V případě nejčernějšího scénáře by mohla Země přijít až o 27 procent druhů rostlin a živočichů.
Podle nejnovějšího výzkumu by mohla Země do konce tohoto století přijít o více než desetinu druhů zvířat a rostlin. Hnacím motorem vymírání je podle vědců, kteří svou studii zveřejnili v časopise Science Advances, klimatická krize.
Ztrátu rozmanitosti zhoršují vzájemné vazby mezi druhy
Riziko vymírání jednotlivých druhů rostlin i živočichů dlouhodobě sleduje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). Na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů se aktuálně nachází 42 100 druhů, kterým hrozí vyhynutí. Ohrožené jsou korály, cykasy nebo jehličnany. Ze zvířecí říše se riziko týká téměř všech druhů zvířat, od obojživelníků, ptáků a plazů až po savce nebo ryby.
V nejnovějším výzkumu použili vědci superpočítač, aby vytvořili několik virtuálních modelů Země. Pomocí nich sledovali, jak se mění vztahy mezi virtuálními rostlinami a živočichy v důsledku různých faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti. „Zaplnili jsme virtuální svět a zmapovali výsledný osud tisíců druhů na celém světě, abychom určili pravděpodobnost vzniku reálných zlomových bodů,“uvedl ke studii Giovanni Strona, spoluautor a vědec z Helsinské univerzity.
Zhoršující se emise a využívání půdy přinese podle vědců do roku 2050 vymření šesti procent všech druhů, do konce století podle nejpravděpodobnějšího scénáře stoupne toto číslo na třináct procent. V nejhorším případě by mohlo v důsledku globálního oteplování zmizet do roku 2100 až 27 procent rostlin a živočichů.
Ztrátu biologické rozmanitosti zhoršují vzájemné vazby v rámci potravní sítě. „Představte si dravce, který kvůli změně klimatu přijde o kořist. Už to je primární vymírání. Když nebude mít predátor potravu, vyhyne i on. Nebo si představte parazita, který přijde o svého hostitele kvůli odlesňování, či kvetoucí rostlinu, která kvůli oteplování ztratí opylovače. Každý druh je nějakým způsobem závislý na jiném,“ uvedl několik příkladů spoluautor studie Corey Bradshaw z Flinders University v Austrálii.
Výsledky studie zveřejnili vědci v době, kdy v kanadském Montrealu probíhá největší konference OSN o biologické rozmanitosti COP15. Právě obnova druhové rozmanitosti a snižování negativních dopadů lidské činnosti na přírodu patří mezi hlavní témata, kterým se zástupci jednotlivých zemí věnují.
„Schválená pozice počítá s oznámenými cíli 30 % chráněných území na souši a dalších 30 % na moři. Zda se podaří dosáhnout dohody přesně na tomto čísle, je ale nejisté. Podobně není jisté, zda se celý rámec podaří dohodnout tak, aby bylo možné jej naplnit do roku 2030 ve chvíli, kdy jsme kvůli pandemii ztratili dva roky času,“uvedl environmentální vědec Ladislav Miko z Ministerstva životního prostředí, který do Montrealu odjel jako vedoucí delegace Evropské unie.