Suchomilné a výživné plodiny by mohly být řešením dopadu klimatické krize na odolnost plodin.
Externí reportérka britského The Guardian Cecilia Nowell upozornila, že téměř polovinu světových kalorií aktuálně poskytují jen tři plodiny – rýže, pšenice a kukuřice. Závislost na takto malém počtu plodin způsobila, že zemědělství stále více bojuje se škůdci nebo erozí půdy. Plodiny jsou méně odolné také vůči suchu, které je kvůli klimatické krizi stále více alarmující.
Farmáři po celém světě se tak vrací k plodinám nebo jejich hybridům, které by v budoucnu mohly být odolnější a v případě potřeby by mohly nasytit planetu.
Amarant
Tato rostlina je jedlá od listu po semeno, nejčastěji se však konzumují právě semena. Mají pozitivní vliv na lidské zdraví, jsou zdrojem proteinů nebo vlákniny, snižují cholesterol. Listy lze využít k vaření. Amarant se pěstuje převážně v Guatemale, Mexiku a USA.
Fonio
Fonio, česky rosička, je starodávná rostlina původem z Afriky, kde se pěstuje tisíce let. Ceněná je zejména pro odolnost vůči suchu. I ona má blahodárné účinky na zdraví, je doporučována zejména diabetikům. V kuchyni se používá v podobě kuskusu.
Vigna
Přestože se vigna pěstuje v USA ke krmení dobytka, v Africe se využívá pro lidskou potřebu. I ona je velmi adaptabilní na rostoucí sucha. Je bohatá na bílkoviny a v budoucnu by mohla fungovat jako alternativa k fazolím.
Kořen taro
Taro neboli kolokázie jedlá se odedávna pěstuje v Asii a Polynésii. Je podobná bramborám. Američtí farmáři se její pěstování aktuálně snaží přizpůsobit tamním klimatickým podmínkám, aby přežila americkou zimu.
Kernza
Jako plodina budoucnosti je označována i kernza, speciálně vypěstovaná proto, aby odolávala klimatickým změnám. Je podobná pšenici, oproti které má ale několik výhod. Lépe odolává suchu, nemusí se opakovaně vysazovat a je šetrnější k životnímu prostředí.
