Revoluční krevní testy startupu Theranos skončily fiaskem a Elizabeth Holmes půjde na 11 let do vězení. Kde se stala chyba a jaké dobré rady si můžeš z jejího příběhu odnést?
Díky vynálezu startupu Theranos, který sliboval přinést revoluci ve způsobu testování krve, se Elizabeth Holmes stala nejmladší miliardářkou na světě. Její technologie měla z kapky krve pacienta zjistit, kterou závažnou nemocí trpí, a zachytit ji ve velmi brzkém stadiu. Injekční stříkačky a tradiční laboratoře měly nahradit její malé přístroje Edison v domácnostech, lékárnách, a dokonce i na bojišti.
Svět na ni pohlížel jako na Steva Jobse v sukni. Revoluce se ale nekonala. V testovacích laboratořích Theranos se šířila špína a ebola, Holmes navíc lhala veřejnosti i svým investorům. Ukázalo se, že to celé byl jen podvod. Bývalá nejmladší miliardářka na světě čelila v lednu žalobě ze čtyř podvodů na investorech a ze spiknutí. Minulý týden pak byla odsouzena k více než 11 letům vězení.
Metoda „předstírej, dokud můžeš“ se jí vymstila. Celé to ovšem mohlo dopadnout i jinak. Jak se „krevnímu“ fiasku dalo předejít? Pojďme se společně podívat na pár rad, které si Holmes tehdy mohla vzít k srdci.
1. Neodcházej z univerzity, která je pro tvůj obor klíčová
Holmes už odmala chtěla v životě dokázat něco velkého. V roce 2002 proto nastoupila na studium chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě. Tehdy si usmyslela, že vytvoří náplast, která přiložením k pacientovi zjistí, jestli netrpí nějakou infekcí, a do těla by mu případně vpravila antibiotika. Přestože jí náplast chtěli vymluvit, protože podání antibiotik podle odborníků není tímto způsobem možné, Holmes své profesory neposlouchala.
Stanfordovu univerzitu nakonec nedostudovala. Ze školy odešla dobrovolně ve svých 19 letech, což bylo několik měsíců po nástupu, a založila vlastní startup Theranos. Údajně byla přesvědčená, že byla natolik geniální, že vzdělání nepotřebovala. Nejspíš se inspirovala svými idoly, jako jsou Bill Gates nebo Steve Jobs, kteří studium na univerzitě také předčasně opustili. Na rozdíl od Holmes si to ale mohli dovolit.
Jobsem se inspirovala i v zaběhlých praktikách technologického průmyslu, pro něž dokonce existuje odborný název vaporware. To znamená dělat sliby, o kterých si nejsme jisti, že je dokážeme splnit.
Kódování, programování a analýzu dat na počítači lze s trochou šikovností a pravidelnou praxí ovládnout i bez univerzitního vzdělání. Pokud jde o vědu, chemii nebo medicínu, to už je jiný příběh. Holmes si zahrávala s lidskými životy a neměla k tomu patřičné vzdělání ani praxi. Na to poukázala také Phyllis Gardner, profesorka medicíny na Standfordu, která v dokumentárním filmu Vynálezkyně: Z kapky krve vylíčila, že se její studentka Holmes zajímala spíše o technickou stránku vynálezů, a neřešila tolik zdravotní dopady pacientů.
2. Nekopíruj slepě své vzory
Od zakladatele Applu převzala také jeho ikonický vzhled. Jobs byl proslulý svým jednoduchým oblečením a na firemní prezentace nosil téměř vždy černý rolák. Holmes veřejnosti tvrdila, že černé roláky nosila již od svých sedmi let, nicméně to byla lež. Stevem Jobsem v sukni se stala až na doporučení své zaměstnankyně Any Arrioly, když startup začal růst. Mimochodem, Arriola dříve pracovala i ve firmě Apple.
Co se dočteš po odemknutí?
- Kolik miliard vytáhla Holmes ze svých investorů.
- Jak dohnala svého zaměstnance k tomu, že si sáhl na život.
- Proč byl vzduch v laboratoři zamořen ebolou.
- Co je největším žroutem času, když jsi ve vedoucí pozici.
- Jak si to ještě nezhoršit, když už všem lžeš.
