Podle českého genetika Jana Pačese poskytuje Svante Pääbo lepší vhled do historie.
Díky přečtení DNA předchůdců člověka, za které byl v pondělí oceněn Nobelovou cenou za medicínu a fyziologii švédský biolog Svante Pääbo, vidíme do historie mnohem lépe než dřív, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Podobně jako oceněný Švéd rekonstruovali čeští vědci nejstarší genom moderních lidí z více než 45 000 let staré lebky ze sbírky Národního muzea.
Pääbovi se podle akademie mimo jiné podařila sekvenace genomu neandertálce, který žil před až 300 000 lety. „Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální,“ řekl ČTK.
Podle Pačese vidí vědci v evoluci jen přítomnost, archeologie pak z historie přináší jenom úlomky. Díky tomu, že dokáží přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny i to, že se mezi sebou křížili.
Pääbo byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj. „Díky jeho objevu vidíme do historie mnohem lépe, než jsme viděli dřív,“ dodal Pačes.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.
Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty Nobelových cen i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
