Byli označováni za nástupce The Beatles, ale i za jejich trapnou napodobeninu. Namyšlení Britové s ostrými jazyky, kteří milovali rokenrol, ale nakonec se museli rozdělit.
Uchu lahodící melodie, dynamické rokenrolové rytmy a nakažlivý popový zpěv se sebevědomým projevem. Byly časy, kdy pětičlenné partě z Manchesteru s názvem Oasis ležel téměř celý svět u nohou. Kapela si to užívala plnými doušky. Jejími hlavními motory byli od vzniku dva bratři — Noel a Liam Gallagherovi. Výborně se doplňovali. Jeden měl výjimečný talent psát skvělé texty a skládat hudbu, druhý zase silný hlas, který okamžitě upoutal pozornost všech okolo.
Něco se však přece jen pokazilo. Jsou kapely, ve kterých hrají dva bratři, a jde cítit, že je energie na pódiu intenzivnější, můžeš cítit vzájemné propojení a radost ze hry (například Biffy Clyro, Kings Of Leon, Radiohead či Gojira). V případě Oasis to naopak bylo stále více zejména soupeření ega, jakýsi zvláštní boj o moc. A když jsou obě ega stejně velká, jen těžko někdo ustoupí. Když nikdo neustoupí, není možné pokračovat dál.
Největší síla, ale zároveň Achillova pata
„Postupem času se to, že jste v kapele se svým bratrem, stane vaší Achillovou patou, protože přesně víte, jak u toho druhého v uvozovkách zahrát na tu správnou strunu,“ řekl v roce 2015, už dávno po rozpadu kapely, podle The Guardian Noel Gallagher. „Největší sílou Oasis byl náš vztah s Liamem, ale bylo to zároveň to, co kapelu poslalo ke dnu. Byli jsme oba na hlavu,“ prozradil také Noel v dokumentu Mata Whitecrosse s názvem Oasis: Supersonic (2016).
Kytarista Paul Arthurs, baskytarista Paul McGuigan a bubeník Tony McCarroll založili počátkem devadesátých let kapelu Rain, ve které nejprve zpíval Chris Hutton. Arthurs, přezdívaný také Bonehead, ale časem chtěl na jeho post Liama, protože se znali a oslovil ho jeho styl. Ten na otázku, zda se chce přidat do kapely, odpověděl stručně: „Jasně, ale musíme změnit název, protože zní otřesně.“
Kapela se následně přejmenovala na Oasis, a tak v roce 1991 začala psát vlastní úspěšný příběh v už beztak bohatých britských hudebních dějinách (světově úspěšné již v té době byly například kapely The Beatles, The Rolling Stones, Led Zeppelin, Pink Floyd, Ramones nebo Black Sabbath). I když mnozí hudební kritici dodnes označují kapelu jako brit pop, samotní členové Oasis toto označení nenáviděli.
Trochu hulič, trochu samotář
Zlomovým momentem byl příchod pátého člena, Liamova o pět let staršího bratra Noela. Ten si doma v šuplíku schovával texty písní a kytara byla jeho nejlepší kamarádkou. I když mu v kapele nejdříve nabídli post manažera, netrvalo dlouho a stal se rovnou hlavním skladatelem. „Trochu hulič, trochu samotář,“ přesně tak označil ve Whitecrossově dokumentu Liam svého bratra, se kterým se odjakživa dělil o pokoj. „Noel byl vždy tichý. Vždy seděl v pokoji s kusem papíru a perem v ruce, stále něco psal. Občas mi to jeho hraní na kytaru lezlo na nervy až tak, že jsem mu vynadala,“ přiznala také v dokumentu Peggy Gallagher, matka obou hudebníků.
Po demu z roku 1993 s názvem Live Demonstration Oasis podepsali nahrávací smlouvu s Alanem McGeem z Creation Records a vydali jeden z nejsilnějších britských debutů — nahrávku Definitely Maybe. Světlo světa spatřila 30. srpna 1994 a obsahovala zásadní skladby se šťavnatými sóly jako Cigarettes & Alcohol, Rock 'N' Roll Star nebo krásnou, procítěnou baladu Live Forever. Ještě předtím ale kapela ohromila stylovým a úderným singlem Supersonic s napínavým intrem a chytlavým kytarovým riffem.
Nemluvě o působivém abstraktním, až surrealistickém klipu. Šlo o nadupanou rokenrolovou nálož, kterou si tehdejší generace měla chuť šlehnout znovu a znovu jako nějakou drogu. Noel v dokumentu z roku 2016 řekl: „Tu skladbu jsem napsal přímo ve studiu během toho, co ostatní jedli vedle v místnosti nějaké čínské jídlo.“ Kapela skladbu nahrála a zmixovala ještě ten večer. S rychlým úspěchem ovšem přišly i typické hvězdné manýry.
Metamfetamin a lístek s nečekaným vzkazem
Všude, kam kapela přišla, nastaly nějaké problémy. Podle Paula Arthurse dostali zákaz vstupu na některá místa či do hotelů. V jednom totiž členové vyházeli celý pokoj ven oknem. Noel k tomuto incidentu v dokumentu Mata Whitecrosse pouze sarkasticky dodal: „Byla to dřina. Zapotili jsme se přitom.“ Po dalších podobných událostech a rvačkách si mladíci z Manchesteru rychle v tisku vybudovali pověst špatných chlapců.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jakým způsobem přepsali Oasis dějiny.
- Co se stalo na koncertě v Los Angeles a proč z toho byl skoro rozpad kapely.
- Co rozpoutalo nejdrsnější bitvu bratrů během nahrávání druhého alba.
- Jaké rány z dětství si nesli Liam a Noel Gallagherovi.
- V jakém vztahu jsou bratři dnes a jaká je šance, že se dá kapela Oasis ještě někdy dohromady.
