Česká republika patří mezi státy s nejmenším procentem populace ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Celkově se jedná o 10,7 %, tedy zhruba každého desátého obyvatele. Průměr Evropské unie je o 11 % vyšší.
Celkem 95,4 milionu lidí bylo v roce 2021 v Evropské unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, informoval tento týden statistický úřad Evropské unie Eurostat. Dobrou zprávou pro obyvatele České republiky však může být fakt, že Česko má procento takto ohrožených lidí zdaleka nejmenší ze všech 27 států Evropské unie. Jedná se o 10,7 % z celkové populace, tedy přibližně každého desátého člověka.
Určující hlediska, která rozhodovala o tom, jestli je dotyčná osoba ohrožena chudobou či sociálním vyloučením, nebo ne, byla tři. Prvním z nich je život v domácnosti s přílišným rizikem chudoby, druhým závažná materiální a sociální deprivace nebo život v domácnosti s nízkou pracovní intenzitou.
Z dat za rok 2021 vyplývá, že takto ohrožených lidí bylo v Evropské unii 95,4 milionu, tedy 21,7 % celkové populace EU. Jedná se o mírný nárůst oproti roku 2020, kdy bylo registrováno 94,8 milionu lidí, tedy 21,6 % populace.
Z celkového počtu lidí, kteří chudobě či sociálnímu vyloučení čelili, žilo zhruba 5,9 milionu, tedy 1,3 % obyvatel, v domácnostech, v nichž byla všechna tři rizika zkombinována. Pouze chudobou bylo v Evropské unii v minulém roce ohroženo 73,7 milionu lidí, z nichž 27 milionů bylo vážně materiálně a sociálně znevýhodněno. V domácnostech s nízkou pracovní intenzitou žilo 29,3 milionu lidí.
Česko na špičce
Statistika ukázala, že v různých státech sedmadvacítky se míra hrozby chudoby a sociálního vyloučení liší. Jak z ní vyplynulo, Česká republika je na tom v tomto hledisku dobře. Měla vůbec nejnižší podíl podobně ohrožených obyvatel; dokonce na tom byla lépe než Slovinsko (13 % obyvatel) a Finsko (14 % obyvatel).
Naopak na druhém konci statistiky byly hned tři balkánské země. Řecko řeší podobnou situaci u 28 % obyvatel, Bulharsko u 32 % a nejhůře je na tom Rumunsko se 34 % obyvatel. Z vyspělejších států mělo nejhorší procentuální míru Španělsko, v němž takto žije hned 28 % obyvatel.
