V Česku mělo práci na konci ledna 94 400 uprchlíků z Ukrajiny, nejčastěji mají pozice s nižší kvalifikací
Do konce minulého roku, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), zaplatili na odvodech skoro 8 miliard korun.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V Česku mělo práci na konci ledna 94 400 uprchlíků z Ukrajiny, nejčastěji mají pozice s nižší kvalifikací
Do konce minulého roku, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), zaplatili na odvodech skoro 8 miliard korun.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
Práci v Česku mělo na konci ledna 94 400 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem si za poslední rok našlo místo 190 400 lidí s vízem k dočasné ochraně. Někteří už se vrátili do vlasti nebo ze zaměstnání odešli. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.
Upřesnila, že sedm z deseti pracovníků jsou ženy. Nejčastěji uprchlíci obsazují pozice s nižší kvalifikací. Uplatnění v odborných profesích brání hlavně jazyková bariéra. Experti doporučují posílit kurzy češtiny a urychlit uznávání vzdělání.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že uprchlíci zaplatili do konce loňska státu na odvodech téměř osm miliard korun.
Česko vydalo skoro půl milionu víz k ochraně
Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo 488 200 víz k ochraně. Většinu z nich získaly ženy a děti. Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí nahlásit úřadu práce. Podle návrhu by sociální správa měla začít evidovat i ty pracovníky, kteří pracují na dohodu.
Podle Beránkové si od loňska do konce ledna našlo práci v Česku celkem 190 356 příchozích, z nich 132 573 byly ženy. Na konci minulého měsíce pak pracovalo 94 383 lidí s vízem k ochraně. Nejvíc jich bylo ve Středočeském kraji, a to přes 16 200. Následoval Plzeňský kraj se 13 900 zaměstnanými uprchlíky a Jihomoravský s 10 000.
Nejčastěji se lidé uplatnili jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě či jako obsluha strojů. „V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali,“ uvedla mluvčí.
Ministr práce před nedávnem řekl, že poskytnutá pomoc uprchlíkům se začíná vracet. „Na odvodech tito lidé odvedli do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy za loňský rok. Celkem v součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Ta pomoc, která byla vyplacená ze státního rozpočtu, se postupně také začíná vracet,“ uvedl Jurečka.
Úřady práce na konci ledna evidovaly také 16 300 ukrajinských zájemců a uchazečů o práci, tedy asi o 900 víc než v prosinci. Tvořili tak pět procent všech uchazečů.
Zaměstnanost uprchlíků roste
Podzimní výzkum agentury PAQ Research ukázal, že zaměstnanost uprchlíků roste. Většinou pracují na plný úvazek. I přes vyšší kvalifikaci vykonávají často pomocné a manuální práce. Mnohem častěji mají zaměstnání lidé se znalostí češtiny. Do kurzů chodí ale jen část příchozích. Překážkou jsou peníze a nedostatek času. Experti doporučují mimo jiné posílit jazykovou výuku, urychlit uznávání vzdělání a zajistit dostatek míst ve školkách, aby se do práce mohli zapojit rodiče malých dětí.
Úřad práce na kurzy češtiny přispívá. Zatím do nich nastoupilo 2838 uprchlíků a dokončilo ho 2007 z nich. „Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka,“ dodala Beránková. V lednu se do odborné rekvalifikace zapojilo 18 lidí s vízem k ochraně.
Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny čekají úpravy
Uprchlíky z Ukrajiny čeká v České republice změna. Za ni bude moci úprava zákona Lex Ukrajina, o níž na konci ledna informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Dle ministra Jurečky má jít hlavně o zefektivnění pomoci uprchlíkům, hlavně co se týká financí. Pravidla nicméně budou přísnější.
„Naším cílem je maximálně efektivním způsobem podpořit ty, kteří to skutečně potřebují. Již delší dobu například ověřujeme konkrétní situaci žadatelů o humanitární dávku. Toto testování musí co nejméně zatěžovat úřady práce,“ uvedl ministr. Výše humanitární dávky, která se bude měnit, bude navázána na částku životního minima podle věku. Změny mají podle návrhu MPSV začít platit od července.
„Chceme podpořit adaptaci ukrajinských uprchlíků, proto bude částka pro zjištění nároku a výše humanitární dávky po dobu 150 dní od udělení dočasné ochrany odpovídat životnímu minimu. Potom budeme ověřovat, jestli existují objektivní překážky pro to, aby žadatel o humanitární dávku mohl začít pracovat,“ dodal Jurečka s tím, že pokud takové překážky nebudou, po 150 dnech klesne výše dávky na částku existenčního minima.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
