Nusle: Městská část Nusle nesla původně opravdu zajímavý název Neosvitly. Jednalo se o pojmenování obyvatel, kteří žili na neosvětleném místě – tedy ve tmavém nuselském údolí. První písemná zmínka o Nuslích se objevila v pramenech v roce 1088. Obec byla ve středověku zmiňována jako Neosvětly, Nostuly, Nůsly, Neosvitly či Neovstlí a převážnou část jejího území tvořily vinice, vinařské domky, mlýny na Botiči, masné krámy a různé usedlosti.

Krč: Jméno Krč bylo uváděno v písemných památkách už v roce 1222. Krč je uvedena podruhé v dokumentu z roku 1273. Název podle dostupných zdrojů vychází ze staročeského podstatného jména krč, což znamenalo pařez. Šlo tedy o místo, kde se nacházelo hodně pařezů.

Smíchov: O vzniku názvu Smíchova se historici přou dlouhé roky. Verzí je hned několik. Podle té ze 14. století dostal velkou část zdejších pozemků Eduard Wejšera. Obdržel tehdy takzvaný glejt: „smí chovat“. Podle jiné pověsti z roku 814 měl rozkázat kníže Vojen, aby byl jeho odpůrce Ronovic přepraven přes Vltavu, kde se měl v lese sám oběsit. Zlí duchové se mu silně smáli, a tak se tomuto místu začalo říkat Smiechov, později Smíchov. Podle Petra Štěpána z Ústavu pro jazyk český je však nejpravděpodobnější, že pražská čtvrť dostala název podle osobního jména Smích – tedy Smíchův dvůr. Tuto verzi podporuje pověst, podle které koupil v polovině 15. století zdejší pozemky Jan Smíchovský.

Dejvice: Dejvice jako Dej více? To bohužel pravda není, v Dejvicích toho nikdo nikomu nic nedal víc než jinde. Městská část v Praze 6 se původně jmenovala Dehnice. Původ jména se vysvětluje několika způsoby. Podle prvního má jméno patronymický původ odkazující na potomky Dehnovy, podle další verze bylo jméno odvozeno od místní výroby dehtu. Existuje ale i varianta, která vysvětluje původ jména ze jména „dehna“ – zlý duch, démon či ďábel, podle toho, že původní obyvatelé údajně ohrožovali sousedy a pocestné.

Kobylisy: Původní název Kobylis zněl Kobolisy. I on je předmětem mnoha spekulací. Jednou z teorií vzniku názvu je ta, že zde dřív stávaly šibenice, k nimž se slétali mrchožraví ptáci, takzvaní kobi, a hodovali na tělech popravených – lísali se k nim. Podle jiné verze zde nevolníci během středověku chovali pro pány koně na takzvaných kobylích polích.

Hrdlořezy: Taky se ti při vyslovení tohoto názvu zježí chlupy po celém těle? Verze vztahující se ke vzniku názvu Hrdlořez jsou opravdu strašidelné. Podle jedné z nich tam byl v 17. století zavražděn nenáviděný Jan Daniel Kapr z Kaprštejna, jeden z těch, kteří vyslýchali pobělohorské odsouzence před popravou na Staroměstském náměstí. Zmínka o Hrdlořezech se ale objevuje mnohem dříve a vychází z toho, že v této oblasti opravdu žilo mnoho hrdlořezů – rváčů a násilníků, kteří přepadávali kolemjdoucí.

Hostivař: Zůstaň v klidu, Hostivař nezískala svůj název podle toho, že by tam někdo vařil hosty. I když s vařením má zřejmě původ jména dost společného. Jméno vzniklo pravděpodobně podle Hostivara, vlivného muže, který se zabydlel na vyvýšenině nad potokem Botič. Přezdívku získal buď podle toho, že svým hostům vařil, nebo je varoval před nějakým nebezpečím.

Ďáblice: Ďáblice byly původně osídleny už v době bronzové, první zmínka o nich ale pochází až z roku 1253. I když i Ďáblice mohou znít strašidelně, ďábelský ani čertovský původ jejich název nemá. Původně se totiž území nazývalo Davlice, což je odvozené od osobního jména Davel. Proč později došlo ke změně na Ďáblice, to bohužel jasné není.

Libeň: Tenhle název oproti předchozím vyvolává příjemnější pocity něčeho líbivého. A je tomu skutečně tak – název Libeň je totiž podle nejpravděpodobnější teorie odvozen od pěkného vladyky, kterému říkali Liben a kdysi dávno zde sídlil. Kdy přesně tu pobýval, ale známo není. Prvním skutečně doloženým vlastníkem libeňského panství je rodina Rotlevů, která jej prodala v první polovině 15. století.

Praha: A na závěr ještě samotný název hlavního města. Proč se vůbec Praha jmenuje Praha? Existuje několik verzí. Nejčastěji se vznik jména Praha vysvětluje podle říčního prahu – místa v řece, kde voda přetéká kamennou nebo skalnatou překážku. Právě prahy bývala dříve typická Vltava. Jiní badatelé zase tvrdí, že název souvisí se slovem pražiti – na mysli mají vypražené neboli vymýcené místo, které sloužilo k vybudování nového obydlí. Tak tomu bylo i v případě hradčanského vrchu, na kterém byl založen Pražský hrad a kolem něhož pak vyrostlo celé město. Další teorie hovoří o tom, že původ slova Praha souvisí se slovanskými pražnicemi. Jednalo se o hliněné nádoby, ve kterých se sušilo a pražilo nedozrálé obětní obilí.