Cunningham se dostal do vesmíru v roce 1968 v rámci první vesmírné mise Apollo s lidskou posádkou.
Ve věku 90 let zemřel astronaut Ronnie Walter Cunningham, člen posádky Apolla 7, jež jako první lidská posádka v historii programu Apollo vyletěla do vesmíru. Informovala o tom NASA. Cunningham zemřel v úterý ráno v Houstonu, kde bydlel. Příčinu smrti blíže nespecifikovala.
Zkušený letec, dobrý voják a ještě lepší kosmonaut. Cunningham netušil, že bude přepisovat historii, když v roce 1963 – poté, co jako americký mariňák zvládl 54 misí během války v Koreji a celkově nalétal 4500 hodin ve 40 různých letadlech – nastoupil jako astronaut do programu NASA.
„Walt Cunningham byl stíhací pilot, fyzik a podnikatel – ale především byl průzkumník. Na Apollu 7, prvním startu mise Apollo s posádkou, se Walt a jeho kolegové zapsali do historie a vydláždili cestu pro generaci Artemis, kterou známe dnes. NASA si bude vždy pamatovat jeho podíl v našem národním vesmírném programu. Posíláme upřímnou soustrast rodině Cunninghamů,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson.
Apollo 7 však nemělo být první misí, ve které se měl Cunningham objevit. Figuroval již na seznamu posádky Apolla 2, jenže let byl zrušen.
Proto se stal prvním lidským pilotem lunárního modulu až 11. října 1968. Společně s Walterem M. Schirrou juniorem a Donnem F. Eiselem testovali jeho manévrovací schopnosti, které byly nezbytné pro dokování a setkávání se na oběžné dráze Měsíce. Jejich let nakonec trval 263 hodin, při němž urazili 4,5 milionu mil (7,2 milionu kilometrů).
Do roku 2030 budou astronauti žít a pracovat na Měsíci, tvrdí NASA
Cunningham tak hrál velkou roli i v plánech, které má NASA do budoucna. Jak jsme psali v listopadu, v rámci programu Artemis se plánuje výstavba vesmírné stanice Lunar Gateway, kde by astronauti měli žít a pracovat. Postavit se má na oběžné dráze Měsíce, a to ještě do konce tohoto desetiletí.
Samozřejmě to nebude destinace pro každého. Podle vedoucího programu lunární lodi Orion Howarda Hu by zde měli žít zejména výzkumníci.
