Ukrajinští policisté zastavují auto na mostě v centru Kyjeva, vytahují zbraně a míří na oblohu. Nad městem spatřili letící objekt, ze kterého se vyklube íránský sebevražedný dron Šahíd-136 s 50kilogramovou výbušnou náloží.
Ukrajinci rychle zjistili, s čím mají co do činění, protože íránské drony s mopedovým motorem charakteristicky hučí a vyvolávají strach. Střelba na dron však nepomáhá a bezpilotní kamikadze stroj o několik vteřin později padá na budovu, ve které vybuchne.
Tento scénář se v Kyjevě opakuje poslední týdny. Od doby, kdy Moskva koncem srpna dostala od Íránu první zásilku sebevražedných dronů, posílá ve větších skupinách stroje na centra ukrajinských měst, kde výbušniny zabíjejí civilisty, ale útočí i na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rusové z ní dosud zničili už 40 procent.
Rusové za poslední týdny zaútočili na Ukrajinu íránskými drony už více než 100krát. Není známo, kolik dronů Írán ruské armádě dodal, ale spekulovalo se o tisíci kusech. Americké zpravodajské služby podle CNN odhadují, že Moskva má dnes k dispozici minimálně několik stovek kusů.
Kremlu útoky drony vyhovují zejména proto, že jeden bezpilotní íránský stroj stojí ruskou armádu podle odhadů jen kolem 20 tisíc dolarů.
Pro srovnání: rakety dlouhého doletu, kterými Rusko intenzivně bombardovalo Ukrajinu na začátku invaze a průběžně bombarduje dosud, stojí Kreml miliony korun. Jedna raketa dlouhého doletu může podle typu a použité technologie stát od 4 do 14 milionů eur, tedy zhruba 98 do 343 milionů korun.
Naopak dron Šahíd-136, příp. Geran-2, jak jej přejmenovali Rusové po dodávce od Íránu, Kremlu šetří peníze, ale má minimálně stejný, ne-li horší psychologický efekt na ukrajinské obyvatelstvo.
Když ho Rusové vystřelí, už s ním nemohou komunikovat
Dron Šahíd-136 je pomalý, ani zdaleka není tichý, jenže svou velikostí a způsobem letu navigovaného výlučně přes GPS umí efektivně zmást protivzdušnou obranu a proletět kolem ní bez povšimnutí. Pro svou velikost je navíc obtížně sestřelitelný. Dron váží přibližně 200 kilogramů, z čehož 50 tvoří výbušná nálož, která exploduje po dopadu.
I když Íránci a Rusové oficiálně tvrdí, že dron dokáže po vystřelení uletět téměř 2000 kilometrů, zřejmě nejde o pravdivou informaci. Podle expertů může mít Šahíd-136 dolet pár stovek kilometrů od startovacího bodu, přičemž ve vzduchu dosahuje maximální rychlosti kolem 190 kilometrů za hodinu.
Systémy protivzdušné obrany mají s íránskými drony problém, protože Šahíd-136 nekomunikuje se základnou od momentu, kdy ho Rusové vystřelí.
Jeho výhoda podle serveru Cenzor spočívá v tom, že dron funguje autonomně – operátoři mu naprogramují přesnou trasu naváděnou GPS, jenže dronu mohou Rusové nastavit trasu tak, aby během letu měnil výšku nebo oblétával místo vícekrát a poté pokračoval dál, čímž se pro Ukrajince stává nepředvídatelným.
Íránské drony jsou jako rakety pro chudáky, říká expert
Odborníci si navzdory škodám, které dokázaly íránské drony nadělat například v Kyjevě, nemyslí, že by tato bezpilotní letadla mohla znamenat obrat ve válce. Opratě do rukou před pár týdny převzali Ukrajinci, kterým se podařilo rychle postupovat v protiofenzivě na okraji Charkovské oblasti, v Donbasu i u Chersonu.
„Když se spojí tyto dvě věci – zkušenost získaná z každého útoku a fakt, že Ukrajině přibývá počet systémů protivzdušné obrany a zlepšují se jejich schopnosti –, tak Ukrajinci snad budou schopni čelit této nové íránské hrozbě,“ říká bezpečnostní analytik Luke Coffey z think tanku Hudson Institute v americkém Washingtonu.
Coffey vysvětluje, že drony sice boje zkomplikovaly, protože jsou často nepředvídatelné a létají ve velkých skupinách, takže systémy protivzdušné obrany většinou nedokážou sestřelit sto procent z nich, ale jejich využití přímo na frontě je omezené.
„Používání těchto dronů může na Rusy dobře fungovat ve státní televizi, ale nepředpokládám, že ve smyslu praktického dopadu na frontě to bude mít jakýkoli skutečný efekt,“ konstatuje Coffey.
Takový pohled na věc má rovněž bezpečnostní expert Michael Kofman, který se zaměřuje na Ruskou federaci v organizaci Center for Naval Analysis.
„Velký efekt má rozhodně ekonomická únava z útoků na dostupnost ukrajinské elektřiny před příchodem zimy, stejně jako udržování války v celé zemi,“ interpretuje pro CNN ruské pohnutky. Zařazení dronů do výbavy ruské armády, aby jimi mohla bombardovat ukrajinská města, označil za taktiku používání „raket pro chudáky“.
Íránské drony ukazují ruské zoufalství, říká Zelenskyj
Ukrajina reaguje na ruské útoky drony jasně. Od zemí Západu žádá systémy protivzdušné obrany, které budou schopny bránit oblohu nad ukrajinskými městy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruské útoky bezpilotními letadly za vojenský a politický bankrot Kremlu, píše Kyiv Independent. Podle ukrajinského lídra používání dronů nesymbolizuje, že Rusko našlo nový způsob, jak porazit Ukrajince ve válce, ale signalizuje spíše zoufalství, které lomcuje Moskvou po ukrajinských vojenských úspěších na východě země.
„Samotná skutečnost, že Rusko žádá Írán o takovou pomoc, je uznáním vojenského a politického bankrotu ze strany Kremlu,“ prohlásil Zelenskyj s dodatkem, že strategicky tyto útoky Rusům stejně nepomohou.
„Pouze to nadále dokazuje světu, že Rusko je na cestě k porážce a pokouší se zatáhnout ještě někoho jiného mezi své komplice v teroru,“ uzavřel prezident. Od 13. září se Ukrajincům podle velení armády podařilo sestřelit již více než 220 dronů íránské výroby.
Írán dlouho zamlžoval, ale přemohla ho pýcha
Přestože Ukrajincům se od začátku ruských útoků podařilo bezpilotními letadly několik dronů sestřelit a zabavit, Moskva neustále odmítala, že by jí Írán dodával jakékoli zbraně. Západní zpravodajské služby přitom mezitím oznámily, že Rusku docházejí rakety středního a dlouhého dosahu, a tak Írán dodá Kremlu i ty, píše CNBC.
Teherán zpočátku vytrvale popíral, že by Rusku dodával jakákoli zařízení. Stejnou pozici zastávala i Moskva, protože mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden prohlásil, že „nemá žádné informace o tom, zda ruská armáda používá íránské drony“. Tento pokus utajit obchodování se zbraněmi mezi Íránem a Ruskem však dlouho nevydržel.
Úspěchy íránských dronů při útocích na energetickou infrastrukturu na Ukrajině pravděpodobně vyprovokovaly nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chamaneího k tomu, aby veřejně naznačil, že Írán zásobuje Rusko sebevražednými drony.
„Naši nepřátelé po zveřejnění fotografií z vývoje vyspělých raket a útočných dronů tvrdili, že jsou to snímky upravené ve Photoshopu,“ řekl Chameneí. „Teď tvrdí, že íránské drony jsou velmi nebezpečné, a ptají se, proč je prodáváme,“ konstatoval íránský lídr, i když země nadále oficiálně prodej dronů popírá.
Američané urychlují dodávky protivzdušných systémů
Rozhodnutí Ruska útočit na ukrajinská města a infrastrukturu přispělo k tomu, že se Spojené státy americké aktuálně snaží urychlit dodávku technologicky pokročilých systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu, informovalo CNN.
Američané oznámili první dodávku dvou kusů protivzdušného systému NASAMS pro Kyjev již 1. července. Když v srpnu vyšlo najevo, že se Rusové snaží zajistit dodávky íránských kamikadze dronů pro svou invazi na Ukrajinu, USA okamžitě Ukrajincům přislíbily šest kusů systému navíc. Ukrajinci tak celkově obdrží osm těchto systémů.
Systémy NASAMS pro Ukrajinu jsou momentálně ve výrobě pod taktovkou firmy Raytheon ve spolupráci s firmou Kongsberg Defence and Aerospace z Norska. I když původní plán počítal s dokončením systémů až těsně před koncem roku, podle zdrojů zevnitř Bidenovy administrativy možná výrobci budou schopni systémy dokončit nejpozději začátkem listopadu.
Evropská unie potrestá Írán sankcemi
Zásobování Ruska sebevražednými drony vyprovokovalo Evropskou unii k uvalení sankcí na Írán. Sankce se Evropská unie chystá dokončit a uvalit během summitu Evropské rady, kde členské státy zastupují lídři vlád, který se koná 20. až 21. října.
Sankcemi bude primárně postižený výrobce sebevražedných dronů Shahed Aviation Industries. Tato firma je napojena na íránské revoluční gardy, elitní součást íránské armády, která je napojena na duchovní lídry země. Celkově sankce postihnou pět osob a tři íránské firmy.
Kromě výrobce dronů přibydou na evropský sankční seznam tři přední vojenští činitelé Íránu včetně Muhammada Hosejna Bagherího, který je náčelníkem generálního štábu íránských ozbrojených sil. Sankce budou zahrnovat zmrazení majetku a zákaz cestování do zemí Evropské unie.
