Před pár dny dostal Martin a jeho tým nominaci na cenu Gratias Tibi. Původně jednorázová akce na pomoc potřebným je dovedla až k založení neziskové organizace Břečťan.
Zdroj: Martin Ondruš (se svolením)
První úklid provedl se svým týmem v ubytovně. „Navalovalo se mi. Kolega si dal vodku a jeli jsme,“ vypráví Ondruš o místě, kde nebyly výjimkou ani exkrementy.
Zdroj: Martin Ondruš (se svolením)
„Já se do bytu ani nemohl dostat, neprošel jsem dveřmi, protože byly zaskládané. Paní zřejmě byla ohebnější. Kam se chodila mýt nebo na záchod, nevím,“ říká Martin.
Zdroj: Martin Ondruš (se svolením)
„V hoře oblečení jsem našel svůj starý kabát. Máma mi ho jako puberťákovi dala k narozeninám, já ho pak ztratil. Poznal jsem ho podle nášivky od babičky, musel to být on,“ líčí Martin až osudově vyznívající příhodu o svém nejpřekvapivějším nálezu.