V loňském roce činil průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů 46 843 korun. Pokud by novela byla schválena, v roce 2024 by mzda učitelů činila více než 57 tisíc korun.
Průměrný plat učitele by mohl být od roku 2024 stanoven zákonem ve výši nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku za předminulý rok. Tak je psáno v novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna podpořila. V minulém roce byl podle Českého statistického úřadu průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů 46 843 korun. Mzda učitelů by tak v roce 2024 mohla být 57 151 korun, informuje ČTK.
Celostátní průměrná mzda v minulém roce činila 37 839 korun. V roce 2024 by tak podle novely mohla průměrná mzda pedagogů dosáhnout výše 57 151 korun. O rok později by mohla dosahovat 60 845 korun, a učitelé by si tak polepšili o více než 20 tisíc korun.
Podle analytika Jana Zemana z Informačního centra o vzdělávání jsou právě nízké mzdy důvodem, proč ti nejlepší uchazeči učitelství nakonec odmítnou. „Mohou se objevit námitky, že učitelství je poslání a mělo by se vykonávat srdcem a pro děti, ale každé nadšení může opadnout, pokud člověku s vysokoškolským vzděláním jeho mzda komplikuje situaci s bydlením nebo založením rodiny,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Bohužel před volbami je školství prioritou, ale poté se stane nepopulární, protože výsledky přichází pomalu. Cyklus přilákání zájemců na základě vyšší mzdy, jejich následného vzdělání a nástupu do školy se projeví za šest a více let. V tu dobu už nemusí existovat současná vláda, tak proč dělat něco, za co se nestihneme poplácat po ramenou,“ dodává.
Tři roky a dost
Novela upravuje také dobu, po kterou by od příštího školního roku mohli na druhých stupních a středních školách učit odborníci s vysokoškolským vzděláním. Bez učitelské kvalifikace by nově mohlo být možné učit po dobu 3 let.
Tuto možnost prosazovala už bývalá vláda a podle Zdeňka Kettnera z SPD je proti desítka profesních organizací, včetně Asociace děkanů pedagogických fakult. Podle bývalého ministra školství Petra Gazdíka (STAN) však byla změna s asociací probrána a děkani od jejího zamítnutí odstoupili.
Absolventi magisterských oborů, kteří však nemají učitelskou kvalifikaci, by tak od příštího roku mohli začít učit na druhých stupních a středních školách. Vyučovat by mohli předměty odpovídající svému oboru, a to po dobu tří let. Pak by si učitelské vzdělání museli doplnit.
Novela myslí i na třídní učitele a speciální pedagogy
Novela myslí také na speciální pedagogy nebo funkci tzv. provázejícího učitele, který by po dobu dvou let podporoval své začínající kolegy. Změny se týkají také třídních učitelů, kteří mají kromě výuky na starost administrativní činnosti, organizační záležitosti, podporu funkčních vztahů mezi žáky nebo „vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků“.
Po přijetí novely by se také mohly zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagogů a kvalifikaci speciálních pedagogů.
Podle posledních dat na webu Eurydice jsou Češi, co se týká ohodnocení pracovníků ve školství, ve srovnání se zbytkem Evropy na čtrnáctém místě od konce. Nejlépe si vedou pedagogové v Lucembursku, Švýcarsku a Německu, hůře než Češi jsou na tom například učitelé v Řecku, na Slovensku nebo v Maďarsku.
