Co je COP26 a proč je tento klimatický summit tak důležitý
Britský premiér Boris Johnson parafrázoval Gretu Thunberg, poté odletěl soukromým letadlem a nechal diplomaty dělat si svou práci. Podívej se s Refresherem na stručnou a zdánlivě nudnou historii klimatických summitů.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
Co je COP26 a proč je tento klimatický summit tak důležitý
Britský premiér Boris Johnson parafrázoval Gretu Thunberg, poté odletěl soukromým letadlem a nechal diplomaty dělat si svou práci. Podívej se s Refresherem na stručnou a zdánlivě nudnou historii klimatických summitů.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
Britský premiér Boris Johnson se při vystoupení na summitu COP26 v Glasgow rozhodl parafrázovat Gretu Thunberg. Osmnáctiletá švédská aktivistka odstartovala mezinárodní hnutí Fridays for Future a již třetím rokem vášnivě kritizuje dlouhodobou nečinnost politických lídrů v otázce vypořádání se s klimatickou změnou. Stala se jednou z nejvlivnějších veřejně působících osobností světa aktivismu.
Z často emocionálních a inspirativních vystoupení mladé Švédky si ale Johnson, věrný svému stylu, vybral citoslovce „bla, bla, bla“, které Thunberg v několika variacích použila začátkem října na milánské konferenci Youth4Climate.
Dva zdánlivé protipóly v podobě vrcholného představitele politického života a autentické ikony rozzlobené generace Z zaujaly veřejnost výrokem, který ve skutečnosti o ničem nevypovídá.
Během setkání státních představitelů s cílem sladit národní politiky jsme pod označením COP (Conference of the Parties) každoročně svědky střetu dvou paralelních světů.
Zdlouhavá administrativní část, při níž jednají delegáti, probíhá za zavřenými dveřmi a je často zrcadlovým obrazem doprovodných akcí a manifestací, při kterých bijí na poplach neziskové organizace a aktivisté. Ti vlastními a často odvážnými návrhy řešení vytvářejí tlak na politiky.
25 zastávek na cestě do Skotska
Číslo 26 v názvu klimatické konference v Glasgow označuje její pořadí. Pokud máš chaos v historii klimatických konferencí, nezoufej. Může to být i tím, že mnohé z nich probíhají v relativní tichosti a netěší se mediální pozornosti.
Jejich cílem totiž většinou není nabízet závazné rámcové dokumenty. Zabývají se především technickými podrobnostmi a často jen připravují půdu na jednu z velkých konferencí. A právě za takovou mnozí pozorovatelé označují tu v Glasgow.
Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než 2928 zamknutým článkům a dostaneš další benefity.
VÍCE O PŘEDPLATNÉM
Za důležitý milník mezinárodní spolupráce v otázkách dopadů změny klimatu považujeme Montrealský protokol z roku 1987. Zabýval se ochranou ozonové vrstvy a do praxe zavedl princip předběžné opatrnosti. Ten ve zkratce znamená, že proti klimatické změně je nutno zasahovat v každém případě. A tedy i v případech vědecké nejednoznačnosti.
První COP
COP začaly svou historii psát v Berlíně, a to v roce 1995. První ročníky konferencí COP můžeme označit za fázi hledání společné cesty a hlubšího seznamování se s komplexností řešení. Na COP 2, která se odehrála v Ženevě v roce 1996, se diplomaté a politici zavázali respektovat zjištění vědecké autority, Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Třetí a mimořádně významná konference s názvem COP se pod hlavičkou Organizace spojených národů odehrála v japonském Kjótu v roce 1997. Pět let poté, co OSN na tzv. COP Earth Summitu v brazilském Riu oficiálně uznala, že lidská činnost má rozhodující vliv na globální oteplování.
V roce 1997 vznikla v režii OSN v Japonsku první velká dohoda, označená jako Kjótský protokol, která vstoupila v platnost v roce 2003. Celkem 37 industriálně rozvinutých zemí se v ní zavázalo, že do roku 2012 sníží množství skleníkových plynů v atmosféře o 5 až 8 % ve srovnání s rokem 1990. Delegace USA se původně k výzvě přidala, ale v roce 2001 administrace pod vedením George W. Bushe z iniciativy vycouvala. Podobný kousek napodobil v roce 2017 Donald J. Trump.
Symbolem frustrace aktivistů a diplomatické nemohoucnosti se stala v roce 2009 COP 15 v Kodani. Pozorovatelé, vědci a neziskové organizace věřili v podepsání smlouvy nahrazující příliš obecný a málo ambiciózní Kjótský protokol. Nestalo se tak, delegace nenašly společnou řeč a do světa vypustily jen nezávazné dohody.
Zpátky za rýsovací prkno
V roce 2011 se v jihoafrickém Durbanu dohodli, že za 5 let se už opravdu dohodnou, a rozběhly se přípravy na konferenci COP 21 v Paříži, kde měl být konečně přijat první mezinárodně právně závazný dokument o ochraně klimatu. To se v roce 2015 podařilo, když se pod Pařížskou klimatickou dohodu podepsalo 192 delegací ze 197 přítomných.
Symbolicky odkleply do té doby nevídaně sebevědomý záměr: do roku 2050 udržet nárůst globální teploty „výrazně pod 2 °C“. Důležitým krokem bylo i stanovení pětiletého intervalu, ve kterém země budou porovnávat progres v ekologických otázkách a v ideálním případě i vydávat nové závazné dokumenty.
Pět (šest) let po Paříži
Dlouhodobou výzvou summitů je nalezení rovnováhy mezi právními závazky a často megalomanskými, ale zato jen symbolickými sliby. Komplikovaná historie konferencí COP jasně ukazuje na úskalí mezinárodní spolupráce.
Minulý rok se COP v důsledku pandemie neuskutečnila. A tak delegace ze 196 zemí přijely do Skotska ukázat na čem mezitím v rámci svých států pracovaly. Po letech ignorace naléhavosti změny klimatu se COP 26 zúčastnila i americká delegace v čele s prezidentem Joem Bidenem.
Naopak představitelé Číny, Indie či Ruska na summitu chybí. Silné mediální pokrytí summitu svědčí o naléhavosti problémů a zájmu lidí v rychlou a účinnou dohodu. Je čas, aby aktivisté a politici našli po vzoru Johnsona a Thurnberg společnou řeč, a pokud možno, nejen ironicky.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
