Kolik stojí letošní volby a jak na nich můžeme do budoucna ušetřit? Redakce Refresheru s těmito dotazy oslovila zástupce Ministerstva vnitra.
Stát odhaduje, že letošní volby vyjdou na celkových 737 milionů korun. Z této částky jsou plánovány i výdaje Ministerstva vnitra, které má organizaci voleb na starost. Suma pro vnitro činí 69 milionů korun. „Položka v sobě obsahuje výdaje na kompletní zajištění tisku, kompletace a distribuce veškerých volebních materiálů, a to pro I. tak i pro II. kolo volby prezidenta ve výši 63 mil. Kč. Zbytek z uvedené částky je rezerva na nepředpokládané výdaje,“ vysvětluje pro Refresher mluvčí Ministerstva vnitra Adam Rőzler.
Nejvyšší položka vychází na odměny pro volební komise, které podle Rőzlera odhadem činí zhruba 443 milionů korun. Řadový člen komise si za dvoudenní účast v prvním kole voleb letos přišel na 1 800 korun, místopředseda a zapisovatel na 2 100 korun a předseda komise na 2 200 korun. Odměna za nadcházející druhé kolo prezidentských voleb činí 700 korun pro řadové členy a 1 000 korun pro ostatní.
Stát mimo jiné počítá i s výdaji ostatních orgánů státní správy, které zajišťují volby. Jde například o Český statistický úřad, Ministerstvo zahraničních věcí apod.
Přesné náklady však budou známy až po volbách. Konečné vyúčtování za volby je v kompetenci krajských úřadů, které předběžně žádaly na kompletní zajištění voleb asi 15,4 milionu korun. Zbylá částka následně poputuje k Ministerstvu financí. „Nespotřebované finanční prostředky, které jsou určeny na zajištění volby prezidenta republiky, se vrací zpět do státního rozpočtu,“ doplňuje zástupce resortu vnitra.
– odměny členům okrskových volebních komisí včetně souvisejících odvodů
– kompletace a distribuce veškerých volebních materiálů (hlasovací lístky voličům, obálky úřední a doručovací, zákony a pokyny pro potřeby okrskových volebních komisí a tiskopisy průkazek pro členy okrskových volebních komisí)
– pronájem prostorů pro činnost okrskové volební komise
– instalace a provoz, případný pronájem výpočetní techniky do volebních místností
– vybavení volebních místností, např. volební schránky, zástěny apod.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Dvakrát dražší kvůli covidu
Zajímavostí letošních přímých voleb prezidenta je také to, že oproti těm předchozím budou historicky nejdražší. Stát budou skoro až dvakrát více než volby v roce 2018, kdy jejich náklady vyšly na 445 milionů korun. První přímé volby hlavy státu v roce 2013 mimochodem stály 625 milionů korun.
Rőzler z resortu vnitra vysvětluje, že rostoucí náklady se týkají vybavení a provozu volebních místností. „Došlo k navýšení zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise. Ceny za doručování hlasovacích lístků voličům do schránky též stouply. U zajištění tisku volebních materiálů pak narostly ceny papíru,“ vypočítává.
Volbu budoucí hlavy státu zkomplikoval také koronavirus, kvůli kterému bylo potřeba zajistit jiný způsob hlasování než z volebních místností. Pro lidi v izolaci s covidem se vymyslely „drive-in“ stanoviště nebo hlasování z domova do speciálních přenosných volebních schránek. Náklady na zajištění mobilních voleb vnitro neupřesnilo.
Ministerstvo předložilo plán ohledně škrtání nákladů
Druhou největší položkou pro organizaci voleb je kompletace a distribuce veškerých volebních materiálů, finančně se dostáváme na 63 milionů korun. Aby se na nákladech do budoucna ušetřilo, Ministerstvo vnitra loni v květnu připravilo návrh na nový volební zákon.
K hlavním novinkám zákona patří zavedení jednoho volebního dne místo dvou. Resort to odůvodnil tím, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny – pátkem a sobotou. Lidé by nově podle návrhu zákona mohli hlasovat vždy v pátek od 07:00 do 22:00. Volební místnosti by tak byly otevřeny o hodinu déle než při současných dvou dnech.
„Jednodenní volby by odstranily problém se zabezpečením volebních schránek během noční přestávky. Dvoudenní volby považujeme za historický relikt,“uvedl tehdy ministr vnitra Vít Rakušan (za STAN).
V rámci reformy voleb chce resort také uspořit na papíru pro hlasovací lístky. „Aby v případě prvního kola volby prezidenta a prvního kola voleb do Senátu nebyly hlasovací lístky tištěny v sadě, ale pouze na jeden hlasovací lístek se jmény všech kandidátů a vybíral by se jeden z kandidátů,“ vysvětluje mluvčí Rőzler. Volební lístky by lidé také dostávali až před hlasováním ve volebních místnostech nebo na obecních úřadech v případě hlasování v předstihu. Jen na papírech by se tak podle odhadů Ministerstva vnitra ušetřilo až 15 milionů korun.
S hlasováním on-line či poštou návrh ale zatím nepočítá. Pokud by však schválení zákonu proběhlo hladce, platit by měl od ledna 2026.
Pivo a káva, nebo tvůj hlas?
Všechny volby, ať už letošní prezidentské, nebo do zastupitelských obcí či Poslanecké sněmovny, se hradí ze státního rozpočtu. Proces začíná tím, že Ministerstvo vnitra nejprve připraví návrh předpokládaných výdajů a zašle jej Ministerstvu financí. To převede určené finanční prostředky na krajské úřady. Úřady následně zajistí převedení na jednotlivé obce, které spadají do jeho působnosti.
Z hlediska nákladů bývá nejdražší právě volba prezidenta republiky. „Protože se jedná o dvoukolové volby konané na celém území republiky, a tudíž náklady na zajištění provozu okrskových volebních komisí jsou vyšší než u jednokolových voleb do zastupitelských obcí nebo Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje Rőzler za Ministerstvo vnitra.
Prvního kola prezidentských voleb se před dvěma týdny zúčastnilo 68,24 %, což je přibližně 5,5 milionu občanů. Volební právo může letos využít až 8,1 milionu lidí. Pokud by se těch 737 milionů korun, které jsou potřeba k organizaci letošních voleb, přepočítaly na jednoho oprávněného voliče, ze státního rozpočtu se „ukrojí“ kolem 91 korun na každého z nich. Zní to jako zanedbatelná částka, ale peníze do státního rozpočtu odvádíš i ty, tvá rodina, přátelé a spoluobčané.
Jít volit doslova „stojí za to“. Jsou to například plus minus dvě piva nebo kávy, které si s kamarády nedáš, ale přispěješ jimi na svůj hlas. Za redakci Refresheru ti proto přejeme šťastnou ruku při letošních volbách.
