Za okny Lindina pokoje je vidět velká vodní plocha.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Budoucí kuchyň, kterou Linda vlastnoručně opravuje.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Vlněné kabátky z dílny Lindy Havrlíkové.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Linda vyjmenovává, které plodiny jsou momentálně v sezóně.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Linda má momentálně dvanáct šestimetrových zeleninových záhonků.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Kovová vrátka vedoucí k zeleninovým záhonkům zhotovil Lindin tatínek.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Linda mě provádí po usedlosti.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Kravka, z jejíhož mléka Linda vyrábí sýry, máslo a tvaroh.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Všechna zvířata se po pozemku prochází zcela volně.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Předchozí generace.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
„Nedokázala bych prodat ani metr čtvereční naší půdy. Peníze pro mě nemají absolutně žádnou hodnotu.“
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
„Chtěla jsem se dostat blíže k přírodě.“
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Zeleninové záhony Linda založila na poli plném bodláků. Místo vybrala kvůli slunci. „Celé léto jsem je vytrhávala. Dělala jsem to holýma rukama, protože v rukavicích jsem neměla dostatečný cit, navíc se mi za ně ty bodláky zachytávaly. Měla jsem úplně probodané prsty. Všichni mi říkali, že se toho nikdy nezbavím. Ale letos už je klid a není tam jediný bodlák,“ říká.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
„Svá jehňata vychovám, za půl roku ostříhám vlnu, za další půl rok je z toho látka, pak to ušiji.“
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Linda mi ukazuje krásné vlněné tkaniny.
Zdroj: REFRESHER/Lucie Kotvalová
Linda se vše potřebné postupně učí od tatínka a od lidí, které potkává.