Některá místa kdysi vzkvétala turismem, dnes jsou z nich opuštěná „města či ostrovy duchů“, zakázané území nebo neexistující přírodní úkazy.
Také si někdy říkáš, že bys chtěl procestovat všechna místa na světě? Inu, není to tak jednoduché. Některá místa jsou totiž již s velkou pravděpodobností nenávratně nedostupná.
Skalní útvary, posvátné hory, tisícileté chrámy či tajemné ostrovy – všechna tato místa najdeš v seznamu deseti lokalit, kam se už nedostaneš. Přestože se v příčinách, proč jsou nedostupné, značně liší, mají za sebou jeden velmi vážný důvod – lidskou aktivitu.
Protože ačkoliv se na první pohled zdá, že tání ledovců či pád skalního oblouku zařídila příroda, všemu pomohla často nezodpovědná lidská ruka.
- Proč se už nedá vylézt na skálu Uluru v Austrálii
- Který přírodní úkaz se objevil v několika filmech, ale už ho neuvidíš
- Který ostrov je z poloviny tvořen lidskými těly
- Jaké významné památky zničili teroristé z ISIS
- Na kterém ostrově je velmi pravděpodobné, že tě zabijí domorodci
1. Uluru, Austrálie
Výstup na ikonickou skálu, která leží uprostřed rudé pouště v srdci Austrálie, byl lákadlem pro turisty desítky let. Ale dávno předtím, než ho objevili přistěhovalci z Evropy a následně turisté, okolí skály obývaly kmeny původních australských obyvatel.
Pro kmen Anangu je Uluru posvátná hora, s výstupy na ni nikdy nesouhlasil a proti vyhlášené turistické atrakci dlouho bojoval. Tak, jak bojoval s potlačováním svých vlastních práv ve své domovské zemi. Národní park Uluru-Kata Tjuta byl předán tradičním majitelům Anangu až v roce 1985. Zákaz výstupů na posvátnou horu schválila rada národního parku v roce 2017.
"It's closing down so I wanna be the last one to be up there"
— BBC News (World) (@BBCWorld) October 24, 2019
Huge crowds are expected to scramble up Australia's Uluru on Friday before a ban on the climb takes effect
[Tap to expand] https://t.co/U6FsmvNNeQ pic.twitter.com/zUUlAiIpLq
Kromě náboženských důvodů jsou ale za uzavřením Uluru i environmentální a bezpečnostní obavy. Od začátku zaznamenávání incidentů přišlo na Uluru o život nejméně 37 lidí. Naposledy se tak stalo těsně před zákazem, kdy při výstupu na jednu z nejstrmějších částí zemřel japonský turista.
„Země má zákony, ale i kulturní dědictví. Vítáme zde turisty. Zákaz lezení není něco, z čeho bychom měli být smutní, ale naopak, je to důvod k oslavě,“ prohlásil bývalý předseda správní rady Uluru-Kata Tjuta Sammy Wilson. Za porušení zákazu lezení na skálu aktuálně hrozí pokuty ve výši několika tisíc australských dolarů.
2. Azurové okno, Malta
Přírodní oblouk na maltském ostrově Gozo známý jako Azurové okno lákal turisty od nepaměti. Samotní Malťané ho označovali za jeden ze symbolů země, objevil se dokonce ve filmu Souboj titánů z roku 1981 a také v první sérii seriálu Game of Thrones jako místo svatby Daenerys a Khal Droga.
I na těchto dvou scénách je vidět rozdíl v tloušťce oblouku – v 80. letech byl přibližně dvakrát širší, běžně po něm přecházeli lidé. Místní úřady v posledních letech rozmístily kolem oblouku tabule, aby se lidé po Azurovém okně neprocházeli, ale zákaz se nedodržoval. S kolapsem tedy počítali, ale ne až tak brzy.
Oblouk vysoký 28 metrů se nakonec 8. března 2017 zřítil do moře poté, co oblast zasáhla silná bouře. Po „sloupu“, který trčel z vody, nezůstalo ani stopy.
3. Čtvrť Varoša, Kypr
Čtvrť Varoša ve městě Famagusta na Kypru byla kdysi jedna z nejpopulárnějších prázdninových destinací ostrova. Na dovolenou tam jezdily takové hvězdy jako Brigitte Bardot či Elisabeth Taylor.
Od roku 1974, kdy Turecko po převratu vpadlo do severní části ostrova, je letovisko obehnané plotem a neobydlené. Jeho někdejších 39 tisíc obyvatel uteklo před postupujícími tureckými vojáky.
Populární čtvrt se od té doby stala městem duchů a jediní, kdo do ní mohou vejít, jsou příslušníci turecké armády a některé jednotky OSN. „Dá se jít velmi blízko k plotu, odkud je vidět ulice, ale přímo dovnitř tě nepustí,“ řekl pro REFRESHER Vladimír Bízik, který na Kypru studoval.
V únoru tohoto roku se několik severokyperských tureckých představitelů setkalo přímo v čtvrti Varoša, aby diskutovali o obnově letoviska pro veřejnost. „Nacházejí se zde rozpadající se budovy. Doufáme, že Varoša bude oživena způsobem, který sem vrátí ekonomický, obchodní a společenský život,“ prohlásil turecký viceprezident Fuat Oktay.
Jeho rozhodnutí se ale zatím nesetkalo s podporou vysokých politických představitelů ani veřejnosti. Vypadá to tak, že na luxusní pláže, kterými Varoša kdysi dominovala, si budeme muset ještě počkat a dlouho bude spíše známá jako nedostupné místo jako vykreslené z filmu Počátek.
4. Sochy a stavby zničené ISIS, Sýrie/Irák
Od chvíle, kdy na Středním východě začala běsnit teroristická organizace ISIS, napáchala obrovské škody i na kulturních památkách. UNESCO označilo likvidování tisíciletých památek za „nejbrutálnější a systematické“.
Samozvaný Islámský stát zničil na území Iráku i Sýrie několik významných archeologických nalezišť. V roce 2015 například vyhodil do vzduchu přes dva tisíce let starý římský Chrám boha Balšamina, jednu z nejvýraznějších památek v syrské Palmýře.
One of the most powerful photos I've ever seen (if anyone knows who took it, please let me know). The Temple of Bel in Palmyra, Syria before and after its destruction by Daesh/ISIS (2015). pic.twitter.com/6Jxuqn4RQd
— The Ancient World #BLM (@TheAncientWorld) July 10, 2020
V únoru 2015 zveřejnili video, na kterém členové ISIS ničí sochy a tisíciletí staré artefakty v muzeu v iráckém Mosulu. Ve městě také zapálili starou knihovnu, v níž bylo asi 10 tisíc vzácných rukopisů a knih. Islamisté tehdy zničili i Nirgalskou bránu do Ninive, kdysi hlavního města Asyrské říše.
Občanská válka v Sýrii se ničivě podepsala i na kdysi zachovalém městě ze 6. století Aleppu. Citadela, křesťanské kostely, Velká mešita i palác padly během bojů mezi rebely, syrskými vojsky i islamisty. Podle UNESCO zničili více než 30 procent historického Starého města.
Tato místa byla významnými důkazy o vývoji starověkých civilizací. Lidská nenávist v tomto případě způsobila, že se na ně už nikdo nikdy nebude moci podívat či je navštívit a dozvědět se více o životě na světě před tisíci let.
5. Ledovec Chacaltaya, Bolívie
Název Chacaltaya znamená v překladu most z ledu. Bohužel, lidé, kteří tento ledovec v Bolívii navštěvovali, si už moc ledu neužijí. Přestože šlo o nejvýše položené lyžařské středisko na světě (leží ve výšce neuvěřitelných 5 375 m n.m.), kvůli změně klimatu ledovec v roce 2009 zcela zmizel.
Vědci přitom předpokládali, že vydrží až do roku 2015. Podle všeho byla hlavní příčinou příliš velká sucha a klimatický fenomén El Niño, který výrazně zvyšuje přísun povrchové teplé vody směrem ze západní části Tichého oceánu po západním pobřeží Jižní Ameriky.
Ledovec se nacházel jen 30 km od jednoho z největších bolivijských měst La Paz, a zatímco turisté mohou na horu Chacaltaya stále vylézt, ledovec, který na něm „seděl“ 18 tisíc let, je bohužel navždy pryč.
6. Ostrov Severní Sentinel, Indie
Přicestovat na tropický ostrov Severní Sentinel v Indickém oceánu je v podstatě nemožné. Ačkoli to je místo obývané lidmi, nikdo z „vnějšího světa“ nesmí na jejich území vkročit. Ostrov totiž tisíciletí obývá kmen Sentinelů, kteří zaútočí a případně i zabíjí kohokoliv, kdo se k jejich ostrovu přiblíží.
Indická vláda již v 90. letech zakázala přiblížit se k Severnímu Sentinelu na 5 kilometrů, kdokoliv se přiblíží blíže, domorodci ho okamžitě začnou zahánět ostrými kopími, hořícími šípy a kameny.
V listopadu 2018 obletěla svět zpráva o americkém misionáři Johnu Allenovi Chauovi, který se vydal na ostrov šířit křesťanské myšlenky. Kmen, který roky neprojevuje absolutně žádnou vůli o kontakt s vnějším světem, ho nejdříve zastrašil. Misionář se nedal a po dalším pokusu vstoupit na ostrov už rybáři, kterým mladík zaplatil za odvoz, jen viděli, jak domorodci táhnou jeho mrtvé tělo po pláži.
Kmen přitom dal jasně najevo, že si návštěvníky nepřeje už v roce 2006, kdy zabil dvojici rybářů, kteří uvízli na mělčině na břehu jejich ostrova.
Kmen Sentinelů přitom popsal již v 13. století mořeplavec Marco Polo, který je podle listu SME vykreslil jako „nejnásilnější a kruté pokolení, které sní každého, koho chytí“,
Je tak možné, že „civilizovaní“ lidé ostrov kdysi navštívili, v současnosti se ale dá považovat jednoznačně za místo, kam se na výlet asi nevydáš.
7. Ostrov Poveglia, Itálie
Italský ostrov Poveglia leží zhruba 15 kilometrů jižně od Benátek, ale pro místní obyvatele i turisty je tam vstup zakázán. Ačkoli to bylo kdysi mírumilovné místo pro život, v dobách morových nákaz se to velmi rychle a zásadně změnilo.
Po většinu času byla Poveglia místem, kam se odváželi nemocní, umírající a duševně nemocní. V 18. století zřídil Úřad veřejného zdravotnictví na ostrově kontrolní stanici pro veškeré zboží a lidi připlouvající a odplouvající z Benátek na lodi. Místo tak začalo sloužit jako karanténa pro lidí nakažené na moři. Po nějaké době bylo na ostrově tolik nakažených a mrtvých, že museli začít vykopávat masové hroby, kde těla spalovali.
Podle zachovaných dokumentů bylo na ostrově spáleno až 160 tisíc lidí. Zbytky těl se postupně začaly mísit s půdou a na celém ostrově se vytvořila silná vrstva lepkavého popela. Prý až polovina ostrova obsahuje lidské pozůstatky.
V roce 1922 na ostrově otevřeli novou psychiatrickou léčebnu, o níž se tradovalo, že tam lidé slyší hlasy mrtvých morových obětí, z nichž mnohé byly upáleny zaživa. Sebevraždy byly v sanatoriu prý zcela běžné, nemocnici zavřeli v roce 1968.
Od té doby je ostrov neosídlený a pro širokou veřejnost je vstup přísně zakázán. Přesto temná minulost láká různé dobrodruhy, kteří se tam pod rouškou noci načerno plaví. Historky o hlasech, výkřicích a úderech zvonice však přetrvávají, proto si nedokážeme úplně představit, kdo by se tam dobrovolně vydal.
8. Area 51, Nevada, USA
O Area 51 jsi snad už slyšel. Mekka všech konspirátorů světa je v podstatě odlehlé vyschlé jezero na jihu Nevady. Tuto pustinu vlastní vláda Spojených států, nachází se na ní vojenské letiště a několik budov.
Co se děje uvnitř areálu, je přísně tajné, všude jsou cedule, které varují veřejnost před vstupem, bezpečnostní kamery a ozbrojené stráže. Area 51 se pravděpodobně využívá k tajnému vývoji a testování nových vojenských letadel, případně zbraní.
Kromě toho Američané na základně podle mnohých zkoumají zachycené mimozemské lodě a možná i samotné mimozemšťany.
Americká vláda samozřejmě tvrdí, že nic takového není pravda. Základna Area 51 je ale dlouhodobě opředena mnohými tajemstvími. Přestože ji podle BBC oficiálně otevřeli již v roce 1955, CIA ji oficiálně přiznala až v roce 2013.
Někteří svědci tvrdí, že viděli v okolí základny UFO na vlastní oči. Pár z nich prý mimozemšťané unesli a experimentovali na nich. Pro lidi, kteří žijí v okolí Area 51 ani není tak podstatné, zda je to pravda, nebo ne. Z šílenství si udělali byznys a těží z toho, že tam ročně přicházejí stovky zvědavců pozorovat UFO.
Google Maps dokonce používají při pohledu na Area 51 na Street View namísto tradičního žlutého panáčka malou kosmickou loď.
Zatímco okolí Area 51 vzkvétá bizarním turismem, do samotné základny se běžný smrtelník nedostane. Určitě ne dnes a pochybujeme, že to bude možné v blízké budoucnosti.
Loni se téměř dva miliony lidí přihlásily na facebookovou událost, v rámci níž měli vpadnout do vojenského objektu a na vlastní oči spatřit mimozemšťany, které prý armáda dlouhá léta ukrývá. Organizátoři chtěli shromáždit takové množství lidí, aby vojáci základny neměli dostatek nábojů na efektivní zásah.
Americká armáda samozřejmě vydala varování pro potenciální účastníky události a byla připravena se bránit. Nakonec se před branami základny setkalo jen pár stovek nadšenců a ufo konspirátorů, kteří přišli vyzbrojeni transparenty a alobalem.
K žádné invazi ale nakonec nedošlo. Nepříznivé podmínky na nevadské poušti je ostatně všechny vyhnaly zpět domů. Někteří účastníci to ale mohli brát alespoň jako alternativní „Burning Man“ festival.
#Area51 #StormArea51 #clapthemcheeks pic.twitter.com/PSb8M6kkEj
— Mick Akers (@mickakers) September 20, 2019
Its today,guys! Stick to the plan! #Area51 pic.twitter.com/9HKmwToFLD
— Damien la Critique (@CritiqueDamien) September 20, 2019
9. Ostrov Ni’hau, Havaj, USA
Jsi členem rodiny Robinsonových? Pokud ne, tak se na havajský ostrov Ni'hau dostaneš jen těžko. Již více než 150 let je tento ostrov v jejich soukromém vlastnictví, návštěvy se tam dostanou jen výjimečně na speciální povolení. Robinsonovi ho totiž drží v izolaci od okolního světa a lidé, kteří tam žijí, jsou potomci rodin, které ostrov obývají od roku 1860.
Nikdo nový se tam nesmí přistěhovat a pokud by se to náhodou i podařilo, musí mluvit původním jazykem Havajců a smířit se s tím, že na ostrově není vybudována žádná infrastruktura jako zpevněné cesty či kanalizace.
V místním jazyce se Ni'hau říká také „zakázaný ostrov” a je unikátní i v tom, že jde ze západních břehů dostupného ostrova Kauai vidět jen při západu slunce.
10. Černobyl, Ukrajina
Před třiceti lety zasáhla jaderný reaktor č. 4 v Černobylu katastrofa, jaká se v dějinách lidstva dá přirovnat jen ke shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Výbuch způsobil ekologickou katastrofu obrovských rozměrů, zároveň ukázal pravou tvář sovětského režimu, který se ji snažil do poslední chvíle zatajit.
Radioaktivní oblak se nesl napříč Evropou, ale nejvíce byla zasažena oblast v okolí elektrárny. 50 tisíc obyvatel města Pripjať muselo opustit do několika dnů své domovy. Ve stavu, v jakém je zanechali v roce 1986, jsou zachovány dodnes, do města se totiž nikdo nemohl vrátit.
I zóna v rádiusu přibližně 30 kilometrů od výbuch elektrárny byla kdysi absolutně nedostupná. Dnes do ní už běžně chodí zaměstnanci elektrárny či turisté, pro které tam organizují prohlídky. Stále jsou však části zóny, které jsou životu nebezpečné a vstup do nich je přísně zakázán.
Mezi nejnebezpečnější části, kam se určitě nedostaneš, patří samozřejmě vybuchlý blok elektrárny, který je od roku 2017 navíc krytý uzavřeným „sarkofágem“, aby z něj neunikala radiace. Dále takzvaný „rudý les“, který i po třiceti letech od výbuchu vykazuje nebezpečné hodnoty radiace.
Od roku 2012 je také zakázán vstup do jakýchkoli opuštěných budov ve městě Pripjať. Ne všichni průvodci ale zákaz dodržují.
