Archeologové při práci využívali speciální datovací metody.
Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd ČR (AV) úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Odkryl tam několik unikátních nálezů. Mezi nimi třeba pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů nebo jedinečnou kolekci skalních rytin.
Nálezy poskytnou cenná data pro výzkum klimatu i historie pouště
Na výkopových pracích v Ománu se podílelo 21 archeologů a geologů z 10 zemí. První expediční tým působil v provincii Zufár na jihu země. Výzkum prováděl uprostřed dun pouště ar-Rubʿ al-Chálí v nově objevených lokalitách bohatých na kamenné nástroje. Vědcům se podařilo najít například pěstní klíny, které pocházejí z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300 tisíci až 1,3 milionu let. Druhý expediční tým operoval v oblasti Duqm ve středním Ománu.
„Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu,“uvedl vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR.
Archeologové při práci využívali speciální datovací metody. „Radiouhlíkové datování a datování pomocí kosmogenních radionuklidů provádíme ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, který nově zprovoznil první hmotnostní urychlovačový spektrometr (AMS) v ČR, jenž umožňuje špičkový výzkum v oblasti těchto datovacích metod,“ doplnil Garba.
Archeologové v regionu zkoumali i 2000 let staré rituální kamenné monumenty, tzv. trility, které se vyskytují v jižní Arábii. Pomocí radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy tým zjišťuje možné migrace starověkých komunit, které monumenty využívaly.
