Čínský prezident Si Ťin-pching není ochoten přijmout západní vakcíny, přestože jeho země čelí problémům s onemocněním COVID-19. A přestože nedávné protesty v Číně neohrožují vládu komunistické strany, mohly by ovlivnit jeho osobní postavení.
Nové případy koronavirové infekce v Číně dosahují téměř rekordních hodnot. Některá města však zmírňují opatření týkající se testování a karantén poté, co vládní strategie „nulové tolerance“ vůči covidu-19 vyvolala prudké hospodářské zpomalení a protesty veřejnosti. Podle agentury TASR s odkazem na Reuters to uvedla v sobotu ředitelka amerických zpravodajských služeb Avril Haines.
Jak uvádí deník The Guardian, velká část čínské strategie závisí na očkování. Ale zejména starší čínská populace je v nepoměrně větší míře neočkovaná. Asi 90 % čínské populace je očkováno, ale mezi lidmi staršími 60 let má alespoň tři dávky očkování jen asi 69 %. Ve věku nad 80 let toto číslo klesá na přibližně 40 %. Jedním z nejdůležitějších plánů Číny tak nyní je, aby 90 % osob starších 80 let dostalo do ledna alespoň jednu dávku a aby 95 % osob ve věku 60 až 79 let dostalo alespoň dvě dávky.
„Si není ochoten přijmout lepší vakcínu“
Haines, která vystoupila na konferenci o obraně v Kalifornii, uvedla, že navzdory sociálním a ekonomickým důsledkům covidové krize Si „není ochoten přijmout lepší vakcínu ze Západu a spoléhá se na čínskou vakcínu, která není zdaleka tak účinná proti variantě omikronu“.
„Protesty a reakce na ně jsou v rozporu s narativem, který Si rád prezentuje, a to, že Čína je mnohem efektivnější v řízení státu,“ řekla Haines.
Čína neschválila žádné zahraniční vakcíny proti onemocnění COVID-19 a používá pouze vlastní vakcíny, které jsou podle některých studií méně účinné. Odborníci v této souvislosti varují před možnými vysokými riziky, která by mohla vzniknout v případě zmírnění preventivních opatření.
