Ještě před pár stoletími nemohly ženy působit jako lékařky nebo se účastnit vědeckých výzkumů. Ty doby jsou naštěstí dávno pryč a dnes můžeme být hrdí na vědkyně, které se zasloužily o významné vynálezy.
Co už tak veselé není, je fakt, že zastoupení žen ve vědě stále zdaleka není rovnocenné zastoupení mužů. V Česku je dokonce nejmenší v celé Evropské unii. Ženy u nás tvoří mezi výzkumnými pracovníky*pracovnicemi pouze přibližně 28 %. Důvodem mohou být stále přetrvávající genderové stereotypy nebo to, že je pro ženy náročné sladit profesní a rodinný život.
Přes všechny tyto překážky se právě ženy zasloužily o vznik vynálezů, které používáme na denní bázi. Proto si jich dneska alespoň pár představíme a oceníme, že se nám ženy postaraly v mnoha ohledech o pohodlnější život.
☕️ Filtrovaná káva
Také jsi vždycky obdivoval*a prarodiče, že dokážou pít kafe s lógrem? Naštěstí pro všechny kávoholiky si Němka jménem Melitta Bentz řekla, že jí lógr v kávě nechutná. Napadlo ji proto kávu přefiltrovat přes vytržený papír ze sešitu. (Káva se tenkrát filtrovala přes kus látky, což znamenalo, že se dlouho louhovala a sedlina se dostala do šálku.) Nápad papírového filtru na kávu si nechala v roce 1908 patentovat a její značka se zabývá výrobou papírových filtrů dodnes. Díky této ženě si můžeš doma vychutnávat voňavou kávičku bez sedliny.
💄 Beauty produkty
Je něco více satysfying, než objevit dokonalou řasenku, make-up, který ti sedne nebo sérum, po kterém se ti konečně zlepší pleť? I na tomhle pracují ženy. Světově oblíbená značka L’Oréal Paris oznámila, že více než 60 % patentů na její produkty pochází právě od žen. Na vývoji produktů se podílí 4 tisíce vědců a vědkyň z celého světa, přičemž více než 60 % z nich jsou ženy. Mezi vědkyněmi, které pracují na vývoji kosmetiky, jsou dermatoložky i vědecké pracovnice. Samotný vědecký výzkum značky vede z pozice ředitelky Elisabeth Bouhadana. Věda a inovace tak tvoří neoddělitelnou součást značky L’Oréal Paris a jejím jádrem jsou právě ženy.
Na počest žen ve vědě bude mít L’Oréal Paris také vlastní videomapping v rámci Signal Festivalu na věži Staroměstské radnice. Takže jestli tě tohle téma zajímá, určitě se přijď podívat, promítat se bude ve večerních hodinách. Autorkou je umělkyně Johanna Kroft, která dílem oslavuje vytrvalost žen ve vědě a jejich přínos pro společnost.
🚘 Stěrače na auto
Na vývoji stěračů na čelní sklo se podílely hned dvě ženy, i když ne ve stejnou dobu. To, že jízda v prudkém dešti není kvůli snížené viditelnosti bezpečná ani pro řidiče ani pro chodce, došlo na začátku 20. století Newyorčance Mary Anderson při jízdě tramvají za deštivého dne. Vynalezla proto ručně ovládané páčky, které – narozdíl od dříve navržených prototypů – opravdu fungovaly. Uznání se však nedočkala. Automobilový průmysl začal využívat stěrače čelního skla založené na Maryině návrhu až po vypršení jejího patentu. Nápadem se následně inspirovala Charlotte Brigwood, která na základě původního designu navrhla první elektricky ovládanou verzi.
📳 Wi-fi, Bluetooth a GPS
Naší předposlední hrdinkou je Hedy Lamarr, vynálezkyně technologie rozprostřeného spektra. Nebýt téhle ženy, nepustíš si dneska večer další díl se svými oblíbenými srdíčky.
Hedy Lamarr byla známá především jako herečka, aktivně se však věnovala výzkumu rádiových frekvencí pro vojenské účely. Společně s Georgem Antheilem se zabývali myšlenkou náhodného přeskakování frekvencí. Vynález umožňoval přeskakovat rádiové komunikaci z jedné frekvence na druhou, aby nacisté nemohli odhalit spojenecká torpéda. Technologii si nechali patentovat v roce 1942 a poprvé byla použita při blokádě Kuby americkou armádou v roce 1962. Později zároveň posloužila jako základ pro vznik komunikačních technologií jako Wi-Fi, GPS nebo Bluetooth.
🛞 Výrobky z kevlaru
Teď si nejspíš říkáš, na co je kevlar a proč ho potřebujeme. Je to název vysoce pevného vlákna, které se využívá k výrobě pneumatik, mobilních telefonů neprůstřelných vest, sportovního vybavení, při konstrukci raketoplánů a v mnoha dalších případech. Vynalezla ho chemička Stephanie Kwolek, když pracovala pro koncern zabývající se chemickou výrobou a stala se tak průkopnicí v oblasti vývoje polymerů. Vynálezkyně se v roce 1995 zároveň stala čtvrtou ženou, která vstoupila do National Inventors Hall of Fame.
