Severoatlantická aliance se definitivně rozroste o dalšího člena. Bude jím Finsko, což v pondělí potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Finsko se v úterý stane oficiálním členem Severoatlantické aliance (NATO). V pondělí to oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg, informuje TASR podle tiskové agentury AFP. Zprávu potvrdil i finský prezidentský úřad. Slavnostní vztyčování finské vlajky se bude konat v sídle NATO v Bruselu v úterý odpoledne, v den 74. výročí založení Aliance, uvedl Stoltenberg na tiskovém briefingu v Bruselu. Citoval jej portál britské televize Sky News.
„Je to opravdu historický den, je to velký den pro Alianci,“ prohlásil šéf NATO. Finsko bude díky tomuto kroku „bezpečnější“, dodal Stoltenberg. „Tohle je zatím nejrychlejší příjímací proces v moderních dějinách NATO,“ řekl.
Na otázku, zda je zklamaný, že zároveň s Finskem do NATO nevstoupí i Švédsko, Stoltenberg odpověděl, že si je „absolutně jistý“, že i tato severská země se stane členem.
Finský prezident Sauli Niinistö ještě ve čtvrtek pozdě večer poděkoval 30 členským státům NATO za to, že podpořily vstup jeho země do Severoatlantické aliance. Krátce předtím žádost Finska schválilo Turecko jako vůbec poslední členská země Aliance.
Švédsko zatím nepřistoupí
Finsko a Švédsko reagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu a požádaly společně v květnu 2022 o vstup do NATO. Podmínkou vstupu je, že ho musí odsouhlasit všech 30 členských zemí. Vstup sousedního Švédska je však stále v nedohlednu. Stále o něm nerozhodlo Turecko ani Maďarsko, a to navzdory tomu, že vyjadřují podporu dalšímu rozšiřování NATO.
Důvodem, proč Turecko, respektive turecká vláda nechce přistoupit na to, aby se Švédsko stalo součástí Aliance, je to, jaký má skandinávská země přístup ke kurdským organizacím, jež Turci označují za teroristické.
Spor mezi Kurdy a Turky trvá staletí. Kurdové, kteří tvoří poměrně velkou část populace Turecka, jsou často v zemi utlačováni. Proto existují militantní buňky bojující za nezávislý Kurdistán.
