Jednotky srbské armády jsou v pohotovosti na rozkaz prezidenta. Může za to napětí v sousedním Kosovu.
Srbsko uvedlo své ozbrojené síly do stavu „vysoké pohotovosti“. Srbský ministr obrany Miloš Vučević to oznámil v pondělí pozdě večer a poukázal na stále napjatější vztahy se sousedním Kosovem, které se v poslední době ještě více vyhrotily v důsledku blokád a přestřelek. TASR o tom informuje na základě úterní zprávy agentury AFP.
„Srbský prezident (Aleksandar Vučič) nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšší úrovni bojové pohotovosti, tedy na úrovni (připravenosti) k použití ozbrojené síly,“ řekl Vučević. Dodal, že prezident také nařídil posílit takzvané speciální ozbrojené síly, a to ze současných 1 500 na 5 000 příslušníků.
Srbské ministerstvo vnitra rovněž uvedlo, že „všechny (armádní) jednotky“ okamžitě přejdou „pod velení náčelníka generálního štábu“. Agentura AFP připomíná, že prezident Vučič vydal zmíněný rozkaz poté, co byl v neděli na hranici s Kosovem vyslán náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič.
Napětí v Kosovu roste
Srbské ozbrojené síly byly v posledních letech několikrát uvedeny do stavu „vysoké pohotovosti“ kvůli napětí s Kosovem. Naposledy se tak stalo v listopadu poté, co Bělehrad prohlásil, že několik bezpilotních letounů z Kosova narušilo jeho vzdušný prostor.
Stovky Srbů, rozhořčených zadržením bývalého policisty podezřelého z účasti na útocích na etnické Albánce, postavily 10. prosince barikády a ochromily dopravu na dvou hraničních přechodech z Kosova do Srbska.
Podle příslušníků mezinárodní mírové mise v Kosovu pod vedením NATO (KFOR) se stavba barikád časově shoduje s nárůstem počtu přestřelek v oblasti. Poslední takový incident byl zaznamenán v neděli večer.
Napětí na severu Kosova, kde žije převážně srbská menšina, se zvýšilo zejména v listopadu v důsledku dlouhodobého sporu o poznávací značky vozidel. Priština se snaží zavést zákon, který by Srbům žijícím v Kosovu zakázal používat srbské poznávací značky.
Stovky policistů, soudců, státních zástupců a dalších úředníků patřících k místní srbské menšině opustily na protest proti tomuto zákonu svá místa. Priština nakonec od tohoto opatření upustila, ale hromadné odchody z veřejných funkcí způsobily, že v zemi vzniklo jakési bezpečnostní vakuum, píše agentura AFP.
V důsledku napjaté situace se Kosovo následně rozhodlo odložit i komunální volby v obcích se srbskou většinou. Tyto volby se měly původně konat v polovině prosince, ale z rozhodnutí prezidentky Vjosy Osmani byly odloženy na duben.
Mírové síly KFOR v posledních měsících zvýšily svou přítomnost v severním Kosovu. K poslednímu případu střelby, který se v současné době vyšetřuje, došlo teprve v neděli večer u obce Zubin Potok. Střelba byla vedena na jednu z hlídek KFOR. Nedošlo však k žádným zraněním ani hmotným škodám.
Priština viní z nejnovější eskalace napětí Bělehrad. Tvrdí, že její severní soused využívá všech dostupných prostředků, aby zasáhl proti ústavnímu pořádku Kosova. Kosovo, které obývají převážně etničtí Albánci, vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad to však odmítá uznat a dosud ho stále považuje za součást svého území.
Nezávislost Kosova neuznává ani pět členských států EU: Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.
