Dnes se pokračovalo v pořadí dvacátým druhým jednacím dnem, během kterého zazněly i závěrečné řeči obžalovaných.
Soudní proces v případě vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se dostává do finále. Dnes se pokračovalo v pořadí dvacátým druhým jednací dnem, během kterého zazněly i závěrečné řeči.
„Nejsem člověk bez chyb, ale to není nikdo. Možná nejsem nejlepší partner, nejsem ani řidič, který stoprocentně dodržuje dopravní předpisy, ale zato vždy platím pokutu. Určitě jsou v mém životě situace, kdy jsem reagoval neadekvátně, tak jak to nebylo vhodné, ale každý má právo mít jiný názor na to, co je a co není vhodné,“ uvedl Kočner ve své závěrečné řeči.
Kočner také tvrdí, že Ján Kuciak mu vůbec žádným způsobem nepřekážel a také konstatuje, že Lipšic zneužíval bolesti rodičů pro své vlastní cíle. „Je pravda, že používám často expresivní komunikaci a zvyšuji hlas. Nejsem světec, nejsem ani vrah. Ale určitě nejsem ani neinteligentní hlupák, který si neuvědomuje, co způsobí vražda novináře,“ dodává.
O Kočnerovi novináři píší od 90. let, proto prý neměl motiv k vraždě Kuciaka
Řetěz důkazů, který popisuje obžaloba v případě kauzy vraždy novináře Jána Kuciaka se podle obhájce Mariana Kočnera Marka Para přetrháva. Obhájce navrhl osvobodit Mariana Kočnera z obžaloby.
Ve své závěrečné řeči u Specializovaného trestního soudu se Para soustředil zejména na Zoltána Andruskóa. V případě vraždy novináře mu připisuje jinou roli než zprostředkovatele. Zároveň tvrdí, že dostával nezákonné výhody. Dokazovat to má Andruskóovo tvrzení o slibu prokurátora Úřadu speciální prokuratury Vladimíra Ardy Turana o osmiletém vězení.
Turan to odmítl, což Para považuje za projev nedůvěry prokurátora vůči korunnímu svědkovi. „Lži Andruskóa milosrdně nazývá prokurátor omyly,“ doplnil obhájce. Para upozorňoval na údajné rozpory mezi tvrzeními Andruskóa a nepravomocně odsouzeného střelce Miroslava Marčeka.
Ilustroval to na fotkách ze sledování novinářů, které podle žalobní verze Miroslav Marček poznal. Para to odmítá a tvrdí, že s fotkami nebyla provedena řádná rekognice, kde by se mu ukázaly i jiné fotky.
Vadí mu i to, že Andruskó byl vyloučen na samostatné řízení, čímž se mu znemožnil přístup do spisu a možnost poukazovat na rozdílnost Andruskóových výpovědí v průběhu vyšetřování.
V závěrečné řeči se věnoval i zprávám přes aplikaci Threema a údajným šifrám. Šifry se podle něj dají vybrat z jakéhokoli slova. Rovněž u Threemy upozornil, že si Alena Zsuzsová s Marianem Kočnerem psali o možných vrazích novináře, což má dokazovat, že to nemohli být oni.
„O mém klientovi píší novináři od 90. let,“ zpochybňoval Para i motiv vraždy Kuciaka. Tvrdil také, že motiv je příliš obecný a připadá v úvahu i jiná publikační činnost Kuciaka. Měl na mysli teorii, podle které stáli za vraždou podvodníci s DPH z jižního Slovenska a Maďarska, s nimiž spojoval Andruskóa.
Para se v závěrečné řeči věnoval stejně jako prokurátor Turan i médiím. „Pokud byl můj klient od začátku vysněnou verzí, tak za jakou jinou verzi by mohl dostat Andruskó stejnou výhodu?“ Ptal se Kočner obhájce.
S médii spojil i zmocněnce poškozených Daniela Lipšice a Romana Kvasnicu, kteří podle něj diktovali novinářům, co o procesu psát, a od rozsudku nad Miroslavem Marčekem již diskutovali ne o vině Mariana Kočnera, ale pouze o tom, jaký trest má dostat.
„Celková soustava nepřímých důkazů musí být uzavřena tak, že musí vést k jedinému skutkovému závěru a musí vylučovat jakýkoli jiný závěr. Toto kritérium u Mariana Kočnera splněno není,“ uzavřel Para.
Kočnerův telefonát Kuciakovi podle obhajoby nebyl vyhrožováním
Obhájkyně Aleny Zsuzsové Julie Vestenická navrhla senátu Specializovaného trestního soudu (STS), aby osvobodil její klientku od obžaloby ve věci vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
Navrhla také vyslechnout László Krecsíka, Borise Gatiala a Dušana Kracinu, čímž se připojila k teorii o maďarské stopě ve věci vraždy novináře. Krecsík měl prodat Zoltánu Andruskóovi zbraň k vraždě novináře.
Gatial je podnikatel, o kterém vypověděl, že korumpuje exministra práce Jana Richtera a exministryni vnitra Denisu Sakovou v souvislosti s vyřizováním pracovních povolení pro cizince. Kracina zas podle Andruskóa sháněl v Maďarsku bílého koně, který by se k vraždě novináře přiznal.
Vestenická stejně jako obhájce Mariana K. Marek Para zpochybňovala Andruskóovu výpověď. Rovněž kritizovala i změnu jeho procesního postavení z obviněného na svědka, což znemožnilo konfrontovat jeho předchozí výpovědi z vyšetřování. Vestenická také upozornila na údajné kopírování jeho výpovědí policisty, což mají dokazovat stejné překlepy v zápisech.
Ve vztahu k motivu k vraždě si obhájkyně myslí, že došlo k opomenutí skutečností vážících se k práci Kuciaka. Jako příklad uvedla výpověď šéfredaktora portálu Aktuality.sk Petra Bárdyho, který před vyšetřovatelem označil Kuciakovu práci o Vadalových za „nejtoxičtější věc, na níž pracoval jeden a půl roku“. U soudu se však podle Vestenické soustředil pouze na obžalovaného Mariana Kočnera.
Vestenická se také věnovala telefonátu mezi Kuciakem a Marianem Kočnerem. Odmítá, že by šlo o výhrůžky, a tvrdí, že Marian Kočner se pouze novináře ptal, jak by se mu líbilo, kdyby zjišťoval informace o jeho rodině. To, že by se Kuciakovi věnoval speciálně a choval se k němu jinak než k ostatním novinářům, podle ní zpochybňuje i záznam z tiskové konference, který se přehrával u soudu.
Odmítla i šifry v komunikaci přes aplikaci Threema, které našli prokurátor a zmocněnci poškozených. „Alena Zsuzsová komunikovala o zubech i půl roku po skutku, kdy byl Marian Kočner již ve vazbě,“ tvrdí Vestenická.
Údaje ze stanic telekomunikačních operátorů také podle ní nedokazují, že se Marian Kočner s Alenou Zsuzsovou den po vraždě novináře setkali z důvodu vyplacení peněz, jak tvrdí obžaloba. Konstatování kriminalisty z oblasti IT Dušana Mikulaje, že se mohli setkat, nepovažuje za dostatečné. Stejně argumentovala tvrzením banky, že si Marian Kočner nevybral den po vraždě peníze.
„Je nesporné, že prokuratura neunesla důkazní břemeno,“ míní obhájkyně a navrhla Alenu Zsuzsovou obžaloby v celém rozsahu osvobodit. Po její závěrečné řeči mluvila obhájkyně Tomáše Szabóa Ivana Kochanská.
Szabó prý nepřijel do Velké Mače vraždit, Kuciaka chtěl jen zbít
Obhájkyně Tomáše Szabóa Ivana Kochanská navrhuje osvobození svého klienta. Tvrdí, že nepřijel do Velké Mače vraždit, šel pouze Jana Kuciaka zbít. Později mu měl Miroslav Marček oznámit, že jsou v domě dvě mrtvé osoby. Ve své závěrečné řeči u specializovaného trestního soudu se věnovala zejména nesrovnalostem ve výpovědi Miroslava Marčeka k vraždám Kuciaka i podnikatele Petra Molnára.
Zpochybňovala výpověď Miroslava Marčeka v souvislosti s tím, jak měl Kuciaka zastřelit, i samotné místo činu. Poukázala na rozpory mezi jeho popisem události a výpověďmi znalců a soudních lékařů. Tvrdí také, že Tomáš Szabó přišel Kuciaka pouze zbít. Návštěvu Velké Mače před skutkem vysvětluje tím, že si byl ohledávat babetu, kterou si vyhlédl v inzerátu.
Tak jako její kolegové, i Kochanská zpochybnila výpověď Zoltána Andruskóa. Nerozumí, jak si podnikatel nemohl vzpomenout, kolik peněz přesně za vraždu dostal. „Marian Kočner byl úspěšný podnikatel, zajisté si mohl najmout na zprostředkování vraždy někoho jiného než Alenu Zsuzsovou,“ poznamenala také Kochanská.
