Podívej se na časovou osu, jak se vyvíjela nejen situace v koncentračním táboře, ale i postoje české politické reprezentace.
Po desítkách let nejistého osudu dnes ve 13:00 začíná demolice vepřína v Letech, který byl komunistickou vládou vybudován na ruinách romského koncentračního tábora. Dnešek je tak symbolickým začátkem vypořádávání se s bolestnou historií. Kauza, která vzbuzovala mnoho kontroverzí, a dokonce dostala některé politiky před soud, se začíná uzavírat.
Jihočeská obec Lety jsou místem, které má v dějinách česko-romské společnosti velkou roli. I přesto, že v táboře zahynulo přes tři sta Romů, nebyla rasová podstata likvidačního procesu vůči Romům v Letech po válce přiznána, a proto se na popud státu nekonal v rámci takzvané národní očisty žádný soudní proces s dozorci táborů v Letech u Písku, ale ani těch v Hodoníně u Kunštátu. I kvůli tomuto poválečnému odkazu se po desítkách let objevila vedle ignorace dokonce slova zpochybňující existenci či účel tábora, a to i v nejvyšších řadách českých politiků.
Podívej se na časovou osu, jak se vyvíjela nejen situace v koncentračním táboře, ale i postoje české politické reprezentace.
1938
V prosinci roku 1938 se v provládním deníku Venkov, jenž podléhal silné cenzuře ze strany české vlády i nacistického dozoru, objevuje zpráva o tom, že by bylo potřeba zřídit koncentrační tábor pro Romy.
„V těchto dnech se bude muset hodně brzy něco stát. Jinde mají koncentrační tábory pro politické přestupníky. My nebudeme sahat k takovým opatřením. Ale bylo by dobře vybudovat koncentrační tábory pro cikány, tuláky a řemeslné žebráky, mladé a zdravé. Humanita zde nemusí platit, protože by byla příliš jednostranná. (...) Udělá-li vláda v této věci rychlý zákrok, prospěje občanstvu a veřejné morálce,“ stálo v deníku.
1940
O dva roky později, 8. srpna 1940, je potom v Letech založen kárný pracovní tábor. Jeho funkce se po dobu jeho existence měnila, v tuto chvíli ale zatím není vyhrazen žádné konkrétní menšině.
1942
V srpnu roku 1942 se tábor (po předchozí krátké změně na sběrný tábor) převádí na takzvaný cikánský tábor v Letech u Písku. Zároveň s tím se proměňuje skladba vězňů. V tuto chvíli už se jedná o osoby, které protektorátní úřady považují za „cikány“, a většinou se jedná především o české Romy.
O měsíc později se v táboře objevuje podezření na infekční chorobu tyfus. První pozitivní testy na břišní tyfus jsou zjištěny na začátku prosince 1942, kdy už jsou hygienické podmínky skutečně velmi špatné a nemoc se rychle roznáší mimo jiné také na zdravotníky v táboře. Epidemii a hygienické podmínky s ní spojené nepřežilo přes 300 vězňů.
V prosinci 1942 je také vypraven první transport vězňů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Jedná se o 78 žen a 16 mužů. Oficiální název transportu je „transport asociálů“ a dle institutu Terezínské iniciativy zcela odpovídá vývoji nacistické perzekuční politiky, kdy byly uvalovány represe na základě chudoby a způsobu života, který se odlišoval od ideálů společnosti. Institut Terezínské iniciativy také uvádí, že transport dvou osob zkomplikovalo jejich občanství. Jednalo se o osoby, které byly sice označeny jako „rasoví cikáni“, ale měly buď německé, nebo slovenské občanství a jejich deportace byla tím pádem komplikovaná. Právě tento fakt je později důležitý ve spojitosti s výroky Tomia Okamury, který uvedl, že lidé v tomto táboře nebyli kvůli svému etniku.
1943
V květnu roku 1943 generální velitel neuniformované policie v Protektorátu Čechy a Morava sdělil ředitelství tábora, že se tábor bude likvidovat. Během května byli „cikáni“ deportováni z tábora do Osvětimi-Birkenau a „necikáni“ propuštěni na svobodu. Rozhodnutí kriminální ústředny v Praze o „rasové příslušnosti“ bylo tedy zároveň rozhodnutím o právu na život jednotlivců. Zůstalo zde 15 vězňů, kteří měli podle pokynu generálního velitele neuniformované policie pomáhat při likvidaci tábora. Tábor byl následně z obav šíření tyfu vyvápněn a podle výzkumů také spálen.
Na 8. dubna připadá Mezinárodní den Romů, připomínají si ho také v památníku v Osvětimi.
Za koncentrační tábor v Letech není nikdo potrestán
1945
Česko se po válce začíná v rámci národní očisty a lidových soudů vypořádávat s minulostí, s nacisty a dozorci v táborech. Protože ale táboru v Letech není přiznána podstata likvidačního procesu vůči Romům, za provoz tábora není nikdo stíhán. Nikdo až na vedoucího tábora Josefa Janovského. Bývalý dozorce tábora v Letech František Kánský sepsal výpověď o poměrech v táboře pod velením právě Janovského. Na základě této výpovědi je v září 1945 Janovský zatčen. V průběhu tříletého trestního řízení ale své výpovědi různí svědci pozměňují, a to včetně Kánského. V procesu jsou navíc vyslýcháni pouze dva vězni, přičemž jeden z nich byl v Letech umístěn předtím, než se z něj stal „cikánský tábor“. V roce 1948 je nakonec Janovský lidovým soudem zproštěn jakékoliv viny a začíná pracovat v policejních složkách v Praze.
1972
V roce 1972 se na ruinách tábora začal během normalizace stavět vepřín, který fungoval až do roku 2018.
2008
V roce 2008 žádá Evropský parlament Česko, aby vepříny, které stojí na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, zrušilo. Místo vepřína požadují postavit pomník obětem pronásledování. Českým politikům se tento požadavek nelíbí. Stěžují si na rétoriku, která nenabízí jinou možnost než odstranění vepřína. Vadí jim ale i to, že by měl český stát tuto akci platit z vlastních prostředků.
2009
Vláda schvaluje peníze alespoň na odkup chátrajícího rekreačního střediska, které stojí na místě hodonínského koncentračního tábora. Vepřín v Letech je však velmi prosperující podnik, a tak je debata o jeho odkupu velice vyhrocená.
Sobotka: radši za ty peníze vzdělávejme Romy
2014
V roce 2014 je jasné, že peníze na odkup vepřína nenajde ani vláda Bohuslava Sobotky. Tehdejší premiér v tomto roce na oficiální pietě v Letech navrhuje, aby se peníze raději investovaly do vzdělávání Romů.
V roce 2014 také v rozhovoru pro Parlamentní listy Tomio Okamura – tehdejší předseda dnes již neexistující strany Úsvit přímé demokracie – zpochybňuje účel tábora.
„Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli,“ uvedl Okamura. V rozhovoru také například tvrdil, že v táboře nebyl nikdo zabit a že lidé tam umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu, kočovnému stylu života. Za tato slova si okamžitě vysloužil vlnu kritiky od veřejnosti i ostatních politiků včetně volání po rezignaci na všechny politické funkce. V roce 2018 potom bylo za stejné výroky požadováno jeho odstoupení z vedení sněmovny. Nakonec se tak nestalo.
2016
V roce 2016 se vláda shoduje na tom, že by měl vepřín v Letech u Písku ukončit provoz. Kabinet také schválil zadání znaleckého posudku na cenu pozemků pod vepřínem, aby je pak mohl odkoupit.
2017
V roce 2017 se prezident Miloš Zeman staví proti státnímu odkupu vepřína. „Co vznikne na tomto území? Prázdná plocha, nic víc,“ řekl Zeman s dovětkem, že už jako premiér odmítl vepřín zlikvidovat, protože by to bylo příliš drahé.
Na konci srpna 2017 konečně dochází k dlouho očekávanému a zlomovému okamžiku. Vláda schválila odkup velkokapacitní výkrmny prasat, na jejímž místě má potom v následujících letech vzniknout památník obětem romského holokaustu. Stát koupil vepřín na popud aktivisty a přeživšího Čeňka Růžičky a tlaku dalších aktivistů, na konci listopadu podepsala vláda smlouvu s majiteli vepřína o jeho odstranění. Stát za budovy a pozemky zaplatil přes 450 milionů korun.
Na podzim roku 2017 začíná archeologický výzkum, který potvrdil, že pod povrchem a na pozemcích vepřína jsou skutečně pozůstatky a ruiny tábora.
V prosinci 2017 na sjezdu SPD politik téže partaje Miloslav Rozner kritizuje rozhodnutí vlády o odkoupení vepřína. Ve vládě se v této době nachází ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl Rozner.
Roznera kvůli imunitě nelze stíhat
2018
Policie chce Roznera obvinit z relativizování holokaustu, ten má však poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nechce vydat.
V březnu 2018 jsou z vepřína odvezena poslední zvířata.
Od dubna 2018 přebírá areál Muzeum romské kultury a spravuje jak areál bývalého vepřína, tak i Kulturní památku Lety.
2019
Komunista Vojtěch Filip schytává vlnu kritiky za svůj tweet na účet koncentračního tábora.
„Připomínám všem, kteří se rozčilují nad stále zvyšující se cenou vepřového masa, že vláda ČR vedená B. Sobotkou vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 % naší spotřeby, to byl zločin,“ napsal Filip.
2021
Plánovaná demolice se odkládá kvůli covidu.
2022
Letos soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za jeho výrok z roku 2017. Protože letos ve volbách neobhájil poslanecký mandát, mohl být konečně stíhán. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když označil tábor za „neexistující pseudokoncentrák“. Bývalý poslanec se bránil tvrzením, že myslel, že v době, kdy slova říkal, již koncentrační tábor neexistoval. U soudu však s touto obhajobou neuspěl.
22. 7. 2022 je symbolicky zahájena demolice bývalého vepřína.
Demolice s bourací technikou je plánována na 25. července. Na místě má vzniknout Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. 77 letech po konci Druhé světové války se tak místo začíná proměňovat v důstojnou připomínku obětí jedné z největších tragédií lidských dějin.
