Japonsko je podle slov tamního premiéra „na pokraji neschopnosti udržet sociální funkce“.
„Při přemýšlení o udržitelnosti a inkluzivitě ekonomiky a společnosti našeho národa považujeme podporu výchovy dětí za naši nejdůležitější politiku,“ řekl podle stanice CNN v živém vysílání japonský premiér Fumio Kišida. Dodal, že otázku je potřeba vyřešit „teď, nebo nikdy“.
Vláda proto zdvojnásobila výdaje na programy související s porodností a výchovou dětí. V dubnu bude rovněž zřízena nová vládní agentura, která se zaměří přímo na tuto problematiku. Podobné snahy ovšem proběhly bez větších výsledků již v minulosti.
Sedm narozených dětí na tisíc obyvatel
Japonsko má aktuálně jednu z nejnižších měr porodnosti na světě. V roce 2023 činí 7,013 narozených dětí na tisíc obyvatel, což je o 1,35 % méně než v roce 2022. Země má zároveň jednu z nejvyšších měr dožití, ta letos činí 85,03 roku, což je o 0,14 % více než v roce 2022.
V Japonsku, které má 125 milionů obyvatel, se loni podle odhadů narodilo méně než 800 tisíc dětí. V 70. letech 20. století to přitom byly více než dva miliony. Společnost tak rychle stárne, ubývá pracovních sil a chybí dostatek mladých lidí, kteří by zaplnili mezery ve stagnující ekonomice. „Japonsko stojí na hraně toho, zda můžeme nadále fungovat jako společnost,“ varoval Kišida.
Na vině jsou podle odborníků mimo jiné vysoké životní náklady v zemi a nedostatečná podpora péče o děti ve městech. Právě páry žijící ve městech jsou totiž často daleko od širší rodiny, která by jim mohla pomoci například s hlídáním dětí. Stále více mladých Japonců a Japonek také odkládá sňatky a zakládání rodiny a roste mezi nimi frustrace z budoucnosti.