Uplynul měsíc od války a její dopady vnímá i nejeden obyvatel Ruska. Redakce REFRESHERu se podívala na nejviditelnější rozdíly v jeho každodenním životě.
Ráno si zkontroluješ na sociálních sítí, co je ve světě nového, a při běhu si pustíš svůj oblíbený playlist na Spotify. V obchodech seženeš v podstatě vše, co potřebuješ. Máš výběr ze značek, na které si jen vzpomeneš, za ceny, které se nijak drasticky nemění. Zaplatíš nákup přes Apple Pay. Večer zkoukneš na Netflixu ten film, o kterém všichni mluví. Zkrátka běžné aktivity, na které jsi léta zvyklý.
Ještě před měsícem si občan v Rusku nejspíš žil podobně. Ovšem od ruské invaze na Ukrajinu se pro něj řada věcí změnila. První rozdíly vnímá už jen při nakupování potravin.
Vyšší ceny a nedostatek zboží
Jan je občanem EU, který žije a pracuje v Moskvě. Dne 20. února si objednal potraviny za 5500 rublů, což odpovídá zhruba 1400 korunám. Potom přišla válka a hodnota jeho běžného nákupu se zvedla o víc jak polovinu. „Stejný košík nyní stojí 8000 rublů (přes 2000 korun),“ řekl Jan pro BBC. Všiml si také, že třeba cena mléka se za poslední dva týdny téměř zdvojnásobila.
Podobnou změnu ve své peněžence pociťuje také Darja z centra Moskvy. „Jídlo nezmizí, ale bude dražší,“ říká. „O kolik je to dražší, nedokážu si představit – a bojím se na to jen pomyslet,“ řekla Darja.
Jen za jediný týden stoupla cena cukru v Rusku o čtrnáct procent. Podobného zdražení si zákazníci všimli také u cibule. Cena rajčat, kapusty nebo mrkve vyskočila o pět procent. Stouply také výdaje za sůl nebo černý čaj.
Obyvatelé Moskvy také hlásí fronty v některých obchodech s potravinami. Podlehli panice a začali si vytvářet zásoby. Twitterový účet běloruského média Nexta zveřejnil videa Rusů, kteří spolu v obchodech „bojují“ o cukr.
„Cukrová válka pokračuje. Zboží ani nestihne opustit sklad a už se zběsile odváží. Rusko přitom nedostatkem cukru netrpí, lidé ho masivním vykupováním vytvářejí sami,“ píše se v jednom z příspěvků.
„Rusové absolutně nepotřebují běhat do obchodů a vykupovat pohanku, cukr a toaletní papír. Dodávky cukru probíhají bez přerušení a továrny pracují 24 hodin denně,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Povyk kolem zásob v obchodech s potravinami je podle něj „extrémně emocionální“.
Nejen jídlo
Hromadné nákupy však tlačí ceny zboží dál vzhůru, a to nejen potravin. Během pár týdnů se například zdražily léky až o 40 procent. Léky jsou kolikrát i vyprodané. „Objednala jsem si tříměsíční zásobu léků na vysoký krevní tlak – některé léky je už těžší sehnat,“ říká Darja.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 25 Kč
Dočti článek již od 25 Kč
Máš již předplatné?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 112699 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH.
Jak to funguje?
Po odemčení získáš
Přístup k prémiovým článkům
Přístup k benefitům
Např.:
15 % zľava na nákup výživových doplnkov VOXBERG
, 20 % sleva na nákup v The Streets
nebo Lístok ZDARMA na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
Zobrazit všechny (9)
Většina zahraničních dodavatelů opustila ruský trh. Ve městech jsou zavřené velké nadnárodní obchody jako Ikea nebo H&M. Uzavření neminulo ani fastfood McDonald's, což byla jedna z prvních západních firem, které se před 30 lety otevřely v Sovětském svazu. Během několika hodin po oznámení se objevily tisíce reklam od Rusů, kteří přeprodávali jídlo z jejich restaurací až za desetinásobek obvyklé ceny.
Najdou se ale i výjimky. V Rusku zatím zůstal Burger King či Marks & Spencer, jejich odchod jim prý komplikují smlouvy s franšízanty. Nestlé nebo Unilever se zase odvolávají na humanitární důvody. Wall Street Journal přitom upozornil na to, že některé firmy mezi „nezbytnosti“ řadí i lesk na rty, brambůrky nebo osvěžovače vzduchu.
Cestování s komplikacemi
Možnost cestování po světě je pro Rusy nyní obtížnější. Většina západních zemí, včetně těch mimo EU, uvalila na Rusko sankce a uzavřela vzdušný prostor pro všechna ruská letadla. Obdobné opatření zavedlo i Rusko, které zamezilo přístup do svého vzdušného prostoru letadlům ze 36 zemí.
Kvůli protiruským sankcím se komplikují trasy nad Evropou. Podle serveru Flightradar, který sleduje letecké spoje, přesměrovalo své asijské linky nejméně 21 aerolinií.
Přesto jsou země, kam Rusové na dovolenou vyjedou. Mezi země otevřené pro ruské turisty patří Turecko, Egypt či Tunisko, uvedla cestovní agentura Rostourism. A to prý bez jakýchkoliv omezení. „Je také důležité, aby tři nejoblíbenější masové destinace zůstaly pro naše občany dostupnými dovolenkovými destinacemi a naši partneři budou i nadále poskytovat bezpečné a pohodlné podmínky pro pobyt ruských turistů,“ řekla Zarina Doguzová, která vede Rostourism.
Za vycestování si ovšem Rusové připlatí. Průměrná dovolená do Turecka se během války zdražila o 29 procent.
Odstřiženi od úspor a Netflixu
Běžní obyvatelé Ruska se hůře dostávají i ke svým financím. Tamní banky byly odpojeny od mezinárodního platebního systému Swift. Na protest se stáhli platební giganti Visa, Mastercard či American Express, k podobnému kroku přistoupily také digitální pěněženky Apple Pay a Google Pay. Řada lidí si proto hromadně vybrala v bankomatech většinu svých peněz v hotovosti, v obavě propadu rublu upřednostňovali americké dolary.
Platební kartou si tedy Rus nyní nic nezaplatí. A to jak v Rusku, tak v zahraničí. Na předplatné nebo zboží ze zahraničních e-shopů může rovnou zapomenout. S ruským trhem se mimo jiné rozloučily i streamovací služby typu Netflix nebo Spotify. Stávající zákazníci budou moci služby nadále využívat, dokud jim nevyprší měsíční předplatné. Stáhla se také hollywoodská studia Disney, Warner Bros a Universal.
Ruská cenzura
Rusové jsou ovšem od světa odstřiženi i informačně. Některá média a sociální sítě, jako Facebook, Instagram či Twitter, zablokoval ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Ten svůj krok nejprve zdůvodnil šířením obsahu s nenávistnými projevy vůči ruským občanům, poté označil společnost Meta za „extremistickou organizaci“.
Kreml chce navíc zabránit šíření informací, které nejsou přesně v souladu s jeho výkladem o ruské invazi na Ukrajině. Nový zákon proto trestá až 15 lety vězení za šíření „nepravdivých“ zpráv. Při protiválečných protestech policie zatkla více než 13 000 lidí. Z Ruska odešla některá zahraniční média, ta místní se zase potýkají s odchody redaktorů.
