10. místo: Zelňačka – Tradiční česká polévka z kysaného zelí. Přestože existuje mnoho variant této české klasiky, většina z nich se skládá z kysaného zelí, brambor, smetany a tradičního českého uzeného masa. Tuto sytou a bohatě kořeněnou polévku lze často najít na jídelních lístcích tradičních českých hospod. Obvykle se podává s domácím chlebem a lze si ji vychutnat jako předkrm nebo vydatný hlavní chod.

9. místo: Kobliha – Tahle oblíbená sladká pochoutka se tradičně připravuje z kynutého těsta, které se na povrchu smaží dozlatova a dokřupava, zatímco uvnitř zůstává měkké, lehké a vzdušné. Typické české koblihy jsou variantou rakouských vídeňských koblih, známých pod názvem krapfen. Ty se mohou připravovat i bez náplně, častěji se ale plní marmeládou nebo čokoládovým krémem. Chybět nemůže ani bohatý posyp moučkovým cukrem na povrchu.

8. místo: Koláče – V Česku se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň, například makovou, tvarohovou nebo povidlovou. Tradiční české koláčky se podávají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech. Jsou většinou malé s průměrem nepřesahujícím 8 cm, pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta.

7. místo: Guláš – V tradičním guláši nesmí chybět vydatné dušené maso podávané s tmavě červenou omáčkou, která je silně ochucená paprikou. Tento pokrm maďarského původu se stal jedním z nejběžnějších nejen v Česku, ale i na Slovensku. Obě země si vytvořily svou jedinečnou verzi, která se od originálu mírně liší. Obvykle se skládá z hovězího či vepřového masa nebo zvěřiny, která se opeče a dusí spolu s cibulí několik hodin.

6. místo: Vdolky – Tyto měkké a jemné koblihy se připravují z kynutého těsta, které se může ochutit citronovou kůrou. Jsou obvykle kulaté a nahoře mají malý důlek, do kterého se dává náplň. I když se vdolky mohou péct v troubě, obvykle se smaží na oleji. Tradičně se vychutnávají teplé, potřené marmeládou a posypané šlehačkou nebo rozdrobeným tvarohem.

5. místo: Halušky – I když si tento pokrm spojíme spíše se Slovenskem, figuruje i v českém žebříčku. Těsto se připravuje ze strouhaných syrových brambor a mouky. Vaří se obvykle tak, že se těsto rozetře na dřevěné prkénko a malé kousky těsta se vykrajují a vhazují přímo do vroucí vody. Jiný, modernější postup využívá speciální haluškové sítko, přes které se těsto jemně protlačí a vhazuje do vody. Existuje mnoho receptur, jak halušky na závěr dochutit. Existují halušky vždy podávané s brynzou (sýrem), někdo dělá i halušky s mákem, a dokonce i s povidly.

4. místo: Svíčková – Tento tradiční český pokrm se připravuje z hovězího masa, obvykle svíčkové, podávaného ve smetanové zeleninové omáčce z mrkve, celeru a kořene petržele. Koření se tymiánem, bobkovým listem a novým kořením, které mu dodávají výraznou chuť. Recept na svíčkovou se poprvé objevil v roce 1805. Byl silně ovlivněn bavorskou kuchyní a tradičními francouzskými kuchařskými technikami, které do svých receptů zahrnují velké množství másla a smetany.

3. místo: Valašský frgál – Druh sladkého pečiva tradičně vyráběný na Valašsku. Na rozdíl od koláčů má frgál obvykle průměr kolem třiceti centimetrů. Je vyroben z kynutého těsta a je posypán sladkou drobenkou. Náplně frgálů jsou téměř výhradně sladké, mezi nejpopulárnější patří makový, tvarohový, povidlový a hruškový.

2. místo: Pečená kachna – Obvykle se ochucuje kmínem a majoránkou a poté se pomalu peče v troubě dozlatova a dokřupava. Tradičně se podává spolu s bramborami, houskovým knedlíkem a dušeným zelím. Tato výživná česká klasika se často objevuje na jídelních lístcích tradičních restaurací.

1. místo: Česnečka – Překvapení? Podle lidových pověstí je česnečka nejlepším lékem na nachlazení nebo kocovinu. Ačkoli je hlavní ingrediencí česnek, do polévky se přidávají také brambory, masový vývar, cibule a tradiční koření jako kmín a majoránka. Tento pokrm se obvykle doplňuje strouhaným sýrem a křupavými krutony.