Guy Ritchie natočil další skvělý film a opět se na něj spojil s Jasonem Stathamem.
Guy Ritchie točí poslední roky jednu pecku za druhou. Těžko se tomu věří, ale za poslední čtyři roky měl v kinech čtyři filmy, z toho dva blockbustery. Nedoceněný a geniální Král Artuš, „studiový“, ale stylový Aladdin, návrat k britským gangsterkám v podobě snímku Gentleman a nyní tu máme Wrath of Man. Jde o ryze akční film s výborně natočenými scénami a autentickým příběhem.
H (Jason Statham) získá práci v bezpečnostní firmě, která převáží peníze v transportérech. V Los Angeles se nachází několik zločineckých skupin, které je vykrádají, a tak bude potřebovat pevnou ruku, chladnou hlavu a pořádnou dávku štěstí. Jenže H nesází na štěstí.
Ukáže se, že je to ostřílený mafiánský boss, který chladnokrevně zabíjí své cíle. Ve firmě je jen z jediného důvodu — chce najít lidi, kteří mu při přepadení jednoho takového vozidla zabili syna a téměř připravili o život i jeho.
Wrath of Man má přímočarý, velmi jednoduchý děj. Nesnaží se ho větvit na nekonečné dějové linie a nezabývá se spoustou vedlejších postav. Režisér Guy Ritchie pracuje s několika postavami, které mají přesně tolik dialogů, kolik potřebují na to, aby divák pochopil jejich motivaci a charakter. Spíš než dramatickým filmem je tedy Wrath of Man jakýmsi pohledem na život v podsvětí a na muže, kteří se drží při zemi. Nejsou to žádní hrdinové a neohrožení pistolníci. Z tohoto hlediska se nám děj líbil a trochu připomínal i akční thriller Widows od Steva McQueena.
Wrath of Man je však mnohem jednodušší film s menší dějovou výstavbou a absencí dramatických či emotivních scén. Guy Ritchie natočil poctivý akční film, který se zaměřuje výhradně na akci. Většina postav ti totiž bude ukradená.
Pokud ti na nich záleží, tak jen proto, že působí autenticky, lidsky a ne jako filmové karikatury. Většinou jsou to chlapi, kteří se rozhodnou podívat smrti do očí, protože to je přesně to, čemu se upsali. Tam ale jejich sympatické projevy končí.
Film se vůbec nesnaží dostat divákovi pod kůži a ani s vedlejšími postavami nepracuje více, než kolik je třeba k tomu, aby o nich divák získal dostatek informací. Ty příběhy, drama a emoce tam někde jsou, ale režiséra v tomto případě nezajímaly. Dokazuje to i hlavní postava v podání Jasona Stathama. H je nezajímavý, emočně prázdný charakter, jehož nejsilnější zbraň spočívá v jeho dovednostech se zbraní a „cool faktoru“.
H je nepochybně mistr zabiják, působí odhodlaně, neustupuje a zabije vše, co se pohne. Chybí mu ale něco, co by z něj udělalo více než „jednorozměrnou“ postavu. Koneckonců, sám Statham toho ve filmu namluví minimum. Na absenci dramatického faktoru ale zapomeneš, jakmile začne akce. A té je v tomto filmu požehnaně. Je skvěle natočená, pomáhá jí úžasný soundtrack a dokáže být pořádně napínavá.
Finální sekvence mi připomněla film Nobody, který totálně pokazilo finále, ve kterém tři chlapi téměř bez zranění pozabíjeli snad 50 ruských mafiánů. Wrath of Man se nesnaží ohromit efektními, ale nereálnými scénami. Drží se při zemi a pravidla, že náboje zabíjejí. Nikdo tedy není v bezpečí a akční scény působí více autenticky než v běžných filmech.
Ritchie je prostě zručný režisér, který dokáže i z průměrného materiálu vyždímat skvělý film. Do filmu přidal slušnou dávku napětí, podařilo se mu vytvořit jeden slušný dějový zvrat a vydařilo se mu i finále. Spousta skvělých akčních filmů závěr jednoduše nezvládne a tvůrci si řeknou, že v něm musí umírat mafiáni po desítkách.
Wrath of Man na to jde jinak a to mu opravdu svědčí. Nesmírně jsme si užili zejména poslední scény a repliky v podání Jasona Stathama. Málokterý herec by to dokázal podat a zahrát tak skvěle, obzvláště v případě postavy, která toho příliš nenamluví a nesnaží se o hlubší pohled do vlastní duše. Guy Ritchie přesně věděl, koho do této role musí obsadit.
Wrath of Man je vynikající akční film, u kterého se nebudeš vůbec nudit a tvůrcům poděkuješ za to, že toho v trailerové kampani moc neukázali. Film tě tedy dokáže mnohým překvapit a potěšit. Guy Ritchie a Jason Statham si od nás zaslouží osm bodů z deseti. Kdyby to natáčel méně zručný režisér, který nedokáže vybudovat perfektní gradaci v jakýchkoliv scénách, hodnocení by šlo níže. Naštěstí nový Ritchie nezklamal.
