Irsko, Nigérie nebo třeba Indie. Zde vnímají včera zesnulou a nejdéle vládnoucí britskou panovnici jako symbol útlaku za strany impéria.
Alžběta II. zemřela ve čtvrtek ve svých 96 letech. Během svého života prožila nejen druhou světovou válku, ale jako dospívající také éru kolonialismu, během níž se Velká Británie ke svým koloniím nechovala úplně vzorně. Pod její vládou trpěly miliony lidí z Irska, Nigérie nebo Indie, jejichž potomci ve čtvrtek, po smrti panovnice, cítí spíše než smutek úlevu, či dokonce zadostiučinění.
Královna byla totiž obrovským symbolem koloniálního utrpení. Jak informuje Newsweek, mnoho lidí na internetu si utrpení lidí pod britskou taktovkou připomnělo.
V roce 1913 vládlo britské impérium celkově 23 % světové populace. Mluvilo se o něm jako o „říši, nad kterou nezapadá slunce“, a jistým způsobem tomu tak bylo. Postupem času se sféra vlivu Velké Británie, respektive impéria, transformovala v tzv. Commonwealth, což je volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií. Ještě dnes je pod britskou suverenitou 14 zámořských kolonií.
Od tanečku před Buckinghamským palácem až po vzpomínku na miliony lidí
Dá se říci, že někteří lidé vnímající královnu Alžbětu II. jako symbol útlaku obrovskou monarchií, její smrt přímo slavili. Na internetu se například objevilo video irských tanečníků, kteří před oficiálním londýnským sídlem britského panovníka, Buckinghamským palácem, tančili na písničku „Another One Bites the Dust“ od skupiny Queen.
Další lidé na internetu vzpomínali na miliony lidí napříč celou planetou, od Afriky přes Asii až po Evropu, kteří trpěli pod tvrdou rukou britského imperialismu. Vzpomínali na to, že královna nebyla pouze osobností, která zažila kolonialismus jen v brzkých letech svého života, nýbrž panovnicí, která se aktivně snažila o zastavení hnutí za nezávislost dřívějších kolonií či poté – po získání nezávislosti – jejich opuštění Commonwealthu.
Podobné ohlasy byly slyšet i v akademické sféře. Velkou oblíbenost například získal tweet vyučující na katedře moderních jazyků na Carnegie Mellon University, Uji Anyi. „Pokud někdo očekává, že budu cítit k panovnici, která dohlížela nad vládou, jež sponzorovala genocidu a masakry a vyhnala polovinu mé rodiny z domu, přičemž následky tohoto jednání trvají dodnes, něco jiného než opovržení, můžete akorát doufat,“ napsala.
Během čtvrtka a pátku získalo její vyjádření skoro 54 tisíc lajků a celkově skoro 90 tisíc reakcí. Doktorka poskytla vyjádření NBC. Dle jejího tvrzení je dítětem kolonialismu, kdy se její matka původem z Trinidadu a otec z Nigérie setkali v Anglii v 50. letech minulého století jako koloniální poddaní, kteří sem byli posláni na univerzitu.
Podle ní se ale nejedná jen o kolonizaci. „Kromě kolonizace na straně Nigérie je v Karibiku také zotročování lidí,“ řekla. „Existuje zde přímá linie nejen mezi lidmi, kteří byli kolonizováni, ale také lidmi, kteří byli Brity zotročeni,“ dodala. Na Twitteru se ale objevily i další hlasy – zejména od potomků osob, které žily pod britským imperialismem v Karibiku –, které by například nepohrdly možností „si zatančit na hrobech britských monarchů, kdyby měly možnost“.
Dle vyjádření profesora historie na University College London, který řídí Centrum pro studium dědictví britského vlastnictví otroků, Matthewa Smitha, však tyto hlasy nemíří přímo ke královně Alžbětě II. „Jsou mířeny spíše na britskou monarchii jako instituci a její vliv na utlačování, násilí a nucenou práci zejména afrických pracovníků, plundrování nerostných zdrojů a nucenou kontrolu jejich životů,“ dodal. „A to jsou systémové věci, které existovaly již mimo osobu královny Alžběty,“ uzavřel.
