Studentské koleje provází mnoho bájí. Ať už těch pozitivních, ohledně bohatého studentského života, tak i těch negativních, vyprávějících o vypínání elektřiny nebo štěnicích na pokoji. Zjišťovali jsme, jaká je realita.
Pro někoho jde o neodmyslitelný symbol studentského života plného večírků a zážitků, pro jiného spíše o místo, kde správci testují hranice toho, co je člověk ochotný snést výměnou za dostupné bydlení. Jaká je ale realita každodenního života na kolejích dnes? A jak to na studentském ubytování opravdu vypadá? Na to jsme se zeptali přímo těch, kterých se to týká. A ověřili jsme si to i na vlastní oči.
Strahovské koleje
Kolej, kterou provází asi nejvíce bájí a předsudků, je rozhodně Strahov. Místo, které je známé svým bohatým studentským životem a nejrůznějšími akcemi, totiž rozhodně dobrou pověst nemá. Přesto každoročně ubytovává tisíce studentů a studentek fakult ČVUT. Ti totiž často nemají jinou možnost, než se na Strahov přestěhovat a doufat v to, že se situace už stihla zlepšit. „Určité předsudky jsem měla, ale snažila jsem se nedat jen na to nejhorší, co jsem o Strahově slyšela,“ potvrzuje pro Refresher Adéla, která na kolejích sama bydlela.
Dvanáct bloků stojících poblíž strahovského stadionu připomíná zdálky spíše opuštěné sídliště než místo, kde žije přes 4 000 studentů*studentek. I při bližším pohledu ale ubytovací zařízení neudělá moc dobrý dojem. Je nezbytné dodat, že vzhled exteriérů hravě předčí stav interiérů, který je v tristním stavu.
Dvoulůžkové pokoje totiž rozhodně nepřipomínají místo, kde bychom chtěli žít. „Hodně záleží na pohledu a nárocích člověka. Za mě tohle není důstojné bydlení pro studenty vysokých škol ani místo, kde by se měl člověk cítit alespoň trochu jako doma,“ popisuje Adéla.
Legenda, nebo noční můra?
Šedé a červené budovy, ve kterých jsou studenti ubytováni, původně sloužily pro potřeby spartakiádních cvičenců a až později se z bloků stal studentský kampus. Strohé stěny, levný nábytek i lino na podlaze však stále nabízejí spíše výlet do minulého století než moderní prostor pro studenty.
Strašidelně působí i společné prostory, především pak chodby, které by mohly poskytnout i kulisy k natáčení hollywoodského hororu či nové série Stranger Things. Sociální zařízení jsou ve většině případů společná pro celé patro, studenti a studentky ubytovaní v „buňkách“ je poté vždy sdílí pro dva pokoje. Ale ani ty nevypadají jako koupelny, které využívají lidé ve 21. století.
Nejde však jen o vizuální stránku, tu by totiž možná studenti a studentky i překousli. Koleje se totiž opakovaně potýkají i s výskytem štěnic. Podle univerzity se boj s nimi v poslední době daří, ještě před dvěma lety však desítky ubytovaných odcházely ze svých pokojů se štípanci po celém těle. Štěnice ale nejsou jedinou nepříjemností, se kterou se koleje potýkají. V koupelnách se totiž objevuje plíseň a někteří si stěžují i na výskyt švábů či myší.
„Prvotní nadšení vystřídalo vystřízlivění, když jsme zjistili, že pokoj i koupelna mají problém s plísní a spát musíme v teplých ponožkách a dobře oblečeni, protože stoupačkami se k nám nedostane teplo,“ píše na webu Iniciativa nájemníků a nájemnic další člověk, který má se Strahovem zkušenost.
Situace je v řešení
Problémem ale není to, že by vedení školy o těchto problémech nevědělo. „Akademický senát se stavem kolejí na Strahově zabývá opakovaně, jak na jednání komisí, tak i na jednání pléna. Technický stav kolejí je krajně neuspokojivý, svůj podíl na tom má špatná kvalita stavby i zanedbaná údržba,“ potvrdil pro Refresher i předseda hospodářské komise Akademického senátu Pavel Ripka. Zádrhelem jsou jako ve většině podobných případů peníze, přesněji jejich nedostatek.
„V současné době probíhá rekonstrukce bloku 12, při které se narazilo na závažná narušení statiky. S tím spojené vícepráce se odhadují na 20 milionů korun. Proto tato rekonstrukce uvázla a hledají se řešení, která by umožnila využít udělenou dotaci ve výši 13 milionů korun,“ přiblížil Ripka. „Rekonstrukce měla být původně hotová v dubnu, teď ta lůžka scházejí. Přitom tato budova prošla rekonstrukcí již před 10 lety, kdy dostala nový plášť a střechu.“
Na situaci se tak podle zástupců pracuje, kdy se ale studenti a studentky dočkají důstojného bydlení, není zatím úplně jasné. „Potřebná zásadní rekonstrukce nebo znovupostavení kolejí na Strahově vyžaduje obrovské částky. Nalézt zdroje nezvládne samotná Zpráva účelových zařízení, bude to jeden z nejdůležitějších úkolů pro nového rektora,“ doplnil Ripka.
Studentský život na jedničku
„Strahov má určitě svoje světlé stránky, ale za mě převažují ty špatné věci, které se o něm obecně povídají, takže je to do značné míry založené na realitě,“ přiznává Adéla. To jediné, co o Strahovu koluje v pozitivním slova smyslu, jsou příběhy spojené s bohatým studentským životem, který probíhá v různých podnicích přímo v rámci areálu.
Nejznámější je především Klub 007, který patří k nejdéle sloužícím hudebním klubům v Praze. Pravidelně se zde představují začínající i zaběhlí hudebníci a hudebnice nejen z Česka. Samotná existence oblíbených podniků však koleje bohužel nespasí. A to, že na stěnách najdeme plíseň či stopy po štěnicích, nezachrání ani sebelepší koncert.
Kromě toho nabízí areál Strahova i hřiště na fotbal či volejbal, fitcentrum i prádelnu. Najíst se mohou ubytovaní studenti a studentky v menze, a malé nákupy obstarají v obchodě přímo v areálu. V jednom z bloků pak najdeme i bankomaty či praktického lékaře. Na papíře tak koleje připomínají ideální univerzitní městečko a zdá se, že zde je vše, co člověk k životu potřebuje. Když si však člověk prohlédne stav, ve kterém se vše nachází, názor rychle změní.
Co bude dál?
„Po desetiletí studenti volili ubytování na Strahově nejen kvůli nízké ceně, ale kvůli ‚fenoménu Strahov‘ reprezentovaném třeba legendárním Klubem 007. Studenti jsou ochotni překousnout nízký komfort, když uvidí dobrou vůli a snahu stav kolejí koncepčně řešit. Důležité také je naslouchat jejich názorům, oni jsou ostatně na kolejích zákazníci,“ uvedl Ripka.
Strahov tak dál zůstává jakýmsi zvláštním pomníkem studentské improvizace a trpělivosti. Místem, kde se pověsti o legendárních studentských akcích potkávají s realitou oprýskaných zdí, plísně a štěnic. Vedení sice chystá změny a studenti a studentky přiznávají, že si všímají snahy situaci zlepšit, zatím ale koleje jako důstojné bydlení ve 21. století pro vysokoškoláky a vysokoškolačky pořád nepřipomínají.
