Nejteplejšími roky v celosvětovém měřítku jsou zatím – v sestupném pořadí – roky 2016, 2020, 2019 a 2017.
I přes ochlazující vliv oceánského a atmosférického jevu La Niňa bylo posledních osm let na planetě nejteplejších od začátku měření v 19. století. V úterý to oznámila Služba Evropské unie pro sledování klimatu (Copernicus), zprávu převzala agentura TASR.
Vedra zasáhla celý svět, rekordy padaly i v polárních oblastech
V roce 2022 se odehrálo mnoho bezprecedentních katastrof, které ještě zhoršila změna klimatu. Průměrné teploty během uplynulých dvanácti měsíců způsobily, že šlo o pátý nejteplejší rok od začátku měření, které probíhá od 19. století. Rok 2022 se zařadil na páté místo za roky 2016, 2020, 2019 a 2017, uvedl Copernicus.
Na rekordní úroveň se v loňském roce zvýšila také koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4), tedy plynů v ovzduší, které způsobují globální oteplování. „Rok 2022 byl dalším rokem klimatických extrémů v celé Evropě a na celém světě,“ uvedla Samantha Burgess, zástupkyně ředitele služby Copernicus.
Dvouměsíční vlna veder zasáhla na jaře 2022 Pákistán a severní Indii. Teploty tam nepřetržitě stoupaly vysoko nad čtyřicet stupňů Celsia. V Pákistánu následně přišly záplavy, které postihly třetinu území země.
Nové rekordní průměrné teploty loni zaznamenalo několik evropských zemí včetně Francie, Británie, Španělska nebo Itálie. Evropa jako kontinent pak zažila svůj druhý nejteplejší rok vůbec. Teploty zde stouply za posledních třicet let o více než dvojnásobek ve srovnání s globálním průměrem. Vlna veder byla navíc spojena se zničujícím suchem.
Bezprecedentní vedra zažívaly v roce 2022 i rozsáhlé oblasti Blízkého východu, Číny, střední Asie a severní Afriky. Čína a západ Evropy pak zápasily s negativními vlivy na zemědělství, říční dopravu a energetický management.
Rekordní teploty se týkaly i polárních oblastí Země. Například odlehlá ruská výzkumná stanice Vostok ve východní Antarktidě zaznamenala teplotu minus 17,7 stupně Celsia, což je nejvyšší naměřená hodnota po dobu 65 let její existence. Zářijové teploty v Grónsku byly o osm stupňů Celsia vyšší než průměr, čímž se zrychlil úbytek ledové pokrývky, nejvíce přispívající ke stoupání hladiny oceánů.
