Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
Tereza Patočková
30. listopadu 2022 17:00
Čas čtení 5:26

Historie pražských squatů: Kliniku zapálili extremisti a na střechu Milady se squatteři slaňovali

Kategorie:
Česko
Uložit Uložené
Historie pražských squatů: Kliniku zapálili extremisti a na střechu Milady se squatteři slaňovali
Zdroj: Autonomní sociální centrum Klinika/volně k užití

Jaká byla historie nejprominentnějších squatů Milada a Klinika, na jejichž činnost se snažil navázat spolek zabráním domu v Malínské ulici? Dozvíš se v článku.

O víkendu se skupina squatterů a squatterek pokusila obsadit nevyužívaný dům v širším centru Prahy. Na místě chtěla otevřít nové kulturní a sociální centrum po vzoru proslule známých squatů, jako bylo centrum Klinika na Žižkově.


„Nestojíme o konflikt, jen si myslíme, že je absurdní, aby vedle sebe existovaly prázdné domy a lidé bez domova. V Praze se nachází stovky prázdných nemovitostí, přesto je důstojné bydlení pro spoustu obyvatel naprosto nedostupné. O podobě města rozhoduje hrstka developerů, přitom Praha patří nám všem,“ uvedl Jiří Nesvačil, mluvčí spolku Opravdu dobré squaty, který za celou iniciativou stál.


Squatteři nakonec v domě nezůstali, jelikož jim bylo přislíbeno vyjednávání se starostou v případě, že dům v Malínské ulici vyklidí. V historii pražských squatů je tento rychlý výsledek poměrně unikátní. Město proti squatterům nejednou tvrdě zakročilo. Jaká byla historie nejprominentnějších squatů Milada a Klinika, na jejichž činnost se nový spolek snažil navázat? Dozvíš se v článku. 


Prvním viditelným pražským squatem byl squat Ladronka na Břevnově, tento objekt byl prakticky sto let netknutý a po celou dobu chátral. V roce 1993 jej obsadili squatteři a anarchističtí aktivisté, kteří se točili kolem časopisu Autonomie. Byli mezi prvními, kteří dali v Praze podobu squatování tak, jak ji známe dnes. Squatteři vybudovali v Ladronce kulturní centrum, pořádali tam koncerty i výstavy a zároveň v ní dlouhodobě žilo kolem desítky lidí. Ke konci tisíciletí je však městská policie vystěhovala a z Ladronky se stala restaurace. 

Milada

Po vyklizení Ladronky 1. května 1998 obsadila skupina squatterů, kteří předtím bydleli právě na Ladronce, jeden z nejzásadnějších českých squatů – vilu Milada. Ten fungoval ve stejném režimu jako Ladronka a jeho obyvatelé v něm taktéž pořádali koncerty a různé další komunitní akce. Po necelém půl roce provozu se však hasiči a soukromá bezpečnostní agentura pokusili dům vyklidit. Squatteři ale odmítali odejít, a i přesto, že se do domu hasiči dostali, se snažili Miladu bránit, jak jen to šlo. 


Několik z nich v rámci obrany domu vylezlo na střechu, kde setrvávali po několik dní. Tento krok na sebe strhl velkou vlnu mediální pozornosti, a před Miladou se tak denně scházely desítky podporovatelů. Stejně jako squatteři na střeše, i bezpečnostní agentura setrvávala pod domem a čekala, až lidé ze střechy slezou, a ona tak bude moci objekt definitivně vyklidit. 

Domů
Sdílet
Diskuse