Znalost angličtiny je u Čechů vysoká, přesto nedosahuje takových kvalit jako v okolních státech, tvrdí průzkum EF English Proficiency Index.
Češi se v angličtině zlepšují, Evropu ale stále nedohání, ukázal každoroční průzkum EF English Proficiency Index. Ten zkoumá znalost angličtiny u států, v nichž angličtina není rodným jazykem. Česká republika se umístila na 23. příčce. Posunula se tak o 4 příčky před Estonsko, Srbsko, Švýcarsko nebo Lotyšsko. Přestože je jazyková vybavenost Čechů vysoká, za nejbližšími sousedy zaostává.
Srovnávání se zúčastnilo 2,1 milionu lidí ze 111 států světa, v nichž angličtina není rodným jazykem. Hodnocení rozdělilo respondenty do pěti úrovní podle míry znalostí, a to na velmi vysokou, vysokou, mírnou, nízkou a velmi nízkou.
Na prvním místě se umístilo Nizozemsko, stejně jako loni, za ním skončil Singapur a Rakousko. V testování dominovala Evropa, což je vidět z výsledků první desítky zemí, kam se nedostal žádný stát z jiného kontinentu, vyjma Singapuru. Většina evropských zemí má navíc jazykové znalosti na úrovni velmi vysoké a vysoké, a tak je dokáže používat při běžném i pracovním hovoru.
Do testu se můžeš zapojit i ty. „Pokud má někdo zájem zjistit, jak na tom s angličtinou je a do jaké skupiny patří, může si na webu efset.org zdarma vyplnit padesátiminutový test. Za jeho absolvování může získat online certifikát, který lze přímo nahrát na profil na LinkedIn,“ uvedla vedoucí pobočky Praha pro Education First Česká republika Sabina Nováková.
Česko nestíhá
Přestože je v České republice vysoká úroveň angličtiny a země jako celek patří k pěti nejrychleji se zlepšujícím národům, na dohnání evropských sousedů to zatím nestačí. Z výsledků, zahrneme-li do nich i dřívější propady, to u Česka vypadá spíše na stagnaci. Patří mu místo v druhé polovině žebříčku.
Před Českem se výrazně výše umístily také všechny sousední země. Rakousko se umístilo na 3. místě. Nejblíže nám je Slovensko na 15. místě, tedy o celých 8 příček výše nad Českem, navíc je jen krok od posunutí se ke státům s velmi vysokou úrovní jazyka. Co se měst týče, Praha se vyšplhala na 16. místo, a dostala se dokonce i před Berlín.
Také loni jsme tě o výsledcích informovali. Vyplynulo z nich, že Češi umí ze států střední Evropy anglicky úplně nejhůře. Navíc podle výsledků kategorie EF EPI Trends měli Češi největší výsledkový propad z měřených evropských zemí, kromě toho se zjistil obrovský nepoměr mezi dovednostmi mužů a žen. Průměrný výsledek mužů byl v porovnání se ženami mnohem vyšší.
Celosvětová úroveň angličtiny mladých klesá
V angličtině si i letos znovu vedou lépe muži než ženy, a to jak na světě, tak v Evropě. Rozdíl se ale každým rokem zmenšuje. Podle věku zaznamenává výrazný nárůst znalostí angličtiny věková skupina nad 40 let.
„To je zapříčiněno jednak tím, že i respondenti v průběhu let stárnou, a znalosti si tak logicky prohlubují. Na druhou stranu se ale často začínají angličtinu učit dříve a více s ní přichází do každodenního kontaktu prostřednictvím sociálních sítí, filmů nebo knížek. Navíc je na znalost anglického jazyka kladen větší důraz v zaměstnání a dospělí mluvčí jsou častěji motivováni pro seberozvoj a návštěvu vzdělávacích institucí,“ upřesnila Sabina Nováková.
Špatné výsledky se nicméně ukázaly u věkové skupiny 21–25 let, u níž se od minulého roku její úroveň nezměnila, a u nejmladší testované skupiny 18–20 let v posledních dvou letech dokonce celosvětově výrazně klesla.
„Jsem přesvědčený, že přes veškerou snahu učitelů angličtiny a technologické pokroky není skupinová online výuka ani zdaleka tak efektivní jako ta ‚offlinová‘. Je výrazně těžší jak maximalizovat čas, kdy studenti aktivně používají angličtinu, tak udělat hodinu dostatečně akční a zábavnou, aby studenty opravdu pohltila,“ dodal k tomu lektor Broňa Sobotka, popularizátor angličtiny.
