V lékárnách nejčastěji chybí léky jako Panadol, Ibalgin nebo Tantum Verde. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou důvodem problémy související s výrobním a dodavatelským procesem.
Lékárny v Česku bojují s nedostatkem léků. Důvodem jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv problémy související s výrobním a dodavatelským procesem, ale také chování zákazníků. Ti prý v panice nakupují, co se dá, píše Aktuálně.cz.
„Na zákazníka má největší dopad výpadek léků na kašel a bolest v krku a na bolest a horečku u dětí. Vlivem vysoké nemocnosti v populaci je po těchto lécích zvýšená poptávka,“ uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí e-shopu Lékárna Helena Nevečeřalová.
Výpadky se podle ní nejvíce týkají léčiv, která jsou volně prodejná a užívají se při chřipce či nachlazení. Lékárny hlásí nedostatek antibiotik, Panadolu, Ibalginu, Tantumu Verde, léku na trávení Hylak či přípravku na posílení imunity s názvem Wobenzym. Ne všechny tyto léky mají na trhu adekvátní náhradu, některé ano.
Právě nakupování náhrad pak lékárny dostává do začarovaného kruhu. Lidé totiž v panice vykupují alternativní léčiva a ta už v lékárnách začínají docházet také.
Důvodů je hned několik
Podle Státního úřadu pro kontrolu léčiv patří mezi nejčastější důvody nedostatku léčiv problémy související s výrobním a dodavatelským procesem. „Problémy ve výrobě jsou buď v rámci výrobního procesu konečné podoby léčivého přípravku (lékové formy) – ty pak obvykle postihují pouze daného výrobce –, nebo se jedná o problémy se surovinou (léčivou látkou pro výrobu daného léčivého přípravku) – tato příčina je stále častější a má závažnější dopad na dostupnost léčby nejen v České republice, ale i ve světě,“ komentuje SÚKL.
Mezi další důvody pak patří obchodní nebo marketingové důvody, zánik, zrušení či změna registrace, zpoždění dodávky, zvýšené prodeje, nízká výše stanovené úhrady nebo maximální ceny.
„Výroba léčiv je komplikovaný proces, který probíhá ve stovkách výrobních kapacit po celém světě za dodržení velmi přísných bezpečnostních a kvalitativních podmínek. Vzhledem k tomu, že nároky na balení, označení, doplňkové informace nebo i sílu každého jednoho léčivého přípravku se země od země liší, je výroba plánována na měsíce dopředu. Přestože farmaceutické společnosti vždy vyrábějí větší množství léčiv pro daný stát, než je potřeba, není vždy možné v případě náhlého zvýšení poptávky obratem zareagovat, výrobní linku zastavit a začít vyrábět jiné léčivo,“ vysvětlil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. David Kolář.
