Ukrajinská strana má největší zájem o péči v oblasti chirurgicko-ortopedické, ortopedické nebo o následnou rehabilitační péči pro vojáky, u kterých už operace proběhla na Ukrajině.
Ministerstvo obrany může poskytnout okamžitou péči dvěma desítkám zraněných Ukrajinců. Ve svých zdravotnických zařízeních se dosud postaralo o devět zraněných vojáků z Ukrajiny. Takzvaně ze dne na den jsou tyto vojenské nemocnice schopné poskytnout péči více než dvěma desítkám zraněných. Uvedlo to ministerstvo na svém webu.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze se od února do současnosti léčilo šest vojáků, ve Vojenské nemocnici v Olomouci tři. Zájem o zdravotní péči je z ukrajinské strany nadále obrovský. Mnohonásobně však převyšuje kapacity zařízení.
„Pokud by to mělo být ze dne na den, postaráme se o 22 lidí. Jsme ale připraveni přijmout více vojáků. V delším časovém rozmezí nabízíme až 35 míst,” řekl Filip Říha, náměstek ministryně obrany pro řízení majetkové sekce.
Výběr na dálku
Výběr vojáků by měl podle smlouvy provádět vojenský lékař, který ale nemůže vstoupit na území cizího státu, jenž je ve válce. Proto byl navržen postup, kdy přidělenec obrany předkládá lékařské zprávy pacientů a čeští odborní lékaři vybírají konkrétní pacienty podle jejich poranění.
Ukrajinská strana má největší zájem o péči v oblasti chirurgicko-ortopedické, ortopedické nebo o následnou rehabilitační péči pro vojáky, u kterých už operace proběhla na Ukrajině. „Měli jsme i žádost o ošetření na očním oddělení. Sice k umístění vojáka nakonec nedošlo, ale chci tím říct, že se k nám dostávají různé lékařské případy z různých oborů,“ uvedl Říha.
Klíčová role Ukrajiny v celém procesu spočívá hlavně v zabezpečení veškeré administrativy tak, aby zranění vojáci mohli vstoupit na naše území a mohli se tu nějakou dobu léčit.
620 útoků na zdravotní zařízení
V srpnu dosáhla lékařská evakuace ukrajinských pacientů na území EU symbolického čísla 1 000. Unie tak koná prostřednictvímOperace evropské civilní ochrany a humanitární pomoci. Od roku 2014 do dnešního dne poskytla Ukrajině pomoc ve výši 1,7 miliardy eur (necelých 24 miliard korun) v programu nouze a včasné obnovy. Přes 13,4 milionu lidí obdrželo na Ukrajině nějakou formu humanitární podpory díky EU a dalším dárcům.
Minulý pátek uvedl Hans Kluge, šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu, že od začátku únorové invaze potvrdila WHO 620 útoků na ukrajinská zdravotnická zařízení. Zdůraznil, že WHO zůstává na Ukrajině navzdory válečným podmínkám a podporuje více než 150 partnerů v oblasti zdravotní péče. „WHO zůstává na Ukrajině i ve zlých časech. Země a její obyvatelé se mohou spolehnout na naše partnerství a podporu, dnes a vždy,“ řekl Kluge.
