Česká republika se v posledním desetiletí vyprofilovala jako jedna z nejdůležitějších destinací na mapě světové asistované reprodukce.
Podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) tvoří zahraniční pacientky ohromujících 85 procent všech příjemkyň darovaných oocytů. Pro páry z celé Evropy jsme často tou poslední a nejúspěšnější nadějí na vlastní rodinu.
Zatímco české pacientky tvoří v programech s darovanými vajíčky necelých 16 procent, zbytek tvoří ženy, které do tuzemských center váží cestu ze stovek i tisíců kilometrů. Nejčastěji se jedná o sousedy z Maďarska, Rakouska, Polska, Slovenska či Německa, ale výjimkou nejsou ani klientky z Británie, Francie nebo Balkánu.
Proč právě Česko? Mix odbornosti a jasných pravidel
Označení „reprohub“ (centrum reprodukce) nezískalo Česko náhodou. Podle Terezy Agáty Jičínské, provozní ředitelky kliniky REPROMEDA, za tímto trendem stojí několik klíčových faktorů.
Špičková genetika: Páry oceňují propojení IVF s moderním genetickým testováním, které zvyšuje šanci na úspěšné uhnízdění embrya.
Poměr ceny a kvality: I při špičkovém laboratorním vybavení zůstávají náklady na léčbu v mezinárodním srovnání dostupné.
Jazyková vybavenost: Kliniky se dokázaly adaptovat a nabízejí komplexní podporu v mateřském jazyce pacientů*pacientek.
Češky darovaná vajíčka tolik nepotřebují
Možná vás napadne, proč je podíl českých žen mezi příjemkyněmi tak nízký. Odpověď je paradoxně důkazem kvality naší medicíny. Díky včasné diagnostice, dostupnosti péče a úhradám ze zdravotního pojištění se většině českých párů podaří otěhotnět s vlastními buňkami. K darovanému programu se tak dostávají jen ženy v indikovaných případech, a to například po onkologické léčbě nebo při předčasném ukončení funkce vaječníků.
Ekonomický přínos pro stát
Reprodukční turistika není jen o zdravotnictví. Zahraniční páry, které sem přijíždějí, využívají ubytovací kapacity, gastronomické služby a další lokální byznysy. Samotné platby za léčbu pak klinikám umožňují investovat do nejmodernějších technologií, ze kterých následně profitují i domácí pacienti.
Odborníci*Odbornice však upozorňují, že termín „turistika“ je trochu zavádějící. „Většina pacientek nepřijíždí za volbou mezi alternativami, ale ve chvíli, kdy jsou možnosti v jejich domovské zemi omezené nebo vyčerpané,“ uzavírá Jičínská.
