Snížení věkové hranice pro prvovoliče by nebyl podle nového prezidenta České republiky problém. Řekl to v úterý během návštěvy Moravskoslezského kraje.
Prezident Pavel hovořil se středoškoláky i vysokoškoláky na Ostravsku. „Vzdělání je jedním z důležitých faktorů, jak udržet především mladé lidi v Moravskoslezském kraji a nedopustit jeho postupné vylidňování. Nejen o tom jsem při své první prezidentské cestě do regionu diskutoval se studenty Gymnázia Petra Bezruče i s vedením Ostravské univerzity,“ informoval na svém Twitteru.
Z debaty s gymnazisty ve Frýdku-Místku vyšly dvě poměrně zásadní informace. První se týkala možné cesty na Tchaj-wan, kterou prý neplánuje. Znamenalo by to podle něj zbytečné ohrožení obchodních vztahů s Čínou a zájmů českých firem. Nevyloučil ale setkání s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen na neformální úrovni.
Prvovoliči od 16 let
Druhou informací byl jeho postoj k věku prvovoličů. Pavel středoškolákům řekl, že by pravděpodobně byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných 18 na 16 let. Mladí lidé podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko.
Snížení věkové hranice přitom není nové téma. Dříve byli s prosazováním nižšího věku prvovoličů nejvíce slyšet Zelení, v posledních letech jsou s ním spojováni Piráti a hnutí STAN. Starostové dokonce v roce 2019 připravili návrh zákona, který by snížil volební hranici na šestnáct let, ten se ale týkal pouze komunálních voleb.
První zemí, která v Evropě snížila věk u prvovoličů, bylo Rakousko. Jak uvádí Evropský portál pro mládež, na Maltě a v Belgii mohou šestnáctiletí a sedmnáctiletí volit do Evropského parlamentu. Pouze Rakousko a Řecko přiznává mladým lidem od 17 let volební právo i ve vnitrostátních volbách.
Argumenty proti snížení věkové hranice pro volební právo pod 18 let se opírají o vědecké poznatky z oblasti neurologického vývoje člověka, podle nichž se mozek v tomto věku stále vyvíjí a zraje. Někteří odpůrci navíc tvrdí, že mladí lidé nejsou o politice a rozhodnutích, která mohou svými hlasy ovlivnit, dostatečně informováni.
Argumenty ve prospěch zase mluví o upevnění demokratického zvyku chodit k volbám a podporování aktivního občanství. Navíc v mnoha zemích mohou mladí lidé od 16 let pracovat, takže pokud mohou odvádět daně, mohli by mít i právo rozhodovat, jak se s jejich daněmi bude nakládat. V neposlední řadě by se toto právo mohlo zařadit k dalším právům, která může mladý člověk od 16 let získat, jako je řidičský průkaz na motocykl nebo rozhodování o zdravotních záležitostech.
Další program prezidenta
Pavel se mimo jiné vyjádřil také k úterním protestům části vysokoškolských pedagogů v Česku proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Akademici žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a chtějí zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory.
„Naprosto souzním s požadavkem, který byl vznesen, protože si nemyslím, že by bylo systémově správné, aby byli učitelé některých fakult, konkrétně filozofických, hodnoceni za stejnou práci hůře než jejich kolegové z ostatních fakult,“ řekl prezident. Ministerstvo školství by podle něj mělo s univerzitami najít systémové řešení.
Prezident se v úterý večer setkal s občany v Multifunkční aule Gong v ostravské Dolní oblasti Vítkovice. Dnes bude Pavel pokračovat v návštěvě Moravskoslezského kraje v Karviné. Sfárá do dolu Darkov, setká se s jeho zaměstnanci a na programu má i debatu s občansky aktivními lidmi z regionu.
