Lidské embryo bychom stejným experimentům nepodrobili.
Vědcům ze Španělska, USA a Číny se podařilo úspěšně implantovat lidské kmenové buňky do embryí makaků. Ti se pak vyvíjeli 20 dní, po kterých je usmrtili. Zatímco vědci se radují z dalšího pokroku ve spojování zvířecích a lidských buněk, experti na etiku varují: Taková hybridní embrya (tzv. chiméry) přinášejí morální i legálně otázky, na které ještě neznáme odpovědi, píše BBC.
Křížení člověka se zvířetem
Nejde o první úspěch v křížení různých druhů. Lidské buňky byly v minulosti implantovány i do jiných zvířat, například do ovce. Tým vědců vedl profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologický výzkum. Belmonte stojí za prvním hybridem zvířete a prasete z roku 2017.
Tentokrát vědci implantovali kmenové buňky člověka, které mají schopnost přeměnit se na různé druhy buněk v těle, do embryí makaků. Cílem výzkumu je podle expertů pomoci s nedostatkem orgánů k transplantaci a s vývojem biomedicíny.
Belmonte pro BBC řekl, že jejich výzkum pomůže vědcům porozumět lidskému vývoji, nemocem a stárnutí. Podle něj totiž zkoumání takových chimér dokáže posunout vědecké poznání nejen o raných stádiích života člověka, ale i o posledních. „Koneckonců, tyto studie děláme proto, abychom porozuměli lidskému zdraví a zlepšili ho.“
Lidské embryo bychom stejným experimentům nepodrobili
Experti na etiku se ale chytají za hlavu. Přestože v tomto experimentu embrya usmrtili, budoucí výzkumy mohou studovat křížence déle, možná i po narození. Podle Anny Smajdorové, lektorky a výzkumnice biomedicínské etiky na lékařské fakultě v anglickém Norwichi, taková studie s sebou přináší závažné etické a právní výzvy.
Upozorňuje, že důvodem, proč zkoumáme lidské buňky v embryích jiných zvířat, je, že takové typy experimentů nemůžeme dělat na lidech. Tento důvod udávají i samotní vědci, kteří označují křížení za obrovskou příležitost. „Ale zda jsou tato embrya lidská, nebo ne, je otázkou,“ řekla.
Souhlasí s ní i šéf oxfordského centra pro etiku profesor Julian Savulescu, podle kterého tento výzkum otevřel „Pandořinu skříňku lidských a nelidských chimér“.
Zjevně už žijeme v dobách, o kterých jsme dosud zejména četli ve sci-fi příbězích. Přinášejí s sebou otázku, zda jsou kříženci člověka se zvířetem přeci jen dostatečně lidští na to, aby měli základní práva. Jako společnost budeme muset někde nakreslit hranici. Ani vědci, ani ETIC zatím nevědí kde.
