Jan Čižinský: Pokud by se současná opozice dostala do vedení města, radikálně se změní přístup k ekologii

Vy jste teď rozšiřovali svoji aktivitu na další městské části. Například na Prahu 13, kde dvacet let po sobě vyhrávala ODS. Co můžete lidem tam nabídnout?

My jim nabízíme totéž, co v Praze 7. V Praze 7 jsme začali proto, že tady hrozil podobný vývoj jako v Praze 8. V Praze 8 si před volbami v roce 2010 schválili, že postaví radnici za 1,6 miliardy korun. Taktéž, kromě například rozkrádání bytů a obohacování se při prodávání bytů známým, příbuzným, milenkám a členům rodiny a podobně, tady byl plán na miliardovou radnici. Tehdy jsme si se současným místostarostou Kamilem Vavřincem Marešem řekli, že uděláme všechno pro to, aby miliardová radnice nestála.

Tehdy jsme zjistili, že nemá vůbec smysl přesvědčovat zastupitele. Pak jsme udělali referendum a lidi tomu problému v referendu porozuměli, načež byla radnice zakázaná. Teď, když se na to podíváme zpětně, tak sedíme v radnici, která stála třikrát míň. A ta miliardová radnice v Praze 8, kterou tam tehdy dělala ODS a TOP 09 společně s ANO, tak z té je vlastně ruina. Praha 8 tam utopila miliardu a musela to vrátit magistrátu, protože si neví rady. Ta městská část je vlastně skoro před bankrotem.

My nabízíme totéž, co děláme na sedmičce. Nabízíme profesionální a poctivé vedení městských částí, které to potřebují jako sůl. Namátkou Praha 5, Praha 8, Praha 13 nebo Praha 1. To jsou městské části, kde je změna, stejně jako v Praze 7, hrozně potřeba. 

Dělali jste si průzkum, proč třeba na té třináctce dvacet let ODS vítězí? Jestli tam lidé vůbec chtějí změnu?

My ten průzkum děláme vždy. Tím průzkumem jsou podpisy. To je vlastně ten nejlepší průzkum. Oslovíte člověka s tím, že chceme kandidovat a chceme otevřenou změnu, a on se nám může podepsat. Buď řekne ano, abyste kandidovali, nebo je spokojený, anebo chce volnou soutěž. Většina lidí, která se podepíše, chce dát šanci změně. To znamená, že to je vlastně velký průzkum. Když nasbíráte v pražských komunálních volbách sedm procent podpisů, což je zákonný limit, tak když to přepočítáte na volební účast, která je v Praze něco mezi třiceti pěti až čtyřiceti pěti procenty, tak už to skutečně je mezi dvaceti a dvaceti pěti procenty, kdyby volili ti, co podepsali. Vychází to tak, že podobný počet lidí, co podepíše, potom ten subjekt volí a 25 procent je už slušná šance na změnu. 

V čem budou tyto volby specifické? Prošli jsme dvěma krizemi, odrazí se to na komunálních volbách v Praze?

Já věřím, že ano. Krize ještě v žádném případě neskončily a ta největší nás teprve čeká, to je potřeba říct. Teď skutečně apelujeme na lidi, aby se nestyděli a požádali si o příspěvky na bydlení a aby se připravili na pomoc, kterou jsme jako Praha sobě navrhli a na zastupitelstvu prosadili. Praha dá miliardu na pomoc lidem, kteří budou v těžké situaci, a to bez ohledu na to, jestli jsou v nájmu nebo platí hypotéku. Praha bude také pomáhat rodinám, které jsou na tom špatně. Bude platit školku, obědy na základních a středních školách. Budeme přispívat na kroužky, školy v přírodě a kurzy na školách. To je pomoc na krizi, která je za dveřmi. Ta bude mimořádně závažná. 

Nechci nikoho strašit, ale chci každého vyzvat, ať se na to připraví, protože každý by se měl zamyslet, jakým způsobem bude v zimě topit, aby to skutečně ustál a aby ta domácnost finančně přežila. 

Když se vrátím k minulé krizi covidu, která tedy také není bohužel ještě za námi, tak Praha 7 ukázala, že v krizi jsou Pražané skvělí. Vytvořily se sousedské spolky, jako první jsme začali očkovat seniory s pomocí praktických lékařů, protože nám důvěřovali, že vakcíny zajistíme, a my zase jim, že seniory objednají. Komunální politika je věc důvěry. My jsme velmi rychlou radnicí a je to ta rychlost, která umocňuje pomoc. Opravdu platí a bude platit i v další krizi, že kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá. 

Například máme systém rychlé finanční pomoci. Kdyby přišel senior, že je potřeba zaplatit tři stovky za novou občanku, kterou ztratil podruhé v krátkém čase, a neměl 300 korun na novou, můžeme na to využít náš systém a humanitní fond, kam přispívají lidé i dárci. Stačí podpis radního pro sociální oblast a podpis starosty. Ten člověk od nás ihned dostane tři sta korun, vyzvedne si občanku a všechno běží. Pojďme si ale říct, co by se stalo, kdyby těch 300 korun nedostal. Neměl by občanku, nedostal by důchod a nezaplatil by nájem. Tím by přišel i o příspěvek na bydlení a „blbé“ tři stovky by vedly k tomu, že by přišel o bydlení. Člověku bez domova bychom museli pomáhat a stál by mnohdy mnohem více než tři sta korun. 

A tento fond je jen na Praze 7? Toto se šíří městskými částmi, stejně jako třeba kontaktní místo pro bydlení, které jsme měli jako jedni prvních, nebo třeba fond solidarity. Ten je na každé škole a stačí, aby třídní učitel přišel za ředitelem a řekl, že má dítě, které by potřebovalo pomoc. Ředitel dá podpis a dítě už čerpá buď peníze na obědy, nebo třeba na školu v přírodě, kroužky či nějaký vstup a podobně. Řešíme tím rychlé situace, kdy rodina najednou nevyjde. Nechceme, aby žádné dítě bylo stranou jenom proto, že rodina zrovna nemá peníze. 

Od ledna začne podpora příspěvku na bydlení, u níž víme, že příspěvek na bydlení bude základní pilíř státu. Lidé, kteří nezaplatí energie, nezaplatí nájem. Stát bude posílat podporu, a protože to je složitý proces a mnohdy to končí tak, že člověk absolvuje ten proces a pak dostane třeba sto až dvě stě korun, tak motivujeme lidi tím, že v takovém případě příspěvek Praha dorovná do patnácti set korun.

Když se tedy vrátím k původní otázce, tak tyto volby budou spíše o rychlé pomoci než o rozvoji?

Takto jsem nechtěl, aby to vyznělo, ale myslím si, že ten, kdo rychle řeší krize, tak také dovede mít vizi města. Naše vize města je úplně stejná. Je to vize pro všechny, kde se nestaví určité skupiny lidí proti sobě. Typicky – řidiči proti chodcům, řidiči proti cyklistům, cyklisté proti chodcům. Prostě je to město, kde všichni žijí vedle sebe. Velké téma voleb určitě bude dostupnost bydlení. Tady je potřeba přiznat, že dostupnost nájemního bydlení může město ovlivnit dlouhodobou prací, velmi obtížně a spíš minimálně může ovlivňovat dostupnost vlastnického bydlení. Určitě tématem bude doprava a myslím si, nebo aspoň doufám, že tématem bude také poctivost politiků. 

Kauza Dozimetr občanům trochu odhalila oponu, jak to tady v Praze vypadá. Byl to náš náměstek Adam Scheinherr, který podal trestní oznámení, které vedlo k odposlechům a potom k odhalení kauzy. Policie provedla dobrou práci a já doufám, že to voliči také vezmou v potaz, protože například právě to, že náš náměstek Adam Scheinherr, koneckonců i potom náš nominovaný v dozorčí radě, aniž by o sobě navzájem věděli, také šel na policii a také podal trestní oznámení. Myslím, že není náhoda, že to byli naši politici, kteří dali trestní oznámení.

Přece to, že politik jde v nějaké kauze k trestnímu oznámení mimo jiné znamená, že to je zaprvé zodpovědný občan a za druhé, že si je jistý, že nikdo z jeho spolupracovníků v tom nejede. A to je taky důvod, proč to vlastně nikdo nikdy neudělal, protože v těch ostatních subjektech jsou lidé, kteří s tím nějakým způsobem souviseli. A v těch ostatních subjektech za sebe lidé ruku do ohně nedají. 

To si myslíte, nebo to víte? 

Vycházím jen z toho, co se stalo. Mohl jít pan Pospíšil na policii? Mohl. A určitě věděl, co je pan Fremr zač.

Moje další otázka z toho tak trochu vychází. Vy jste byl teď spokojený ty čtyři roky s vedením Prahy? 

Taky jsme udělali chyby. Každé vedení města dělá chyby. Ale to směřování a třeba ten konec kšeftů, to je krok, který vede správným směrem. Takovým symbolem pracovitosti je aspoň z minulosti používán třeba tunel Blanka, ale málokdo si uvědomuje, že Adam Scheinherr rozjel metro D, které je o kilometr delší stavba než tunel Blanka. Teď už jedou skutečně velké projekty. Tři mosty, tři tramvajové trati, metro D a současně máme i vizi uceleného dopravního skeletu a i okruh pro metro. Když teď nezačneme a nebudeme plánovat metro O, které bude komunikovat s vysokorychlostním tratěmi a s železničními tratěmi, ale i s leteckou dopravou, tak se za dvacet let budeme divit, že už to postavit nepůjde. 

Připravujeme Prahu na to, co se děje. Do Prahy se přistěhovává patnáct tisíc lidí ročně. To tempo zrychluje a nemáme čas čekat na to, až zjistíme, že to je problém. Musíme všechny dopravní stavby připravovat naráz, protože finance, ať už třeba z Evropské investiční banky, nebo z jiných zdrojů, na ta stavební povolení, která budeme mít v ruce, už potom seženeme. 

Co by váš post coby primátora přinesl za změnu, kdyby třeba vedení města zůstalo podobné?

Určitě bych měl blíž k lidem. Jsem starosta. Jsem vlastně jediný starosta, který kandiduje na primátora. Snad lidé nejenom na sedmičce jsou zvyklí na ten vztah starosta–soused. Já oslovuju lidi jako sousedy, přece jenom to slovo občan může například vylučovat někoho, kdo pochází odjinud, ale pracuje tady, nebo někoho, kdo uprchl před válkou. Chceme mít ten sousedský vztah. Tuto starost starosty chci přenést i na magistrát. 

Při minulých volbách jste říkal, že dohoda o primátorovi nesmí zkrachovat na osobních ambicích na úkor Prahy bez ANO a bez ODS. Vidíte to letos stejně? 

Vidím to stejně. Mě třeba šokuje, že kandidát na primátora Bohuslav Svoboda v rozhovorech říká, že radši půjde do koalice s ANO než třeba s Prahou sobě. Já to chápu, protože vládnout s někým, kdo – když se dozví o vydírání podnikatele – jde na policii, je pro ODS těžko představitelné. Takže motivaci chápu. Ale politicky tomu vůbec nerozumím. 

Myslíte, že to je jeho jediná motivace? 

Je to jedna z motivací. Přece jenom my tady na radnici Prahy 7 víme, které lidi jsme vystřídali. My víme, že ty lidi vydírali taky. To my víme. Víme, jak se obohacovali. A teď vidíme na Praze 7, že ti stejní lidé chtějí zpět. 

Kdo třeba? 

Třeba pan Josef Neuberg, to je člověk, který oba syny vybavil byty, svoji partnerku, její dceru 300 tisíci korunami za byt. Syn místostarosty dostal sociální byt. Ten člověk se nestyděl prodat sociální byt synovi. Předseda fotbalového klubu, který prodal svůj klub a svoje hřiště tomu klubu pod nohama. Tento člověk je na magistrátní kandidátce a opět kandiduje do Prahy 7. A současně jsme svědky toho, že lídr ANO v Praze 7 je bývalý starosta za ODS. To znamená, že vazby ODS a ANO jsou velmi silné.

Za nás platí, a je to skutečně náš slib, že s ANO nebudeme jednat a vůbec s ANO do koalice nepůjdeme a skutečně nemůžeme jít s někým, kdo je spojen s kauzou Dozimetr jako pan Pospíšil nebo koneckonců pan Portlík. Moc doufám, že voliči, kteří se chystají volit Spolu, budou pečlivě křížkovat slušné lidi na kandidátce Spolu, a to ty, které skutečně znají, a že tam vykřížkují slušnou reprezentaci, se kterou jednat půjde. 

Takže si v nějakém modelu dokážete představit koalici s ODS?

Já si nedokážu představit spolupráci s lidmi z ODS, kteří jsou na špici. Nedokážu si to představit s lidmi, kteří souvisí s kauzou Dozimetr, to si skutečně představit nedovedu. My jsme přišli na magistrát, abychom zbavili město těchto lidí. Ti lidé se tam teď za pomoci ODS chtějí vrátit zpátky. Ale je možné – a já si myslím, že to k tomu povede –, že voliči Spolu budou pečlivě křížkovat a vykřížkují lidi, kteří s těmito praktikami nic společného nemají, protože ti lidé na kandidátce taky jsou. Pak to bude jiná situace.

Slib, že s ANO nikdy do koalice nepůjdeme, platí. Nechceme dopustit a já nechci dopustit, aby komunální politika legitimizovala Andreje Babiše po jeho soudu začátkem září. Aby komunální politika hnutí ANO legitimizovala, že to je důvěryhodný partner. ANO není důvěryhodný partner. Není důvěryhodný partner ani v Praze a nechápu, že ODS se s ANO baví a že s ním koalici domlouvá. A samozřejmě pořád platí, že Praha je cennější než osobní ambice. Myslím, že jsem to předvedl. Že jsem koalici domluvil a že se také udržela, což už je samo o sobě velký klad.

Čtyři roky se kontinuálně pracovalo a je to vidět. Třináct let ODS slibovala, že se průmyslový palác zrekonstruuje. Díky našemu náměstkovi se tam za tři roky už kope. Tržnice, výstaviště, mosty. Adam Scheinherr je neuvěřitelně pracovitý člověk, který zařadil druhý rychlostní stupeň ve všech dopravních stavbách. Pokud řešíme okruhy, je potřeba voličům nelhat. Je potřeba říct, že okruhy nebudou dřív než v roce 2035. Ale jenom za předpokladu, že tam bude Adam Scheinherr nebo někdo podobně pracovitý, který to bude takto rychle tlačit tak, jak je to on schopen rychle dělat. 

Pro který koaliční projekt je klíčové udržet Prahu sobě ve vedení města? A co by naopak mohlo skončit, kdyby se vystřídala s opozicí?

Určitě by se úplně radikálně změnil přístup k ekologii. Tato koalice a vlastně ta obrovská změna byla, že skutečně bereme vážně přístup k životnímu prostředí. Skutečně bereme vážně, že je potřeba tomu něco obětovat, protože situace je mimořádně vážná. To by se radikálně změnilo. Dál by se pravděpodobně změnil přístup k hazardu. My jsme zakázali hazard v celé Praze, herny postupně mizí. V Praze 7 už dávno nejsou. 

ODS nikdy neopomene říct, že chce tento přístup změnit a že chce mít nějaké herny a kasina na území Prahy. V tom se dramaticky lišíme. Myslím, že to skutečně nemá v Praze co dělat. A potom samozřejmě také hrozí, že bude jiný přístup ke kultuře. Hance Třeštíkové se coby radní pro kulturu podařilo, samozřejmě s velkými šrámy, ale podařilo, projít tím covidovým neštěstím v kultuře tak, že to nějakým způsobem víceméně přežila, ale podporu bude potřebovat dál. Kultura potřebuje, aby se prostředky, které do ní jdou, zachovaly, případně pokud možno i navýšily.

Co by ještě mohlo narazit, je přístup k sociálním věcem, který se teď úplně otočil. Byli to komunisté, kteří vyváželi lidi s postižením mimo město. Řídili ústavy, které jsou v pohraničí. Teď se to otáčí naopak. Každý dostane na výběr. Pokud chce zůstat tam, kde je, nikdo mu nebrání, ale když se chce vrátit zpátky do Prahy, tak se vrátit může. A to je také něco, co se může změnit, protože přece jen mnozí politici mají vazby na ústavní péči, na ředitele nebo ředitelky těch zařízení a mají menší ochotu více podpořit domácí péči, aby lidé mohli zůstat doma, jak to jen jde. 

Jste jediný, kdo v našem dotazníku, který jsme rozesílali kandidujícím subjektům, zmínil zdravotně znevýhodněné lidi. Co je pro tyto lidi v Praze největší bariérou?

Praha má velký dluh, co se týče bezbariérovosti. To je bez debaty. Úpravy probíhají, ale třeba konkrétně pražské metro má ještě mnoho zastávek, kde bariéry jsou, a je to velký dluh z minulosti, i když se odstraňuje velmi těžce a velmi nákladně, ale pokračuje to. To je první velký dluh, který vůči lidem s postižením máme. Nejen ale vůči nim, jde i o seniory, maminky a tatínky s kočárky. Všechno to jsou lidé, kteří bezbariérový přístup potřebují. 

Potom už je to bohužel také bezhlavý rozprodej bytů. Praha měla desítky tisíc bytů, které bohužel bezhlavě rozprodala, a teď nemá dostatečný počet bezbariérových bytů, aby mohla lidi, kteří bezbariérový byt potřebují, v Praze udržet. 

Máte ekologickou strategii za Prahu sobě? Byla by to pro vás priorita? Náměstek pro životní prostředí byl Petr Hubáček, lidé spekulují, jak moc efektivní tento rezort byl. Pohlídali byste si jej po volbách?

Praha má dobrý klimatický plán. Pokud si dobře vzpomínám, a teď nechci nikomu křivdit, ale myslím, že pro něj ODS a ANO nehlasovaly. A ten plán je zpracován dobře komisí, která se dlouhodobě scházela. Je hodně ambiciózní. My skutečně máme předsevzetí a ambici jej splnit. Abychom ty vlny veder byli schopni ve městě přežít a aby v tom skutečně bylo možné žít celý rok. Aby nikdo nebyl nucen utíkat z města pryč v létě, o víkendech a podobně. 

Myslíte, že tento klimatický plán a jeho plnění by mohly být ohroženy, kdyby se dostala opozice do vedení? 

Určitě. To by bylo to první, na co by opozice koukala, protože se tím necítí být vázána. Kritika zaznívala při projednávání, takže se bojím, že zodpovědný přístup k životnímu prostředí je něco, co třeba ODS není úplně vlastní. 

Přijde mi, že Praha 7 téma vizuálního smogu neřeší, je čistá. Jak je to možné a jak by se to dalo přenést do zbytku Prahy? Kde ten problém leží? 

My to přenášíme, ale samozřejmě to chce trochu času. My tady sedmičku řešíme sedm let a osmým rokem to konečně začíná být vidět. Je to na dlouho. Teprve teď začíná být vidět, že jsme na tom opravdu velmi pracovali. Nejsme úplně bez vizuálního smogu. Teď nám zbývá posledních několik billboardů, kde jsme předělali smlouvy, abychom měli jistotu, že je máme pod kontrolou. Pokud bychom prohráli u soudu, ty smlouvy by už nebyly vypověditelné. Ale díky tomu, že jsme se domluvili na jiné smlouvě, tak za dva, za tři roky už to bude úplně pod kontrolou a smlouvy budeme moci vypovědět.

Ale taková ta drobná práce, třeba čištění od zbytečných značek nebo směrové značky, které dnes v době navigací slouží skutečně jen jako reklamní smog ve městě, jsme třeba v minulém volebním období dostali z Prahy 7 úplně ven. 

Takže myslíte, že obecně je na vizuální smog lepší jít cestou zákonů a vyhlášek, anebo třeba edukovat lidi v komerčním sektoru, aby si uvědomili, že je to tak vlastně hezčí, když nevybočí šílenou reklamou z charakteru a reliéfu ulice? 

Kombinace. Musí to být spolupráce, a ne nesmiřitelný boj. Spolupráce se třeba projevila právě tehdy, když lidé z branže přestali objednávat reklamu na megaboardu nad Nuselským mostem. Takže já hlásím formu spolupráce. Ale je pravda, že spoustu věcí je potřeba prostě vypovědět. Konkrétně například reklamní lavičky. Problém reklamních laviček byl ten, že nestály tam, kde bylo potřeba, aby si lidi sedli, ale kde byly hodně vidět z auta.

Bylo potřeba vypovědět podobně také i ty směrovky, což byly prostě jenom reklamy. Tak to je takový ten smog, který je potřeba vypovědět, protože to má město pod kontrolou, a už by neměly vznikat žádné další smlouvy, které dávají městský majetek k dispozici jenom pro reklamu. Reklama ve městě má být a své místo má, musí být ale kultivovaná, hezká a skutečně po dohodě se všemi aktéry, i s těmi, kteří estetiku města mají jako velkou hodnotu. 

Jste tým Holešovice, nebo tým Letná?

Ani jedno, já jsem tým Praha.