Rusko a Japonsko se už desítky let přou o jižní části Kurilských ostrovů.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že na kurilském ostrově Paramušir rozmístilo součásti mobilního raketového systému na ochranu pobřeží. Rakety mají letový dosah až 500 km (310 mil). TASR o tom informuje na základě zprávy agentury Reuters zveřejněné v noci na úterý.
„Pobřežní příslušníci tichomořské flotily budou 24 hodin denně hlídat přilehlou vodní plochu a zóny průlivu,“ uvedli zástupci ruského ministerstva. Obdobný raketový systém údajně zavedli před rokem na ostrově Matua v centrální části kurilského hřebene.
Hlavní tajemník japonského kabinetu Hirokazu Matsuno na úterní tiskové konferenci řekl, že vláda bude pozorně sledovat ruskou vojenskou aktivitu.
Japonsko zamrazilo Putinovi majetek
Spor o část Kurilských ostrovů přitom trvá už od konce druhé světové války, kdy ji Rusko obsadilo. Hlavní překážkou zůstávají neshody o jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvky Habomaj. Japonsko si jižní část nárokuje, Moskva tvrdí, že patří Ruské federaci.
Neshody podtrhnul vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Japonsko, podobně jako řada dalších států světa, zavedlo přísné ekonomické sankce proti Rusku. Zmrazilo mimo jiné jmění ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším ruským činitelům, uvalilo sankce na ruskou centrální banku a připojilo se k USA a EU ve vyloučení některých ruských bank z platebního systému SWIFT. Rusko v reakci na to ukončilo jednání o mírové dohodě a společné ekonomické projekty s Japonskem.
Změna strategie
The Washington Post v minulém týdnu připomněl, že Japonsko se po druhé světové válce stalo formálním spojencem USA, což mu umožnilo se „schovat“ pod americký „jaderný deštník“ uprostřed hrozeb ze sousední Číny a Severní Koreje. Desetitisíce amerických vojáků zůstávají v Japonsku, jsou dotováni japonskými daňovými poplatníky.
Vláda premiéra Fumia Kišidy v současné době dokončuje revizi své národní bezpečnostní strategie a střednědobé až dlouhodobé obranné politiky. Ty by měly posunout Japonsko od poválečné strategie „neútočení“. Možnost „zpětného úderu“ by měla být použita pouze v případě bezprostředního nepřátelského útoku, píše The Japan Times. V pondělí kabinet také stanovil nový cíl vojenských výdajů na příštích pět let na 43 bilionů jenů (7,3 bilionu korun), což je navýšení o 50 %, informuje The Washington Post.
