Až dosud bylo těžké vrátit čas a zjistit, jak tato oblast vypadala před dvěma miliony let. Zkameněliny živočichů z tohoto období jsou zde totiž velmi vzácné. Místo toho se výzkumníci zaměřili na environmentální DNA neboli eDNA.
Nejstarší DNA, která kdy byla sekvenována, ukazuje, jak vypadala Arktida před dvěma miliony let, kdy byla teplejší. Dnes je tato oblast v severním Grónsku polární pouští, ale genetický materiál získaný z půdy odhalil bohatou škálu rostlin a živočichů. Výzkum byl publikován v časopise Nature a o objevu informoval portál BBC.
Vědci našli genetické stopy mastodontů podobných slonům, sobů a hus, které se pohybovaly mezi břízami a topoly, a mořského života včetně podkovovitých krabů a řas. Profesor Eske Willerslev z Kodaňské univerzity a Univerzity v Cambridge, který studii provedl, uvedl, že tato směs arktických a mírných druhů žijících vedle sebe nemá v současnosti obdoby. Výzkum byl proveden v oblasti zvané Kap København Formation, která se nachází v nejsevernější části Grónska.
Až dosud bylo těžké vrátit čas a zjistit, jak tato oblast vypadala před dvěma miliony let. Zkameněliny živočichů z tohoto období jsou zde totiž velmi vzácné. Místo toho se tým zaměřil na environmentální DNA neboli eDNA. Jedná se o genetický materiál, který se vylučuje z rostlin a zvířat – například z kožních buněk nebo trusu – a hromadí se v jejich okolí.
Minulost v kapce vody
Jde o techniku, která se nyní hojně využívá v ochraně přírody. Například studium eDNA nalezené v kapce mořské vody může odhalit všechny tvory, kteří žili v určité části oceánu, i když jednotlivé živočichy už dávno vidět nemůžeme.
Tým použil v Grónsku starobylé vzorky půdy, aby se podíval zpět v čase na biologii rané pleistocenní epochy (počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let do minulosti), díky tomu nalezl lesní ekosystém, kde mezi stromy rostly arktické keře, byliny, kapradiny a mechy. Mezi objevy DNA tvorů, jako jsou hlodavci, sobi a husy, byl překvapivý nález DNA mastodonta. Tyto slonům podobné tvory v Grónsku dosud nikdo nenašel.
Před dvěma miliony let bylo také v severním Grónsku mnohem tepleji než dnes. Průměrné roční teploty byly asi o 11–19 °C vyšší. Pokud se zachovalá environmentální DNA najde na dalších nalezištích, mohl by tento způsob výzkumu zcela změnit náš pohled na dávný svět.
