Sepsali jsme odpovědi na nejdůležitější otázky týkající se jihoafrické mutace koronaviru.
Na českých radarech se objevil nový termín spojený s koronavirem – jihoafrická mutace koronaviru. Tento nový druh viru se začíná pomalu rozšiřovat do celého světa, a jak se v posledních dnech zjistilo, našel si cestu i do České republiky. Republika je prozatím seznámena pouze s tzv. britskou mutací, která je nakažlivější a komplikuje všední život. Co o jihoafrické mutaci tedy víme?
Proč vznikají nové mutace koronaviru?
Všechny verze, i ta „základní“ verze koronaviru, neustále mutují a vytváří se nové varianty nemoci, píše BBC. V tělech přenašečů, tedy lidí, se dějí malé genetické změny během toho, jak se virus množí.
Většina z těchto genetických změn je zanedbatelná a nemusí znamenat nic, některé z nich mohou dokonce oslabit vlastnost viru přežít. Bohužel existují i takové mutace, které virus dělají odolnějším a tudíž i nebezpečnějším pro lidský organismus. Vědci tvrdí, že momentálně existují tisícovky podobných mutací koronaviru.
Co je jihoafrická mutace koronaviru?
Nové mutace koronaviru získávají, jak tvrdí ČT24, jména podle toho, na kterém místě byla objevena. Jihoafrická mutace je tedy koronavirovou mutací, která byla poprvé objevena v Jižní Africe. Výzkumníci tento typ viru pojmenovali jako 501.V2 nebo B.1.351.
Dostala se už do České republiky?
Jak jsme tě ve čtvrtek informovali, podezření o zanesení jihoafrické mutace do České republiky se sekvenací (proces, při němž se určuje primární struktura viru a jeho odlišnosti pozn. red.) potvrdilo. Podezření na nákazu touto mutací padlo na tři cestovatele, kteří se měli vrátit ze Zanzibaru, další možní nakažení se objevili v brněnské školce. Mělo se jednat o dvě děti a dvě učitelky.
Je nebezpečnější než ty předchozí?
Prozatím neexistují důkazy, že by jihoafrická mutace koronaviru měla být nebezpečnější v tom smyslu, že by výrazněji komplikovala léčbu nebo způsobovala smrt. Určitě se ale nejedná o mutaci, kterou by se mělo podceňovat; starší lidé nebo ti, kteří se léčí s jiným onemocněním by si měli určitě dát pozor kvůli její nakažlivosti.
Vědci se totiž domnívají, že se šíří lépe než původní verze koronaviru. Také se obávají, že účinnost vakcín nemusí být v případě nakažení mutací z Jižní Afriky dostatečná. Problém je údajně v proteinu, kterým se virus váže na lidskou buňku, a díky kterému se dostane dovnitř. Na principu navazování kontaktu s lidskou buňkou právě fungují i vakcíny, což dělá vědcům vrásky na čele.
Mutace, která umožňuje jednodušší navázání kontaktu s buňkou se nazývá N501Y, tvrdí BBC. Další mutace nesoucí název E484K má zase tu vlastnost, že pomáhá viru se vyhnout lidskému imunitnímu systému, což také může vést ke snížení účinnosti očkování.
Je očkování proti této mutaci stejně účinné?
Zatím se nedá jednoznačně určit, jestli je očkování proti jihoafrické mutaci méně účinné. Nutno ale podotknout, že ať tak či tak, očkování stále pomáhá tělu v tom zabraňovat horšímu průběhu nemoci. Potřeba očkovat je tak stále nutná, zvláště, když se může zdát, že je tento virus více nakažlivý.
První testy Pfizeru a Moderny ukazují, že jsou jejich vakcíny stále účinné – v prvním případě byla efektivita snížena jen lehce, ve druhém se akorát prodloužila reakce imunitního systému. Nové vakcíny ve vývoji, Novavax a Jenssen by dokonce mohly proti této mutaci být ještě účinnější.
U britské vakcíny AstraZeneca se zatím zdá, že proces ochrany také není bez chyby. Jak píše BBC, její ochrana byla označena jako „limitovaná“ proti nemoci se slabým průběhem, ale proti silnému nakažení by měla být účinná. Britští vědci se však i přesto rozhodli, že vakcínu upraví tak, aby o její účinnosti nebyl pochyb. Taková úprava může trvat několik týdnů, maximálně měsíců.
