něco, například dělat akce, nebo zaměstnávat více lidí, abys měl jednodušší život, tak se to liší. Já si myslím, že do minusu nikdo z nás nepůjde. Jde o to, jak se k tomu člověk postaví a jak bude dále jednat, aby se měl lépe.
Erich Rabel: Všichni jsme přijali opatření, abychom toto období nějak překonali. Musíme vydržet.
Wolftown Tattoo: Nemáme provedenou přesnou kalkulaci. Ušetříme akorát na spotřebním materiálu a energiích. Nejvyšší položka je ale nájem. Komunikujeme s pronajímatelem prostoru o dočasném snížení nájmu. Rovněž vláda údajně připravuje nějaké záchranné balíčky, co se týče placení nájemného. To by byla velká pomoc.
Patrik Stellar: Každý má na studio jiné náklady, takže nedovedu odpovědět na tuto otázku přesnou částkou.
Mišo Sokol: Těžko říct, někdo může mít náklady 1000 € a někdo 3000 €, každý to má jinak. A do mínusu se můžeš dostat, může tě to zruinovat, můžeš z toho vybruslit. Záleží to na tom, jaký standard jsi měl nastaven.
Pavel Salva: Tuto informaci poskytnout nemůžu.
Existuje způsob, jak se dá v této situaci tatérům pomoci? Pomůže vám vláda, nebo si musíte pomoct sami?
Samuel Potuček: Já si nemyslím, že existuje oficiální způsob, jak pomoci tatérům, protože tatéři jsou stále bráni jako umělci na volné noze. Stejně jako jiní umělci, zpěváci, spisovatelé a herci, to budou mít docela těžké. Na pomoc státu bych se nespoléhal, spíše se spoléhám na to, jak do toho přijdu. Mně osobně neodradí koronavirus, ani nic podobného, ani žádná situace, od toho, abych dále tvořil a abych dělal to, kvůli čemu tu jsem. Korona nekorona, já jdu dál a bylo by dobře, kdyby se každý člověk na to takto podíval a zapomněl, co bylo včera.
Erich Rabel: Myslím, že vláda dělá, co může. A dělá to dobře. Na nás ostatních zbývá jen dodržovat pravidla, zůstat disciplinovaní a vydržet, abychom se mohli vrátit co nejdříve k tomu, co máme rádi.
Wolftown Tattoo: Konkrétně v našem studiu má většina tatérů živnost a tím pádem by měli mít nárok na nějakou pomoc od státu. Zda bude včasná a dostatečná, je sporné. Upřímně si nemyslím, že se můžeme spoléhat pouze na to. Moc se nemluví o tom, že jsou stanoveny podmínky pro pobírání této pomoci, které mnoho malých podnikatelů odstaví. Bohužel se to dotkne i nás. Pomoci ale mohou i naši fanoušci. Mnoho tatérů nyní volný čas využívá na kreslení a malování a prodává obrazy nebo printy. Takto můžete podpořit svého oblíbeného tatéra a pomoci mu přežít tyto časy. Případně si koupit voucher na tetování do budoucnosti. Každá pomoc se nyní počítá.
Patrik Stellar: Určitě existuje způsob, ale myslím si, že se tatér musí snažit a nečekat na pomoc od jiných. Například pokud může tatér prodat obraz, který namaloval, nebo si vydělá jinou uměleckou činností. Záleží to na jednotlivých tatérech, upřímně nevím.
Mišo Sokol: Pomoci mohou lidé tak, že si budou kupovat printy, merch, prostě cokoli, co tatér tvoří kromě tetování. Samozřejmě, ne každý má v nabídce takové věci a když peníze na život potřebuje, tak začne na vlastní riziko dělat doma. Ono to tu stále funguje tak, že co si neuděláš, nemáš. A vláda, uvidíme...
Pavel Salva: Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, zatím nemám informace, zda vláda pomůže a jakým způsobem.
