Promluvili jsme se zástupci České lékárnické komory a České asociace farmaceutických firem, abychom zjistili, proč je v českých lékárnách nedostatek penicilinových antibiotik. Přispívá k tomu i rostoucí spotřeba, která může mít fatální následky.
Stalo se ti v posledních týdnech, že jsi v lékárně sháněl*a antibiotika a ze zdánlivě obyčejného úkolu se stala (téměř) nesplnitelná mise? Rozhodně v tom nejsi sám*sama. Výpadek léčivých přípravků s obsahem penicilinu zasáhl celé Česko. Problém má hluboké kořeny, které začínají už u jejich výroby a distribuce. Neméně důležitým důvodem je i jejich nadměrná spotřeba. Češi a Češky sahají po antibiotikách stále častěji, mnohdy si tak zbytečně zadělávají na velké zdravotní problémy. Ty se nazývají antibiotická rezistence a v tomto článku se dozvíš, jak se jí vyhnout.
- Dále se dočteš, jaký je aktuálně nejzásadnější problém u výroby těchto léků a co ho zhoršuje.
- O kolik se zvýšila spotřeba antibiotik v ČR za jediný rok.
- Že existují dvě skupiny antibiotik a jaký mají účinek.
- Která skupina antibiotik představuje zdravotní riziko při častém užívání.
- Co jsou to generika a proč není třeba se jich obávat.
Kombinace několika faktorů
Jedním z hlavních důvodů, proč je nyní penicilinových léčiv (konkrétně léků s obsahem látky phenoxymethylpenicilin) v českých lékárnách nedostatek, je problém s výrobou. Podle viceprezidenta České lékárnické komory (ČLK) Martina Kopeckého se výpadek týká výroby základní suroviny, která se soustřeďuje v Asii. Přerušení dodávky materiálu pro výrobu léků, zejména z asijských zemí, pálí v současné době nejen Česko, ale celou Evropu.
„Výroba a dodávky léčiv jsou globálně silně provázány a Evropa je v současnosti v tomto závislá zejména na Číně a Indii,“ potvrdil Refresheru výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel.
Dodávka surovin je teď sice nejčastějším problémem u receptových i volně prodejných léčiv, ale u léků na předpis, jako jsou právě penicilinová léčiva, situaci zhoršuje i tlak na cenu ze strany státu a vysoké náklady na výrobu i přepravu. „U některých léků už se výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny a není možné léky dále uvádět na trh,“ argumentuje Vrubel.
Zcela předejít výpadkům podle ředitele ČAFF nelze, jsou ale možnosti, jak je minimalizovat. Snažit se o to mohou výrobci, distributoři i státy. „Jednou ze systémových cest, v dlouhodobém horizontu, je zvyšování zásob surovin ve výrobě, zdvojování dodavatelů surovin a podpora výroby léčiv a účinných látek v Evropě, neboť to výrazně zkracuje dodavatelský řetězec, a tím tedy i riziko problému s dodávkami v členských zemích Evropské unie,“ říká Vrubel.
Další nezbytností je podle něj snížení enormního tlaku evropských států na co nejnižší cenu léků. „Tato striktní evropská politika tlačí cenu v některých skupinách léčiv již na neudržitelnou úroveň, a to i vzhledem k tomu, jak významně rostou v posledních měsících náklady výrobců léčiv,“ upozorňuje. Tlak na cenu musí podle něj začít zmírňovat reforma evropské farmaceutické legislativy. Přednost by tak dostala udržitelnost, konkurenceschopnost a stabilita dodávek.
Česko a antibiotika. Spotřeba zbytečně stoupá
Za menší dostupnost penicilinových antibiotik ale nemohou jen potíže ve výrobě a distribuci. Podle Filipa Vrubela situaci ovlivnil rapidní nárůst poptávky: „Z našich dostupných dat vyplývá, že při porovnání srovnatelného období roku 2021 a roku 2022 došlo k výrazně vyšší spotřebě těchto léčiv. Různé varianty léčiv obsahujících penicilin mají letos dvojnásobnou až čtyřnásobnou spotřebu oproti loňsku.“ Výrobci při plánování vychází z dat za uplynulá léta, a výpadek tak může nastat, pokud v konkrétní skupině léků spotřeba naroste.
Že Češi a Češky sahají po antibiotikách stále častěji, potvrdil i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Za posledních třicet let stoupla jejich spotřeba o více než pětinu. „V České republice dlouhodobě stoupá spotřeba takzvaných širokospektrých antibiotik, ačkoliv pro to není racionální důvod,“ uvedla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Strašák jménem bakteriální rezistence
S výše zmíněným nadužíváním antibiotik pak stoupá riziko, které je neméně závažným ohrožením zdraví – antibiotická rezistence, tedy vyšší odolnost bakterií vůči těmto lékům. A ta má jen v Česku na svědomí více obětí než dopravní nehody. Antibiotická rezistence způsobuje podle SZÚ stále větší obtíže při léčení různých druhů chorob, které mají nezřídka za následek i smrt pacienta.
Rozhodně neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií a bere se za den co nejméně často. Právě naopak, tento přístup ‚s kanónem na vrabce‘ je jednou z příčin našich současných potíží.
V případě běžných a ne tak závažných bakteriálních onemocnění je vhodné použít antibiotika s co nejužším spektrem účinku. Důvodem je zacílení na nejpravděpodobnější původce infekce a ochrana přirozené mikroflóry lidského těla. Jenže úzkospektrálních antibiotik není v současné době v lékárnách dostatek. Místo nich tak lékaři často předepíší ta širokospektrální. Právě tato zvyšují riziko bakteriální rezistence.
„Nejsou antibiotika jako antibiotika. Liší se například v množství a kvalitě nežádoucích účinků, mají různé mechanismy působení, a proto také odlišné spektrum účinnosti. I jejich léčebný efekt nastává v různou dobu. Často máme volbu z více možností. Rozhodně ale neplatí, že to nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií a bere se za den co nejméně často, aby to bylo pohodlné. Právě naopak, tento přístup ‚s kanónem na vrabce‘ je jednou z příčin našich současných potíží,“ upozorňuje Jan Strojil, lékař a klinický farmakolog z Fakultní nemocnice Olomouc.
I alternativy ubývají
Kromě původního léku se stejnou účinnou látkou existují na trhu také generika, která zastávají funkci levnější a dostupnější náhrady. „Když tedy vypadne jeden lék z dané skupiny léčiv, je možné jej jednoduše nahradit lékem jiným, který dostupný je. Tuto záměnu může provést i lékárník, což se u nás děje běžně. Většinu výpadků tedy pacient nemusí vůbec pocítit,“ vysvětluje Filip Vrabel.
„Léčivý přípravek musí obsahovat stejnou účinnou látku, stejnou cestu podání a musí být ve stejné lékové formě. V praxi to znamená, že pokud lékař předepsal tablety, nesmíme pacientovi vydat například tobolky, roztok nebo čípky. Lékárník může dle potřeby upravit i dávkování generického léčivého přípravku, aby odpovídalo dávkování předepsanému lékařem. Léčivý přípravek musí být také stejně účinný a bezpečný,“ uvádí prezident České lékárnické komory Aleš Krebs ke generické substituci.
U některých léčiv lékaři a lékárníci vybírali dříve z pěti či více alternativ. Dnes jsou na trhu třeba jen tři i méně.
Někteří pacienti ale generické substituci nevěří, považují ji za odlišnou od originálních léčiv a mnohdy jsou výdejem náhradního léku zmateni. Je pak na přístupu lékáren, aby v takovém případě jednaly v zájmu pacienta a neohrozily bezpečnou léčbu. Někdy se navíc generická substituce nedoporučuje i ze zdravotních důvodů, například lidem, kteří mají zhoršené kognitivní funkce nebo na zaměněný léčivý přípravek měli v minulosti negativní reakci.
Parametrem závažnosti situace tak nemusí být jen četnost výpadků některých antibiotik, ale to, zda existuje náhrada za nedostupný lék, či nikoliv. A zde Vrubel upozorňuje na problém, kterým se vlastně vracíme na začátek. Tím je fakt, že v poslední době klesá i počet těchto alternativ.
„Jsou situace, že u některých léčiv lékaři a lékárníci vybírali dříve z pěti či více alternativ a dnes jsou na trhu třeba jen tři i méně. Tím roste riziko, že výpadek jednoho léku už se pacientů dotknout může, zejména proto, že výpadek jednoho léku způsobí, že naroste spotřeba zaměnitelných alternativ tak hodně, že i tyto alternativy se najednou stanou nedostupnými, protože se zásoby vyprodají,“ uzavírá Krebs.
Jeho slova potvrzuje i Kopecký z ČLK: „Dominový efekt, kdy v důsledku nedostatku jednoho léku postupně zvýšenou spotřebou dochází další, jiné léky, jako lékárníci sledujeme v menší či větší míře u každého výpadku.“ Výpadek penicilinu podle něj není výjimkou.
