Martin Stránský je vizionář, který provozuje jednu z největších sítí bitcoinmatů v Česku a na Slovensku.
„Můj první větší obchod přišel v době, kdy jeden bitcoin stál 117 dolarů, ale druhý den padl na 50 dolarů,“ vzpomíná na své začátky ve světě kryptoměn vizionář Martin Stránský, který šéfuje společnosti Bit.plus provozující stovky bitcoinmatů po celém Česku i Slovensku.
Bitcoinmat je slovo, které si vymyslel, aby lidem ukázal, že kryptoměn se netřeba bát a lze je nakoupit za pár desítek sekund prostřednictvím přístroje, který vypadá jako běžný bankomat. Dnes jeho firma dosahuje roční tržby více než 1 miliardu korun, což je v přepočtu přes 43 milionů eur, a on nepolevuje, právě naopak.
My jsme si s Martinem Stránským popovídali o tom, jak se mu vůbec podařilo dopravit první bitcoinmat ze Spojených států amerických do Česka, jak často ho kontaktuje daňový úřad i policisté, ale prozradil nám i své nejnovější plány vytvořit ze svého podnikání firmu dvou protipólů – kryptoměn a zlata.
- Kdy se poprvé dostal ke kryptoměnám.
- Jak ho krize před 50. narozeninami přivedla k miliardovým tržbám.
- Za jakou cenu uskutečnil svůj první velký nákup bitcoinu v roce 2013.
- Kdo mu nejdříve dlužil na nájmu a pak prodal firmu za 100 milionů dolarů.
- Jak koupil první přístroj bitcoinmat z USA za hrozivých podmínek.
- Jak bitcoinmat funguje, kdo a za kolik přes něj může kupovat a vybírat.
- Proč ho v souvislosti s bitcoinmatem téměř neustále kontaktují policisté.
- Zda se bitcoin a bitcoinmaty zneužívají k páchání trestné činnosti.
- Zda ho v souvislosti s bitcoinmatem často kontaktuje daňový úřad.
- Proč si nikdy nekoupí Teslu a zda si myslí, že Elon Musk je pokrytec.
Dnes vedete firmu s ročním obratem více než 40 milionů eur, což je více než 1 miliarda korun. Za vším stojí kryptoměny, ale jak jste na kryptoměny a bitcoin narazil poprvé? Před lety to nebylo téma, která by lidi masově zajímalo.
Poprvé jsem bitcoin viděl v roce 2011, kdy stál 3,3 dolaru, a už tehdy mě fascinovala technologie, na které je postaven. Obecně mám rád technologie, takže jsem se nedivil, proč mě bitcoin hned zaujal. Vždy jsem byl spekulant, stále jsem hledal zajímavé příležitosti, a tak jsem kryptoměny průběžně pozoroval a přemýšlel, jak by se daly využít.
První spekulativní setkání přišlo v roce 2013, když jsem už přemýšlel nad investicemi. Postupně to šlo ruku v ruce s mou blížící se krizí středního věku, protože v roce 2014 jsem slavil 50. narozeniny. V té době se protnuly tři věci: moje touha spekulovat, moje působení v pozici akcionáře proslulého coworkingu Node5 v Praze a bitcoin.
Čím vás nabudil coworking?V coworkingu se setkávali mladí dynamičtí lidé, kteří mě postupně infikovali chutí znovu se pustit do nového projektu. Oni tehdy vymýšleli podnikatelské plány, tak jsem se nechal nabíjet jejich energií a vyústilo to do projektu bitcoinmatů. Měl jsem k dispozici dostatek peněz na novou investici, tak jsem se do toho pustil.
Zajímavostí je, že jistý chlapec, který chodil do zmíněného coworkingu, mi v jednu chvíli dlužil peníze za nájem, ale za pár let svou firmu prodal za 100 milionů dolarů. Doslova se vyšplhal z nuly až na vrchol.
Zkoušel jste na začátku investovat do bitcoinu i vy? Kdy přišly první nákupy?
Určitě, zpočátku jsem spekuloval a investoval i já. Nejprve mě oslovil bitcoin, ale pak jsem nakoupil i litecoin. Do těchto dvou kryptoměn jsem investoval nejvíce. Můj první větší obchod přišel v době, kdy jeden Bitcoin stál 117 dolarů, ale na druhý den padl na 50 dolarů.
Na začátku to byly takové nepředvídatelné hry, přeskakoval jsem z bitcoinu na litecoin a pak zpět na bitcoin. Je však třeba podotknout, že mé firmy nespekulují, spekuluje a investuje pouze Martin Stránský jako soukromá osoba. Moje firmy zastávají rezervistický přístup, že mají svá aktiva pokryté sto procenty bitcoinu i peněz. Majetek firem není určen na spekulativní investice.
Lidé si často říkají, že kdyby koupili bitcoin v roce 2011, dnes ho mohli prodat za 60 tisíc a byli by milionáři.
Je to nesmysl, protože spekulantský život je těžký. Člověk si vždy říká, proč v konkrétním čase nenakoupil, neprodával nebo proč prodával brzy. Spekulace je komplikovaná. Stačí si představit, že proti sobě spekulujeme jen my dva – já něco prodávám a vy kupujete, ať už bitcoin, akcie Tesly, státní dluhopisy, nebo zlato.
Vy si myslíte, že je právě dobrý čas nakupovat, já si zase myslím, že je dobrý čas prodávat, a přitom oba žijeme ve stejném světě, jen současnou situaci vnímáme rozdílně.
Spekulování je jako souboj mozků, kde nikdy nevíte, co se stane. Já se navíc považuji za intuitivního investora, takže nevěřím na žádné analýzy ani technické analýzy, neboť kdyby fungovaly, nikdo by neztrácel peníze a všichni by jen pozorně sledovali grafy a vydělávali miliony.
Kdybyste tehdy koupili akcie Microsoftu, od toho momentu máte nárůst možná i větší než z bitcoinu.
Ale grafy se řídit nedá.Obecně přitom platí, že spekulanti většinou povídají jen o tom, jak vydělali. Nikdo nebude mluvit o tom, jak ztratil kus svého majetku. Když si představíte rok 1990, tak jsme najednou mohli kupovat akcie firem, ale drtivá většina lidí neměla ponětí o tom, co jsou akcie. Kdybyste tehdy koupili akcie Microsoftu, od toho momentu máte nárůst možná i větší než z bitcoinu.
Většina lidí závidí, když se spekulantovi podaří vydělat, vozí se v lepším autě nebo si může dovolit více než běžný člověk, ale interní život spekulanta je náročný. V noci se probouzíte s tím, že váš mozek neustále analyzuje, proč jste ty akcie prodal nebo nenakoupil v té době, kdy jste měl, i když jste možná tušil, že by to byl dobrý krok. Je to stresující a není to život pro každého.
Máte několik úspěšných firem, ale když se na kryptoměny podíváte jako soukromá osoba, baví vás spekulování a investování dodnes?
Samozřejmě, že jsem dodnes hodler. My se ženou máme rodinnou investiční společnost, která se nezaměřuje pouze na bitcoin, ale pokud máte volné zdroje, musíte s nimi pracovat. Pokud si je necháte v bance, postupně vám je sežere inflace.
Nyní inflace dosahovala úroveň tří procent, takže pokud máte v bance 100 tisíc eur, na konci roku máte technicky jen 97 tisíc. Za rok byste měli mít na účtu minimálně 107 tisíc, abyste si mohli odečíst tři procenta inflace a zvětšit svůj majetek o čtyři procenta na 104 tisíc eur. Když nebudete dělat nic, své peníze pasivně zabíjíte.
Já se zaměřuji na tři základní větve investic od nejbezpečnějších do nejrizikovějších. Základem je podle mě vlastní bydlení, protože pokud nebydlíte ve vlastním a musíte platit nájem, o investicích možná ani nemá význam uvažovat.
Od nemovitostí se pak dá přejít ke standardním akciím, akciím českých firem, dividendovým akciím až k divokým akciím a rizikovějším aktivům jako kryptoměny.
Vždyť když se na to člověk podívá, tak akcie Tesly jsou možná stejně riziková investice jako bitcoin.
Začít provozovat bitcoinové bankomaty v roce 2014 zní jako opravdu neobvyklý podnikatelský plán. Jak se zrodil?
Tento nápad se zrodil tak, že jsem chtěl vytvořit globální společnost, abych si vyléčil krizi středního věku. Bankomaty na kryptoměny přitom nebyly mým nápadem, protože už na trhu existovaly jako produkt od americké společnosti, která mezitím zkrachovala.
Já jsem vymyslel název bitcoinmat, mezi Vánocemi a Silvestrem 2013 jsem zavřel oči, podepsal nevýhodnou a nesmyslnou smlouvu s Američanem a čekal, jestli vůbec nějaký přístroj pošle. Nevěděli jsme, co pošle, kdy přístroj pošle a jak bude fungovat. Byl to takový výstřel do tmy.
Mně se vždy líbila technologie stojící za bitcoinem, která je podle mě neuvěřitelná a dodnes ji nedokážu – ani po sedmi letech – pochopit ani jen na filozofické úrovni. Vždyť si jen představte, že existuje software či síť, která funguje již 12 let a od té doby ji nikdo nerestartoval ani se nikdy nezastavila a stále funguje.
V roce 2014 jsme proto objednali první tři přístroje, otevřeli jsme v Praze klientské centrum a postavili tam první bitcoinmat. Pak jsme už jen čekali, jestli někdo přijde a bude chtít bitcoin koupit nebo prodat.
Na začátku jste čekali, zda si někdo bitcoin přijde koupit, ale od té doby kryptoměny prorazily do mainstreamu. Jaké je tempo vašeho růstu dnes?
To tempo růstu mě stálo dva prášky. V roce 2014 jsme dosáhli obratu 4 miliony korun, loni 1,2 miliardy korun a nyní je začátek června a už jsme na 1,1 miliardy korun (v přepočtu 43,3 milionu eur – pozn. red.).
Spousta lidí se mě ptá, jak se mi podařilo trefit do této díry na trhu, a já jim vždy odpovídám, že já jsem se do ničeho netrefil ani nejsem génius. Mně se ten nápad líbil po technologické stránce, vnitřně jsem chtěl, aby uspěl, a mohl jsem si na novém projektu vybít energii před 50. narozeninami.
Mladým lidem dnes možná tyto řeči budou připadat irelevantní, ale vzpomeňte si, až se budete blížit k padesátce, na to, o čem nyní Stránský mluvil. Nechtěl jsem sedět a vyhodnocovat svůj život, tak jsem raději začal budovat něco nového. Potřeboval jsem však nápad a tím nápadem se stal bitcoin.
Když si běžný člověk bude číst o bitcoinmatech, co si má představit? Na jakém principu takový bitcoinový bankomat funguje?
Je to jednoduché. Přijdete k bitcoinmatu, vyberete si částku, za kterou chcete nakoupit nebo za kolik chcete prodat, potvrdíte transakci a následně proběhne převod. Průměrný nákup u nás je kolem 400 eur, takže vložíte 400 eur, bitcoinmat vám obratem dodá bitcoin na vygenerovanou adresu a můžete si svou novou papírovou peněženku odnést domů.
Od začátku června vám dokonce stejným způsobem prodám i digitalizované fyzické zlato. Když nakoupíte dostatek zlata, že budete vlastnit jednu trojskou unci, tak vám ji dodám domů na stůl ve fyzické podobě.
Kdybychom v roce 2014 postavili na ulici 50 lidí, tak by o bitcoinu věděla možná polovina jednoho člověka. Dnes ví o bitcoinu možná polovina z nich, ale o zlatě ví každý.
Proč padlo rozhodnutí diverzifikovat do prodeje zlata?
Mně se vždy líbily protipóly. Vezměte si Apple, kde na 80 či 90 procent dominuje černá a bílá barva. Občas dnes udělají nové barvy, ale kdyby žil Steve Jobs, možná by neexistovalo ani těch pár rozdílných barev.
Mě lákalo propojit dva světy – od nejmodernějšího až po ten nejprověřenější a nejtrvalejší. Chtěl jsem využít znalosti ze světa rychlého obchodování s bitcoinem a aplikovat je na digitalizované fyzické zlato.
Jde také o rozšíření množství potenciálních klientů. Kdybychom v roce 2014 postavili na ulici 50 lidí, tak by o bitcoinu věděla možná polovina jednoho člověka. Dnes ví o bitcoinu možná polovina z nich, ale o zlatě ví každý. To množství lidí, které jsem schopen oslovit, je násobně větší než u bitcoinu.
Stal se vám i nějaký kuriózní případ, který jste museli řešit reklamací?
S bitcoinem jsme dohromady udělali více než 70 tisíc obchodů a nemáme ani jednu nevyřešenou reklamaci. Mám jeden příběh z Prahy, kde se nám před pár lety stalo, že si klient chtěl koupit bitcoiny v bitcoinmatu za 5 tisíc eur, ale najednou vypadl internet. Myslím si, že se to stalo v obchodním centru Polus, kde se chvilkově objevily problémy se signálem a nefungoval internet.
Klient proto nedostal své bitcoiny, celých 5 tisíc eur zůstalo ležet v bitcoinmatu, ale naštěstí je vzala ochranka a předala policii. Můj pracovník šel na policii, vysvětlil jim, co se stalo, a my jsme klientovi 5 tisíc eur následně vrátili.
Jak může zákazník požádat o pomoc?Pokud se cokoliv stane, v Praze máme klientské centrum a Slovensko řešíme po telefonu. Nespokojeného zákazníka možná máme, ale nemáme žádný nevyřešený obchod. A takový přístup chci přenést i do světa digitalizovaného fyzického zlata.
Pokud nasbíráte trojskou unci 31,103 gramu, požádáte, abychom vám zlato poslali domů nebo si jej můžete vybrat z au-tomatu v Praze. Funguje jako bitcoinmat, přijdete k němu a přímo z přístroje si vytáhnete zlato.
Funguje bitcoinmat jako běžný bankomat? K běžnému bankomatu jednou za čas přijde bezpečnostní služba doplnit peníze. Funguje péče o bitcoinmaty stejně?
Bitcoinmaty fungují stejně jako běžné bankomaty, takže je třeba v nich doplňovat prostředky, ale samozřejmě nebudu prozrazovat nic z naší skupiny. Je to přístroj, o který se člověk musí starat a pracovat s ním.
Na trhu vám vznikla konkurence. Ve městech a nákupních centrech se začínají objevovat i jiné bitcoinové bankomaty. Jak to vnímáte?
Každou konkurenci třeba vnímat, neboť kdo ji nevnímá, je hlupák. Naší konkurencí je parta mladých kluků, která je sice vítaná, ale já si přesto vždy vše udělám po svém bez ohledu na konkurenci na trhu.
Jasné, že bych byl rád, kdybych byl na trhu sám, vždyť jsme si na trhu užili dlouhou dobu téměř bez konkurence, ale zakázal jsem si dívat se neustále napravo nebo nalevo.
V rozhovoru z roku 2018 jste řekl, ať Česká národní banka buď nastaví jasná pravidla obchodování s kryptoměnami nebo ať ho raději zakáže. Co se od té doby událo?
V Česku i na Slovensku máme obrovský problém s bankami, které mi jako obchodníkovi s kryptoměnami nechtějí založit a vést bankovní účet. Buď ať národní banka obchodování s kryptoměnami zakáže, i když z důvodu, který se mně může zdát iracionální, ale ona má v rukou moc, nebo ať to standardně zregulují.
Mně nevadí, pokud to bude národní banka výrazněji regulovat, ale nemohu jako podnikatel s virtuálními měnami dokola řešit problém s tím, že se nemohu dostat k bankovnímu účtu.
V Česku jsme proto nyní předávali výkazy a dokumenty na burzu cenných akcií v Praze, neboť na podzim se chystáme jít na burzu, abych si mohl koupit malý finanční ústav, díky čemuž si budu moci spravovat vlastní účty, aniž by mi někdo neustále podkopával nohy.
Velkým tématem je anonymita. Pokud člověk prodává a nakupuje do tisíce eur, nemusí ověřovat svou identitu. Kritici však argumentují, že takovou možnost lidé využívají k tomu, aby se mohli vyhýbat daním.
Ano, tisíc eur je zákonný limit pro práci s hotovostí. Zneužívání bitcoinmatu k páchání trestné činnosti, jak si to lidé představují, je však podle mě hloupost, i když mi někdo tvrdí, že se naše přístroje používají k praní peněz z trestné činnosti. Představte si, že jeden den nakoupíte sto kilo drog a dostanete bitcoiny, ale druhý den jejich hodnota padne o polovinu.
My jako jediní používáme systém Chain Analysis, který zabarvuje jednotlivé transakce barvami podle toho, zda jsou podezřelé nebo zapletené v trestné činnosti. Tento systém používají agentury jako CIA, FBI či MI5 a všechny bezpečnostní složky na světě.
Z těchto barevných transakcí pak vydávají Crime Report, což je celosvětová zpráva, která vyhodnocuje, kolik transakcí souviselo s trestnou činností. Podle ní se na trestnou činnost používá možná jedno procento všech bitcoinových transakcí, což se mi zdá naprosto zanedbatelné. Když se většina trestné činnosti uskutečňuje v klasickém bankovním systému, je nutné proto zakázat banky?
Zažili jste případ, kdy byl bitcoinmat zneužit na trestnou činnost a musela vás kontaktovat policie?
Bohužel, je to takový každodenní chléb mého kolegy z práce. Ano, ke zneužívání dochází relativně často, protože buď jsou ti, kteří chtějí systém zneužít, naivní, nebo se nechají zneužít. V Česku funguje zvláštní podvod: člověku zavolá někdo, kdo se tváří, že pracuje v bance.
Následně člověku řekne, že jeho peníze jsou v ohrožení, měl by je všechny vybrat a nejlépe si navíc vzít úvěr, přijít k bitcoinmatu, nakoupit bitcoiny a poslat je na nějakou adresu. Adresa podle podvodníka patří bance, ale ve skutečnosti samozřejmě patří jemu a peníze už podvedený člověk nikdy neuvidí.
Nerozumím, kdo se takto nechá nachytat, ale v současnosti se to občas stává. Zneužít se však dá jakákoliv věc, vždyť se zneužívají například i dobročinné sbírky, když si někdo založí falešný účet a nakonec peníze ukradne. Podle mě je minimální procento lidí vychýlené tak, že jsou schopni zneužít cokoli.
Umíte takto podvedeným lidem pomoci? Provedená transakce z blockchainu už se zvrátit nedá, takže bitcoiny už navždy zmizely pryč.
To není úplně pravda, protože v případě podvodu můžeme transakci nahlásit do Chain Analysis, kde jim vysvětlíme, že tato transakce vznikla na základě trestného činu, a oni peněženku, kam prostředky odešly, označí červeně. I kdyby tyto bitcoiny prošly přes milion mixérů a člověk by si myslel, že je to anonymní, zůstane na nich červená stopa.
Já mám systém postavený tak, že červenou adresu ani neobchoduji. Pokud přijde klient a vidím, že má červenou barvou označený bitcoin, začneme s ním komunikovat. On ani nemusí být hned podvodník, jen se nechtěně mohl dostat k takovým bitcoinům, a tak si můžeme situaci vysvětlit. Pokud ho však kontaktujeme a on už ani nezvedne telefon, je nám jasné, z jakého důvodu.
Vyžadoval od vás někdy údaje český nebo slovenský daňový úřad?
Zajímavostí je, že za sedm let provozování bitcoinmatů mě ani jednou nekontaktoval daňový úřad na Slovensku ani v České republice. Je to podle mého názoru marginální záležitost.
Větším problémem je například podvod, který se objevuje v Česku. Kdysi byla hitem nabídka ke koupi sekačky, která byla z 50 tisíc korun zlevněná na 5 tisíc korun pod podmínkou, že zaplatíš do hodiny, jinak akce vyprší. A zaplatit musíš v bitcoinech, ale lidé i tak naletěli.
My jsme proto do bitcoinmatů vložili hlášku, aby lidé nenakupovali zboží. Při transakci vyskočí varování „nenakupuji zboží“, ale jeden klient ze Slovenska nám pak napsal, že on nekupuje zboží, ale iPhone. Zkrátka není možné každého člověka ochránit na sto procent, to je jen naivní představa.
Můj problém je v tom, že za sebou nemám žádného strýčka, kterému bych mohl pálit peníze. Já se ráno probudím a musím myslet na to, abych byl na konci dne v plusu.
Vaším plánem je koupit si vlastní finanční ústav, abyste se nemuseli s účty spoléhat na banky. Co si však myslíte o Revolutu, který nabízí obchodování s kryptoměnami přímo ve své aplikaci?
Myslím, že mám srovnatelnou aplikaci jako Revolut. Nyní jsme si změnili jméno na Bitplus, protože se chystáme výrazněji expandovat po Evropě, přičemž v aplikaci provádíme více než 50 procent všech obchodů. Můžete v ní nakupovat, prodávat, přeposílat i spořit do bitcoinu.
Můj problém je v tom, že za sebou nemám žádného strýčka, kterému bych mohl pálit peníze. Já se ráno probudím a musím myslet na to, abych byl na konci dne v plusu. My se ženou jsme jedinými vlastníky společnosti, takže si nemohu dovolit pálit peníze.
Pálit peníze?Nemáme žádného investora, kterému spálím peníze a ten mě potom poplácá po ramenou a řekne: Tady máš další bambilión, Martínku, hraj si a klidně mi spal dalších 100 milionů dolarů.
Takové příběhy jsou možné snad jen v USA či Velké Británii. Mně se Revolut líbí a fandím mu, ale kdybych si u nich chtěl jako obchodník s kryptoměnami otevřít účet, tak mi ho neotevřou. A přitom oni sami obchodují s krypty. Není to tak trochu omezování přístupu konkurence ke zdrojům?
Já bych dokázal do jednoho měsíce dodat stejnou aplikaci jako Revolut kterékoliv bance na světě. My jsme malá firma, víme, co děláme, a nepálíme žádné peníze. My peníze vyrábíme, produkujeme je. Když jsem se ptal národní banky, jestli mi umí vymoci opatření platící pro mě i v Revolutu, řekli mi, že je to nezajímá, protože si ho regulují ve Spojeném království.
Trh se v posledních týdnech propadl, lidé zpanikařili a negativní zprávy se šířily z Číny i od Elona Muska. Věříte, že se ceny zvednou, nebo jste spíše pesimista?
Určitě nejsem pesimista. Jak se říká, psi štěkají a karavana jde dál. Když jsem v roce 2014 spustil bitcoinmaty, jeden klient nakoupil za 5 tisíc korun. Kdyby je držel dosud, je za vodou. Jiný klient nakoupil bitcoiny za 3 miliony korun, když byl bitcoin na úrovni 17 tisíc, ale pak padl zpět na 3 tisíce dolarů.
Říkal mi, že z 3 milionů má najednou 300 tisíc. Já jsem se ho ptal, jestli mu ty peníze chybí, protože pokud ne, ať se na to vykašle a zavře grafy. Nevím, jestli mě poslechl, ale když byl bitcoin nad 60 tisíc dolarů, měl z 3 milionů korun více než 9 milionů.
A Elon Musk? Ten mě zklamal nejvíce, vyloženě mě rozčílil, protože se projevil jako obrovský pokrytec. Vždy když někdo kritizoval jeho Teslu, že má po celkové kalkulaci větší uhlíkovou stopu než benzínové a dieselové motory, říkal jsem jim, že jsou nepřející, a bránil jsem ho. Nyní ať si však někdo spočítá, zda životní prostředí ohrožuje více bitcoin nebo Tesla. Naštval mě a Teslu si nikdy nekoupím.
