Refresher se zúčastnil konference Společně proti nenávisti. Jejím hlavním tématem byly oběti předsudečného násilí v Česku.
Ve čtvrtek 16. února jsme se zúčastnili tiskové konference Společně proti nenávisti, jejímž hlavním tématem byly oběti předsudečného násilí v Česku. Právě queer lidé se stávají oběťmi předsudečného násilí čím dál častěji a veřejnost se shoduje, že zlepšení situace by mohlo přinést uzákonění manželství pro všechny páry.
O předsudečném násilí a jeho trestání promluvili ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), policejní prezident Martin Vondrášek nebo vedoucí zastoupení EU v ČR Mgr. Monika Ladmanová.
Urážlivé výroky politiků*političek a předsudečné násilí
Konference, která se konala pod taktovkou organizace Prague Pride, In IUSTITIA, Národního ústavu duševního zdraví, Queer Geography a Ministerstva vnitra ČR, se týkala především předsudečného násilí v Česku. Mezi panelisty a panelistkami nechyběl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ředitel iniciativy Jsme fér a Pride Business Fora Czeslaw Walek, výkonná ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová, výzkumný pracovník NÚDZ, předseda spolku Queer Geography Michal Pitoňák a mnoho dalších.
Vystupující a diskutující se shodli na tom, že k předsudečnému násilí dochází v Česku čím dál častěji a ochrana obětí je nedostatečná. Po právní i praktické stránce.
„Jsem rád, že máme možnost o tématu předsudečné trestné činnosti diskutovat a že se toto téma dostává do popředí zájmu. Po teroristickém útoku v Bratislavě mě navštívili zástupci výzvy Společně proti nenávisti a mezi jinými vznesli i požadavek na zlepšení ochrany LGBT obětí předsudečného násilí. Od té doby za touto legislativní změnou stojím a budu ji podporovat, ačkoliv její realizace není plně v mé gesci jakožto ministra vnitra. Na resortu vnitra se snažíme dělat konkrétní kroky, například v matriční praxi. Chceme se také zamyslet nad zpřesněním statistického vykazování nenávistných trestných činů,“ řekl Vít Rakušan hned v úvodu.
Podle Michala Pitoňáka přitom mohou za zhoršení situace také sami politici. Z průzkumu, který vypracoval pro NÚDZ, vyplývá, že až jedna pětina queer osob se za posledních pět let setkala s fyzickým napadením nebo výhružkami násilím. A v internetovém prostředí, s rozmachem sociálních sítí, by to mohlo být ještě více.
Pomoci by přitom mohlo málo. Třeba uzákonění manželství pro všechny páry nebo to, aby se politici či političky nevyjadřovali o queer lidech urážlivě a hanlivě. Jejich počínání vede nejenom k nenávisti vůči queer lidem, ale také k jejich diskriminaci. Té podle Pitoňáka čelí na 43 % dotazovaných. Na 44 % respondentů*respondentek proto raději svou sexuální orientaci na veřejnosti skrývá a 28 % dotazovaných ji raději skrývá i doma.
„Potřebujeme legislativní změnu. V současnosti trestní zákoník neposkytuje dostatečnou ochranu lidem se zdravotním postižením ani lidem napadeným z důvodu sexuální orientace, pohlaví nebo genderové identity. Podle našeho výzkumu se přitom během svého života 58 % lidí s postižením stalo obětí předsudečného násilí. I přes tak alarmující čísla trestní právo na tyto lidi nepamatuje,“ komentovala postavení queer lidí ve společnosti ředitelka In IUSTITIA Klára Kalibová.
Jak situaci zlepšit? Odpovědí je manželství pro všechny páry i společná adopce
Výzkum, který na konferenci představil Michal Pitoňák, se zabýval i tím, jak tuto situaci zlepšit. Na 98 % dotazovaných odpovědělo, že by pomohlo, kdyby bylo uzákoněno manželství pro všechny páry. Dalšími kroky by mělo být zpřístupnění adopcí i párům stejného pohlaví (97 %), uznávání stejnopohlavních partnerství napříč celou Evropskou unií (96 %), strategie prevence homofobní, bifobní a transfobní šikany na školách (93 %) nebo zpřístupnění asistované reprodukce i párům stejného pohlaví (87 %).
Pro queer lidi v Česku jsou pak důležité také: veřejná podpora leseb, gayů, bisexuálních a trans lidí ze strany známých osob z politiky, podnikání, sportu apod., školení a vzdělávání lidí pracujících ve veřejném sektoru (např. úředníků, policistů, učitelů a dalších), zrušení požadavku podstoupit operativní zákroky neslučitelné se zachováním plodnosti při úřední tranzici nebo změna systému rodných čísel způsobem, aby nenarušoval soukromí trans a genderově rozmanitých osob.
Tři kroky: Novelizace trestního zákoníku, manželství pro všechny páry, konec kastrace trans lidí
Podle iniciativy Společně proti nenávisti by ke zlepšení postavení queer lidí v Česku mohly pomoci tři kroky. Vládě a Parlamentu proto zaslala otevřenou výzvu, v níž tyto kroky shrnula.
>Novelizace trestního zákoníku
Novelizace trestního zákoníků by měla zajistit, aby queer lidé získali zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny, které jsou již dnes trestním zákoníkem specificky chráněny. Queer lidé totiž patří k jedné z nejohroženějších skupin předsudečnou trestnou činností a nemůžeme před tím zavírat oči.
Pachatelé*pachatelky homofobních a transfobních útoků nejsou vyšetřováni, stíháni a trestáni tak jako pachatelé rasových, etnických, národnostních či náboženských předsudečných útoků. Ochrana obětí queer lidí je tak nedostatečná a homofobní a transfobní pohnutka by měla být brána jako zvlášť přitěžující.
>Urychlené schválení zákona o manželství pro všechny
Jak jsme již zmiňovali, velkým tématem je stále uzákonění manželství pro všechny páry. Studie ze zahraničí ukazují, že díky schválení této legislativy klesl počet sebevražd náctiletých queer lidí, a zároveň je to jasný signál pro celou společnost, že jsou u nás queer lidé plně přijati.
„Nechceme být občané a občanky druhé kategorie mající vyhrazenu speciální ohrádku s názvem registrované partnerství. Nejsme pololidé. Chodíme do práce, platíme daně, vychováváme děti, staráme se o své blízké, přispíváme k chodu společnosti. Chceme, aby nás, naše partnery a rodiny stát přijímal stejně jako zbytek společnosti,“ zní z iniciativy Společně proti nenávisti.
>Okamžité přijetí legislativy, která zastaví povinnost znemožnění reprodukční funkce trans lidí pro účely úřední změny pohlaví
Třetím krokem je, aby trans lidé v Česku mohli mít v občanském průkazu pohlaví, kterým se cítí být, a aby zákonem nebyli nuceni do kastrace. Zákrok nesmí podmiňovat to, jaké jméno mohou trans lidé mít, ani jakoukoli jinou identifikaci. Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, která toto uplatňuje, a je čas na změnu.
„Moje přání je, aby změna nastala v tomto poslaneckém období. Návrh na manželství pro všechny je ve sněmovně už téměř rok a nic nebrání tomu, aby se dostal na program. Zákon týkající se kastrací už také existoval v minulé sněmovně. Jsou to tři jednoduché legislativní změny, které lze přijmout velmi rychle a pro které je nutná politická vůle. A ta se přece musí najít, obzvláště po tom, co se stalo v Bratislavě,“ komentoval tři zmíněné kroky Czeslaw Walek.
Změna legislativy je pozvolná
Změna legislativy je zatím bohužel pozvolná. „Hledáme politickou podporu. Ministerstvo spravedlnosti momentálně vyjádřilo zájem se tomuto tématu věnovat. (…) Je důležité spustit politickou debatu co možná nejdříve, jak na ministerstvu, tak v Poslanecké sněmovně. Měla by to být evidence-based debata,“ míní Lucia Zachariášová.
O změnu legislativy týkající se manželství pro všechny páry se Refresher zajímal také na tiskové konferenci čtveřice nejvyšších ústavních činitelů – nově zvoleného prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy (ODS), předsedy obou parlamentních komor Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).
„Jsou to věci, které se časem na pořad určitě dostanou,“ uvedla na konferenci Markéta Pekarová Adamová. „Manželství pro všechny není otázkou, která by rozdělovala vládní koalice a strany. (...) Je to otázka etická, hodnotová, ve které dáváme našim poslancům a členům volnost hlasování a volnost rozhodnout se podle vlastních hodnot a svědomí. Není to něco, co by nás rozdělovalo, ale je to věc, k níž probíhá diskuse i uvnitř naší strany, stejně jako v celé společnosti. Každý poslanec má možnost hlasovat a rozhodovat se podle svého svědomí, hodnot a víry,“ doplnil ji Petr Fiala.
