Společnost Colossal Biosciences z amerického Dallasu touží po vlastním Jurském parku.
Díky společnému úsilí australské Univerzity v Melbourne a společnosti Colossal Biosciences se možná podaří oživit dávno vyhynulé živočichy. Jedním z nich by mohl být mamut. Podle Nature World News vybrala společnost na iniciativu již 60 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,3 miliardy korun).
Colossal Biosciences vychází z práce genetika z Harvardu a MIT George Churche. Ten se ve své práci věnuje například editaci prasečích embryí k vytvoření životaschopných orgánů pro transplantace lidem. O financování projektu údajně projevili zájem i americká dědička Paris Hilton nebo tvůrci filmového Jurského parku. Kritici ovšem upozorňují, že navzdory všem fanfárám a penězům zatím není k vidění žádný vědecký pokrok.
Kromě mamuta má společnost i širší ambice. Spojila se s organizací Thylacine Integrated Genetic Restoration Research a chce rovněž oživit vakovlka tasmánského, největšího masožravého vačnatce, který se kdy pohyboval po Zemi. V ústrety jim jdou nedávné pokroky v genetice, konkrétně nástup technologie úpravy genů Crispr-Cas9.
Vědecký tým čeká DNA skládačka
Prvním krokem je sekvencování DNA vyhynulého zvířete – genetického plánu obsaženého v každé buňce těla. „Naším vzorkem bylo mládě vyňaté z matčina vaku. Matku zastřelili a mládě ihned naložili do alkoholu, který uchovává DNA. To byl pro nás zázračný vzorek a svatý grál, pokud jde o možnost skutečně vytvořit tento genom,“ vysvětlil Andrew Pask pro BBC. U mamuta by mohl posloužit vzorek zamrzlý v arktické tundře.
Vědci následně musí zjistit, jak do sebe jednotlivé kousky DNA zapadají. Obecně platí, že čím starší vzorek je, tím méně je možné jej následně poskládat. Proto zřejmě nikdy nemůže dojít k oživení dinosaurů.
Znalost DNA zvířete však k jeho navrácení nestačí. Další fáze spočívá v úpravě genů podobného živočicha tak, aby odpovídaly genům vyhynulého živočicha. U mamuta by to mohl být asijský slon. To lze provést právě pomocí Crispr-Cas9, metody oceněné Nobelovou cenou. Následně musí vědci ještě vytvořit vyvíjející se embryo a implantovat ho do dělohy živého příbuzného. Mají tak před sebou ještě spoustu práce.
Cílem projektu Colossal Biosciences má být také vyvinutí nových revolučních technologií, které by posunuly vpřed oblast ochrany druhů a lidské zdravotní péče prostřednictvím genomiky. „Naším obchodním cílem, který směřuje k mamutovi, je vyvíjet tyto technologie, o nichž si myslíme, že mají větší uplatnění ve zdravotnictví,“ řekl zakladatel společnosti Ben Lamm pro TechCrunch.
Vědecké týmy se ale potýkají také s kritikou, zejména kvůli etickým důvodům. Existují také obavy, že oživení mamutů a vakovlků by mohlo narušit stávající ekosystémy. Zároveň se vlivem klimatických změn drasticky změnilo prostředí, ve kterém tito živočichové kdysi žili.
