TOP 09 žádá o azyl pro obyvatele Hongkongu, kterým hrozí nebezpečí ze strany čínské komunistické vlády.
Zástupci TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Karel Schwarzenberg vyzvali českou vládu, aby nabídla azyl obyvatelům Hongkongu, kterým hrozí nebezpečí. Mezi obyvateli, kteří nechtějí být pod nadvládou Číny, tam totiž probíhá boj za svobodu projevu a demokracii. Jenže ministr zahraničí Tomáš Petříček prý nevidí důvod, proč zavádět speciální program a možnost azylu nabízet.
„Čína v tuto chvíli porušuje dohody, které o Hongkongu sama uzavřela. Občany, kteří se snaží bránit svá práva, hodlá umlčet a tvrdě perzekuovat. Tomu nemůžeme nečinně přihlížet. Nabídnutí azylu těm, kteří jsou v ohrožení, je to nejmenší, co může Česká republika udělat,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
K jejímu názoru se přidává i Schwarzenberg. „Náš národ má svou vlastní zkušenost s dlouhým obdobím nesvobody za komunismu. Našim občanům během toho období poskytla azyl řada svobodných a demokratických států. Teď máme možnost se zachovat stejně a musíme to udělat. Není důstojné, aby v tom vláda mlžila a ministr říkal, že k tomu nevidí důvod,“ řekl.
Aktivisté bojující proti utlačování obyvatel Číny opakovaně upozorňují na porušování lidských práv v zemi. „Aktivisté i obhájci lidských práv byli neustále systematicky podrobováni monitorování, pronásledování, zastrašování, zatýkání a byli drženi ve vazbě,“ píše organizace Amnesty International. I z těchto důvodů chce Hongkong být na Číně nezávislý, ta si však nad územím nárokuje moc.
Z tohoto důvodu mezi hongkongskými obyvateli na jaře 2019 propukly obrovské nepokoje, které vyvrcholily v květnu 2020 kvůli obavám z postupného odbourávání částečné autonomie v rámci principu „jedna země, dva systémy“ a novým kontroverzním zákonem o národní bezpečnosti, který Pekingu umožňuje stíhat kohokoli za protičínskou činnost. Tento zákon byl nakonec přijat.
O vlivu Číny v České republice se v poslední letech hovoří hned v několika souvislostech – naposledy při smrti někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který plánoval oficiálně navštívit Tchaj-wan, jenž Čína taktéž považuje za součást svého území. Čínští diplomaté měli na Kuberu vytvářet nátlak, aby tam nejezdil. Podobně tlačili i na jeho nástupce v úřadu Miloše Vystrčila.
