O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, to je o 14 616 více než o měsíc dříve.
Nezaměstnanost v Česku mírně stoupla. Zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta, v prosinci nyní vzrostla na 3,7 procenta. Počet lidí, kteří se v závěru roku ucházeli o práci, stoupl o 14 616 na celkových 271 803. Vyplývá to z prosincových dat, které Úřad práce ČR zveřejnil v pondělí.
Nejvyšší nezaměstnanost v prosinci tradičně zůstala v regionech, kde se dlouhodobě nachází nejvyšší podíl lidí bez práce, tedy v Ústeckém kraji s 5,5 procenta a v Moravskoslezském kraji s 5,1 procenta lidí. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v prosinci v Pardubickém, Plzeňském a Zlínském kraji, a to shodně 2,9 procenta.
Více se dozvíš v naší mapě:
Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu. Růst nezaměstnanosti v posledním měsíci roku se podle analytiků opakuje každý rok. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce, zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ shrnul Úřad práce ČR.
Stále přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích, zaměstnavatelé také dlouhodobě poptávají kvalifikované řemeslníky.
Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala podle analytiků klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. „Až do srpna byla v meziročním
srovnání nižší než v roce 2021. V září se pohybovala na stejných hodnotách a od října jsme zaznamenávali nárůst, který byl ale velmi mírný a pohyboval se v jednotkách desetin procentního bodu. V absolutních hodnotách ke konci roku mírně vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a klesl počet volných pracovních míst,“ shrnul vývoj nezaměstnanosti za rok 2022 generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
V následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezónních prací pravděpodobně vzroste. Situace na trhu práce se bude podle ÚP odvíjet mimo jiné od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.
