Hluboko ve vodách u australského pobřeží objevili vědci záhadné tvory.
Více než 2 500 kilometrů od Perthu leží Kokosové ostrovy (dříve Keelingovy ostrovy), jedna z nejodlehlejších australských komunit. Právě zde vědci z expedice CSIRO RV Investigator dokončují první mapování biodiverzity a mořského dna na světě, informuje ABC News. Vody jsou tu hluboké, temné a nehostinné – není tu ani mnoho světla, ani přemíra potravy. I přesto – nebo možná právě proto – zde řada živočichů spokojeně žije.
Během 35 dní prozkoumal vědecký tým 13 tisíc kilometrů mořského dna a odhalil starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony i vyhaslé sopky vytvořené před 140 až 50 miliony let. Kromě toho ale také posádka objevila bizarně vypadající živočichy, z nichž až jedna třetina může být pro vědu zcela nová.
Průhledný úhoř i kousek roztomilé „ravioly“
Podle Science Alert mezi ně patří i potenciálně nový druh slepého úhoře s lepkavou průhlednou kůží. „Tyto ryby mají opravdu zmenšené oči. Když se podíváte na obrázek, zjistíte, že jsou jako malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácné,“ popsala vedoucí manažerka sbírek Museums Victoria Dianne Bray.
Větší pozdvižení mezi vědci i na sociálních sítích ovšem vzbudil rozkošný hlubinný netopýr, který vypadá jako kousek uvařených raviol s vykulenýma očima. Tento malý podivný tvor se podle Bray šoupá po mořském dně na malých ploutvičkách: „Jsou to malí příbuzní rybaříků. Mají malou návnadu, která je umístěna v prohlubni na čenichu, kterou mohou pohybovat, aby přilákali kořist.“
Tým také objevil například kraba poustevníka, který jako schránku využil hlubokomořský korál zoanthid. V oblasti žije i nespočet nádherných mořských okurek, spousta mořských hvězdic a mořských plžů. Po návratu lodi na pevninu budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.
