Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
23. března 2023 8:00
Čas čtení 4:42

Máme poslední šanci. Úroveň kritického oteplení překročíme už za pár let, varuje nová zpráva IPCC

Kategorie:
Komentáře
Uložit Uložené
Máme poslední šanci. Úroveň kritického oteplení překročíme už za pár let, varuje nová zpráva IPCC
Zdroj: Getty Images/David McNew

Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně už v příštím desetiletí, uvádí v pondělí publikovaná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Změna je možná, stála by ale miliardy dolarů.

Vědkyně a vědci z Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) vydali novou zprávu. Jde o poslední varování lidstva před prolomením kritické hranice. Limit oteplení o 1,5 °C totiž podle nové zprávy překročíme už na přelomu dekády. Přesto svět stále nedělá pro řešení dost, spíše naopak. Vědci upozornili, že i navzdory alarmující situaci proudí větší objem prostředků do fosilních paliv než do klimatických opatření. Co ještě zpráva říká? A jak vytvořit svět, ve kterém se klima neutrhne ze řetězu? 

Co víme o stavu klimatu?

Letošní zpráva IPCC není nová sama o sobě, jde o závěrečnou syntézu několika předchozích rozsáhlých zpráv, které IPCC postupně vydává od roku 2018. I tak ale přináší užitečné a hutné shrnutí toho, na čem se dnes věda o klimatu shodne. A co nám může říct nejen o problému, ale i o tom, co vlastně s klimatem můžeme dělat. 


Vědci z IPCC už jasně doložili, že za současnou změnou klimatu stojí jednoznačně lidská činnost. Mezi lety 2011–⁠2020 byla průměrná globální teplota o 1,1 °C vyšší, než býval dlouhodobý průměr v předindustriální době. Dnes už to bude zřejmě ještě o něco víc. Kritickou hranici oteplení o 1,5 °C překročíme podle středních odhadů vědeckého panelu IPCC zhruba na přelomu dekády. Na zkrocení klimatu máme tedy posledních osm let. 


IPCC také varuje, že všechny scénáře, které nám umožní dosáhnout cílů Pařížské dohody, znamenají rychlý pokles emisí skleníkových plynů právě před rokem 2030. Během následujících osmi let musí emise CO2 klesnout zhruba o polovinu a emise metanu o třetinu. Jak na to? Potřebujeme dalekosáhlou proměnu našeho fungování prakticky napříč všemi sektory.

Jak zkrotit emise skleníkových plynů? 

Hlavní příčinou oteplení jsou rostoucí koncentrace CO2. Velkou roli hrají ale i emise metanu. Oba tyto skleníkové plyny do značné míry souvisejí s využíváním fosilních paliv. CO2 se uvolňuje při jejich spalování, zatímco metan uniká do ovzduší často z fosilní infrastruktury, konkrétně při těžbě zemního plynu a ropy. Samotné emise z fosilní infrastruktury, jež už dnes existuje, přitom podle nové zprávy postačí k tomu, abychom brzy vyčerpali uhlíkový rozpočet, který nám ještě zbývá k zastavení oteplení na domluvené hranici 1,5 stupně Celsia.


Co to znamená? Svět už si nemůže dovolit novou fosilní infrastrukturu. Je naopak třeba rychle zavírat tu existující. Problematičnost toho, jak ale vypadá reálná politika, dobře ilustruje například čerstvá kauza s ropovodem Willow na americké Aljašce. Spojené státy se pod vedením prezidenta Bidena vrátily k Pařížské dohodě a na mezinárodní scéně se nyní snaží vystupovat jako klimatický lídr. V létě roku 2022 dokonce Biden prosadil bezprecedentní investice do čistých technologií v podobě zákona skrytého pod názvem Inflation Reduction Act. Jde o snad nejrozsáhlejší klimatickou investici v dějinách USA. Potud v pořádku. 


Minulý týden se ale objevily zprávy o tom, že Bidenova administrativa schválila také obří projekt těžby ropy na Aljašce. Ten bude znamenat další emise a kromě toho i destrukci místních ekosystémů, včetně ohrožení životních podmínek třeba i známého soba karibu. Co z toho plyne? Obnovitelné zdroje samy o sobě nestačí a nejsou řešením v případě, že vedle nich i nadále masivně investujeme také do nových fosilních projektů. Jednou z reakcí na novou zprávu vědců proto musí být jasné „ne“ další fosilní infrastruktuře. 


Jak ale od fosilní energie odejít? A kterých sektorů se transformace týká? IPCC uvádí, že 79 % emisí skleníkových plynů dnes pochází z energetiky, průmyslu, dopravy a budov. Emise ale souvisejí i s tím, jak zacházíme s přírodou a jak využíváme půdu v zemědělství nebo lesnictví. Změny proto budou potřeba napříč celou společností. 

Jak vytvořit klimaticky neutrální civilizaci?

Poslední zpráva vidí naději hlavně v dramatickém poklesu cen obnovitelné energie. Jenom v letech 2010–⁠2019 zlevnila podle vědců energie ze slunce o 85 %, energie větru o 55 % a lithium-iontové baterie o 85 %. Řešení se tedy dalo do pohybu. Právě uzavřená zpráva IPCC ale už v loňské části věnované mitigačním opatřením upozornila, že i přes tento vývoj je třeba investovat do obnovitelných energií asi šestkrát vyšší částky. A podobné číslo platí i pro investice do energetických úspor. 


Obnovitelné zdroje ale nestačí, změny musí být hlubší. Velkou roli hraje i příroda. Právě rostliny a organismy, do značné míry i ty v oceánech, mají schopnost odebírat z atmosféry přebytečný uhlík a ukládat jej na dlouhou dobu do půdy, do svých těl a v nich případně i do dlouhodobějších úložišť. Například uhlík zachycený ve stromech může být díky většímu využití dřeva ve stavebnictví dlouhodobě uložen v našich budovách. 


Zajímavou roli v ukládání uhlíku hrají také organismy v oceánech, například velryby. Ty svým pohybem a vylučováním v oceánu podporují tvorbu fytoplanktonu. Právě ten pak vstřebává z atmosféry většinu CO2, dokonce čtyřikrát víc než celá Amazonie. Po smrti pak klesají obrovská těla velryb na dno oceánu, kde se společně s nimi ukládají i tuny uhlíku, a to na stovky let!


Příroda je proto při řešení klimatické krize naším cenným spojencem. Jak ale naznačuje i příklad s velrybou, nepomůže nám pouhé vysazování stromů. V první řadě je třeba zastavit ničení cenných přírodních ekosystémů, hlavně odlesňování v tropických oblastech. Velký potenciál má i správná zemědělská praxe, která by umožnila ukládání uhlíku v zemědělské půdě. Zajímavé jsou v tomto směru třeba regenerativní zemědělství, využití biouhlu nebo agrivoltaika. IPCC ale zmiňuje, že potenciál má i masová změna stravovacích návyků nebo menší plýtvání potravinami.


Kromě přechodu na obnovitelné zdroje bude třeba i rozsáhlá elektrifikace, například v oblasti dopravy. Města by měla být kompaktní a hutná, abychom se za prací a dalšími cíli dostali snadno i na kole nebo pěšky, případně hromadnou dopravou. Potřebujeme také masivně zateplit domy a ty nové stavět v maximálně úsporném standardu, například jako pasivní domy. Levnější opatření vidí IPCC v úspornějších žárovkách a spotřebičích. V průmyslu budeme muset snížit materiálovou náročnost, třeba i přechodem na cirkulární ekonomiku. A propos, pokud jde o odpad, velké množství emisí metanu uniká ze skládek – i tam bude třeba změna. Průmysl čeká i hledání náhrady – nebo alespoň snižování spotřeby – méně známých, ale zato velmi účinných skleníkových plynů (HFC, PFC či SF6).


Poslední zpráva IPCC poukazuje i na to, že emise skleníkových plynů můžeme do značné míry ovlivnit svým životním stylem, návyky a vlastní poptávkou. Do roku 2050 můžeme změnou poptávky předejít v některých sektorech i desítkám procent emisí! Například emise související s potravou lze touto cestou snížit až o 44 %, emise související s pozemní dopravou nebo s budovami by mohly být dokonce v roce 2050 pouze třetinové. 


Hlavní řešení ale leží v systémových změnách. 

Zprávy IPCC

Souhrnná zpráva, která vyšla 20. března 2023, uzavřela cyklus tzv. Šesté hodnotící zprávy. Tu vydával Mezivládní panel pro změnu klimatu postupně od roku 2018. Součástí Šesté hodnotící zprávy byly tři zvláštní zprávy a následně tři hlavní výstupy dílčích pracovních skupin. První pracovní skupina popsala v roce 2021 fyzikální základy změny klimatu, druhá popsala v roce 2022 dopady změny klimatu a možnosti adaptace a třetí, zřejmě nejzajímavější část zprávy se v dubnu loňského roku podrobně věnovala tomu, jak změnu klimatu zmírnit. Letošní Souhrnná zpráva je závěrečným shrnutím hlavních poznatků z celého cyklu. 


Poslední varování vědců jsme dostali. Dodali nám dokonce i návod k řešení. Samotný návod ale nestačí. Řada je teď zejména na politicích. A taky na nás všech!

Autorkou článku je Jitka Martínková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici.
Domů
Sdílet
Diskuse